Franz Rohr von Denta

Franz svobodný pán Rohr von Denta ( Franz Josef Karl Freiherr Rohr von Denta, dentai báró Ferenc József Károly Rohr) (30. října 1854 Arad, Banát, dnešní Rumunsko - 9. prosince 1927, Rodaun) byl rakousko-uherský polní maršál a vojevůdce první světové války. V c. k. armádě sloužil jako absolvent vojenské akademie od roku 1876, působil jako štábní důstojník u různých jednotek, později zastával vysoké funkce na ministerstvu války a ve vojenském školství, v letech 1913-1914 byl vrchním velitelem uherské královské zeměbrany. V počáteční fázi první světové války se vyznamenal jako jeden z vrchních velitelů na italské frontě. V hodnosti generálplukovníka byl později přeložen na východní frontu, kde setrval do jara 1918. V roce 1917 byl povýšen na barona a v armádě dosáhl v roce 1918 nejvyšší hodnosti polního maršála.

Životopis

Franz Rohr von Denta Franz Rohr se narodil jako syn c. +morek. kapitána a štábního ekonoma Josefa Rohra v Aradu v Banátu (dnešní Rumunsko). Matka Rosalie Žaludová byla z Vysokého Mýta. Dědeček Josef Rohr byl truhlářem v Dlouhé Vsi u Rychnova nad Kněžnou. Franz Rohr strávil dětství podle otcova služebního zařazení postupně ve Lvově a Brašově, poté navštěvoval gymnázium ve Vídni. První vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Sankt Pölten a v letech 1872-1876 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Do armády vstoupil v roce 1876 jako poručík ke 3. hulánskému pluku ve Vídni. V letech 1879-1882 si doplnil vzdělání na Válečná škola (K. u. k. Kriegsschule) ve Vídni a v roce 1881 byl v hodnosti nadporučíka zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Krátce sloužil v Černovicích a v letech 1883-1886 působil přímo na generálním štábu. Poté vystřídal službu u různých posádek (Klagenfurt, Bela Crkva, Krakov) a mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1883, major 1891). Jako podplukovník (1894) se stal zástupcem velitele 5. husarského pluku v Prešpurku. V roce 1896 byl povýšen na plukovníka a byl jmenován přednostou 6. oddělení na ministerstvu války. V letech 1897-1901 byl šéfem štábu 2. armádního sboru ve Vídni. V roce 1901 přešel k uherské zeměbraně a stal se velitelem 78. zeměbraneckého pluku v Satu Mare.

V roce 1903 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 73. zeměbranecké brigády v Prešpurku, poté velel dalším jednotkám uherské zeměbrany v Székesfehérváru a Budapešti, mezitím v roce 1907 dosáhl hodnosti polního podmaršála. +more V roce 1909 znovu krátce působil na ministerstvu války a v letech 1909-1913 zastával funkci generálního inspektora vojenského vzdělávání a vojenských škol. V roce 1911 dosál hodnosti generála jezdectva a v letech 1913-1914 zastával funkci vrchního velitele uherské zeměbrany, zároveň byl sekčním šéfem na ministerstvu války.

První světová válka

Na začátku první světové války byl jmenován vrchním velitelem vojenských jednotek od Štýrského Hradce po Innsbruck. V květnu 1915 vyhlásila Itálie válku Ústředním mocnostem a Rohr byl velitelem armádní skupiny, která nesla jeho jméno (Armeegruppe Rohr). +more Pod Rohrovo velení patřily čtyři divize, dva obrněné vlaky, dělostřelecká baterie a letecká rota. Úspěšně uhájil Korutansko, zúčastnil se prvních bojů na Soči a následně byla jeho armádní skupina transformována na 11. armádu. V roce 1916 byl povýšen na generálplukovníka a převzal velení 1. armády od Arthura Arze von Straußenburg na východní frontě. Jeho úkolem bylo bránit s touto armádou Sedmihradsko a Bukovinu, kde v té době bránil ofenzivě Kerenského. Po porážce Rumunska byl k datu 1. února 1918 povýšen do nejvyšší možné hodnosti polního maršála. Po ukončení bojů na východní frontě na jaře 1918 žil jako soukromá osoba ve Vídni, Innsbrucku, Meranu nebo Györu, v září 1918 byl povolán k císařskému dvoru do Vídně v čestné hodnosti kapitána uherské královské gardy. K datu 1. prosince 1918 byl v armádě penzionován. Po zániku monarchie mu byla později potvrzena hodnost polního maršála v Maďarsku.

Franz baron Rohr von Denta zemřel 9. prosince 1927 ve věku 73 let v Rodaun u Vídně a je pohřben na tamějším hřbitově. +more Od roku 1891 byl ženat s Marií Silva von Silvas, dcerou c. a k. plukovníka von Silvas. Z manželství se narodili synové Rudolf a Stephan, oba sloužili u c. k. námořnictva a za první světové války dosáhli hodnosti kapitána.

Tituly a ocenění

Jako velitel uherské zeměbrany obdržel v roce 1913 titul c. k. +more tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Od roku 1913 byl zároveň čestným majitelem pěšího pluku č. 48 dislokovaného v Nagykanizsi. V roce 1917 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Během vojenské kariéry získal řadu ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí. Za zásluhy na italské frontě získal v roce 1916 čestné občanství v Klagenfurtu.

Rakousko-Uhersko

60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1897) * +morepng'>60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) * 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1900) * 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1908) * 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) * 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1914) * 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1915) * 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1916) * 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž I. třídy s válečnou dekorací (1917) * 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile s válečnou dekorací (1918).

Zahraničí

+moresvg|alt='>60x60pixelů Řád sv. Alexandra III. třídy (1899, Bulharsko) * 60x60pixelů Řád lva a slunce II. třídy (1900, Persie) * 60x60pixelů Řád Takova II. třídy (1900, Srbsko) * 60x60pixelů Řád vycházejícího slunce III. třídy (1912, Japonsko) * 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (1901, Německo) * 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (1916, Německo) * 60x60pixelů Železný kříž I. třídy (1918, Německo) * 60x60pixelů velkokříž Řádu červené orlice (1918, Německo).

Jeho jméno nesou kasárna ve Villachu.

Odkazy

Reference

Literatura

BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 256-257 (heslo Franz Rohr von Denta) ISBN 978-963-446-585-0 [url=http://real-d. +moremtak. hu/652/7/dc_633_12_doktori_mu. pdf]dostupné online[/url] * Nikolaus von Preradovich: Die letzten k. u. k. Feldmarschälle. Schild-Verlag, München 1998.

Externí odkazy

[url=https://www. austro-hungarian-army. +moreco. uk/biog/rohr. htm]Franz Rohr von Denta na webu austro-hungarian army[/url] * [url=http://www. oocities. org/veldes1/rohr. html]Franz Rohr von Denta na Austrian Commanders[/url].

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Narození v roce 1854 Kategorie:Narození 30. +more října Kategorie:Narození v Aradu (Rumunsko) Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Polní maršálové Kategorie:Rakouští maršálové Kategorie:Úmrtí v roce 1927 Kategorie:Úmrtí 9. prosince Kategorie:Muži.