François-Joseph Fétis

François-Joseph Fétis (25. března 1784, Mons, Henegavsko - 26. března 1871, Brusel) byl belgický hudební skladatel, kritik, muzikolog, historik a pedagog.

Život

Narodil se v rodině hudebníků a stavitelů klavírů. Od tří let hrál pod vedením svého otce na klavír, housle a na varhany. +more Od sedmi let komponoval, v devíti letech se stal varhaníkem v kostele sv. Valtrudy v Monsu a v témže roce provedl veřejně svůj vlastní houslový koncert.

V roce 1800 odejel do Paříže aby studoval na pařížské konzervatoři. Učitelem harmonie byl Jean-Baptiste Rey a klavír studoval u François-Adriena Boieldieua a Louis-Barthélémyho Pradhera. +more V roce 1807 se s kantátou Ariana na Naxu umístil jako druhý v soutěži o Prix de Rome.

V roce 1806 podrobil revizi římskokatolické liturgické zpěvy v naději, že objeví jejich originální podobu. V tomto roce také začal pracovat na svém životním díle Biographie universelle des musiciens et bibliographie générale de la musique, universální encyklopedii hudebníků a hudby.

V roce 1821 byl jmenován profesorem Pařížské konzervatoře. V roce 1827 založil časopis Revue musicale, první francouzský časopis věnovaný výlučně hudbě. +more V Paříži setrval až do roku 1833, kdy se na žádost belgického krále Leopolda I. vrátil do Belgie, aby se stal ředitelem nově založené Královské konzervatoře Brusel a kapelníkem královského orchestru.

V Bruselu se stal zakladatelem a až do své smrti dirigentem proslulých koncertů konzervatoře. Kromě toho zavedl volný cyklus přednášek o hudební historii a filosofii. +more Komponoval velké množství skladeb nejrůznějších žánrů. Od velkých oper a oratorií až po jednoduché písně. Liboval si také v drobných podvrzích. Mezi ně patří např. Loutnový koncert Valentina Strobela nebo árie „Se i miei so sospiri“ dlouho připisovaná Alessandru Stradellovi.

Fétis zemřel v Bruselu. Jeho rozsáhlou a cennou knihovnu odkoupila belgická vláda a věnovala ji bruselské konzervatoři.

Dílo

Byl sice velmi plodným, a ve své době oblíbeným skladatelem, nicméně z jeho díla jsou z dnešního hlediska nejdůležitější jeho hudebně teoretické, metodické a historické spisy. Zejména jeho obsáhlé dílo Biographie universelle des musiciens et bibliographie générale de la musique je pramenem, ke kterému se hudební historikové dodnes vracejí. +more Poprvé vyšlo postupně v osmi svazcích v letech 1837-1844 v Bruselu. Druhé, revidované a doplněné vydání v letech 1860-1865 v Paříži.

Literární díla

Antoine Stradivari, luthier célèbre (Paříž, 1856) * Biographie universelle des musiciens et bibliographie générale de la musique (Brusel, 1835-1844) * Biographies de Joseph et Michael Haydn (Paříž, nedatováno) * Curiosité historiques de la musique, complement nécessaire de La musique mise à la portée de tout le monde (Paříž, 1830) * Esquisse de l'histoire de l'harmonie considérée comme art et comme science systématique (Paříž, 1840) * Histoire générale de la musique (Paříž, 1869-76) * Traité au contrepoint et de la fugue (Paříž, 1827) * Traité du chant en choeur (Paříž, 1837) * Méthode des méthodes de piano (Paříž, 1840), * Traité complet de la théorie et de la pratique de l'harmonie" (Paříž and Brussels, 1844)

Instrumentální skladby

3 smyčcové kvartety (před rokem 1840) * Sextet pro smyčcový kvartet a klavír na čtyři ruce * 3 smyčcové kvintety (1860-1862) * Grand Duo pro housle a klavír * Koncertní předehra (1854) * 1. symfonie Es-Dur (1862) * 2. +more symfonie g-moll (1883) * Symfonická fantasie pro varhany a orchestr (1865) * Koncert h-moll pro flétnu a orchestr (1869).

Chrámová hudba

Mše pro pět hlasů (1810) * Requiem na smrt královny Louise-Marie (1850) * Te Deum laudamus k narozeninám krále Leopolda I. (1856) * Domine salvum fac regem nostrum ke korunovaci krále Leopolda II. +more (1865).

Jevištní díla

L’Amant et le mari (komická opera, 8. června 1820 Paříž, Théâtre Feydeau) * Les Sœurs jumelles (komická opera, 5. +more července 1823 Paříž, Théâtre Feydeau) * Marie Stuart en Ecosse (Lyrické drama 30. srpna 1823 Paříž, Théâtre Feydeau) * Phidias (dvouaktová opera, 1824 Paříž) * Le Bourgeois de Reims (komická opera, 7. června 1825 Paříž, Théâtre Feydeau) * La vieille (komická opera, 14. března 1826 Opéra-Comique Paříž) * Le Mannequin de Bergame (komická opera, 1. března 1832 Paříž, Théâtre Ventadour).

Odkazy

Literatura

Nors S. Josephson: François-Joseph Fétis and Richard Wagner. +more Revue belge de Musicologie / Belgisch Tijdschrift voor Muziekwetenschap,Vol. 26/27, (1972/1973), pp. 84-89 (dostupné [url=http://www. jstor. org/discover/10. 2307/3686542. uid=3737856&uid=2&uid=4&sid=21105427147303]ZDE[/url]).

Externí odkazy

[url=http://www. allmusic. +morecom/artist/fran%C3%A7ois-joseph-f%C3%A9tis-mn0001449653]Životopis a seznam skladeb na Allmusic[/url] * [url=http://www. library. yale. edu/musiclib/exhibits/histories/fetis_engraving. html]Rytina skladatele[/url] * [url=http://www. last. fm/music/Fran%C3%A7ois-Joseph+F%C3%A9tis]Skladby k poslechu[/url] *.

Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Belgičtí operní skladatelé Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Skladatelé romantismu Kategorie:Belgičtí hudební skladatelé Kategorie:Belgičtí dirigenti Kategorie:Belgičtí hudební pedagogové Kategorie:Belgičtí muzikologové Kategorie:Narození 1784 Kategorie:Úmrtí 1871 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 25. +more března Kategorie:Úmrtí 26. března.