František Václav z Kounic

František Václav hrabě z Kounic-Rietbergu (Franz Wenzel Graf von Kaunitz-Rietberg) (2. července 1742, Vídeň - 19. prosince 1825, Vídeň) byl moravský šlechtic a rakouský generál. Jako syn významného státníka knížete Václava Antonína Kounice absolvoval rychlou kariéru v armádě a již ve třiceti letech byl generálem. Později byl velitelem v několika korunních zemích habsburské monarchie (Chorvatsko, Halič, Morava), zúčastnil se válek proti Francii, v armádě dosáhl druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra.

Životopis

Erb rodu Kounic-Rietberg Pocházel z moravské šlechtické rodiny Kouniců, narodil se jako třetí syn pozdějšího státního kancléře Václava Antonína Kounice (1711-1794) a jeho manželky Marie Ernestiny, rozené ze Starhembergu (1717-1749). +more Po matce byl vnukem císařského nejvyššího štolby hraběte Františka Antonína ze Starhembergu. Studoval na Tereziánská vojenské akademii a v roce 1759 jako dobrovolník vstoupil do armády. Stal se pobočníkem maršála Dauna, který byl jeho patronem. V roce 1760 byl zraněn v bitvě u Torgavy a téhož roku byl jmenován císařským komořím. Na konci sedmileté války byl jako dvacetiletý povýšen do hodnosti plukovníka. Od roku 1769 byl rytířem Německého řádu a později v letech 1788-1806 komturem řádové provincie ve Vestfálsku, kde rodina vlastnila statky. Mimo jiné se angažoval ve veřejném životě na Moravě, v Brně byl od mládí členem zednářské lóže U vycházejícího slunce.

Ve třiceti letech dosáhl hodnosti generálmajora (1773) a později řadu let působil jako velící generál v Chorvatsku (1783-1797), od roku 1783 v hodnosti polního podmaršála. V 90. +more letech se zapojil do bojů proti revoluční Francii a v květnu 1794 jako velitel rakousko-nizozemské armády zvítězil nad Francouzi v Belgii v bitvách u Rouvroi a Erquelinnes. Mezitím byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra (1794) a získal také titul tajného rady. V letech 1797-1805 byl velitelem v západní Haliči a svou kariéru zakončil jako zemský velitel na Moravě. Touto funkcí byl pověřen v dubnu 1805 a před bitvou u Slavkova řídil úpravu komunikací a zásobování rakouské armády. Po ukončení třetí koaliční války a uzavření míru v Bratislavě odešel v lednu 1806 do výslužby a od té doby žil v soukromí. Během své vojenské kariéry proslul jako odborník v oboru dělostřelectva a přispěl k jeho reorganizaci před napoleonskými válkami.

Zemřel svobodný ve Vídni, kde je také pohřben (na rozdíl od většiny příbuzných, kteří jsou uloženi v rodinné hrobce ve Slavkově).

Jeho starší bratři Arnošt Kryštof (1737-1797) a Dominik Ondřej II. +more (1739-1812) byli po otci postupně dědici knížecího titulu a vlastníky rozsáhlého majetku na jižní Moravě (Slavkov, Uherský Brod, Jaroměřice nad Rokytnou).

Odkazy

Reference

Literatura

KROUPA, Jiří: Alchymie štěstí. Pozdní osvícenství a moravská společnost 1770-1810; Brno, 2006; 328 s. ISBN 80-7366-063-6

Externí odkazy

[url=http://genealogy. euweb. +morecz/bohemia/kaunitz4. html]Rodokmen Kouniců (Miroslav Marek)[/url] * [url=https://www. napoleon-series. org/research/biographies/Austria/AustrianGenerals/c_AustrianGeneralsK. html#K5]Biografie Františka Václava z Kounic[/url] * [url=https://de. wikisource. org/wiki/BLK%C3%96:Kaunitz-Rietberg,_Franz_Wenzel_Graf]Biografie Františka Václava z Kounic in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url].

František Václav Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští svobodní zednáři Kategorie:Narození 2. +more července Kategorie:Narození 1742 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 19. prosince Kategorie:Úmrtí 1825 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.