Te Deum laudamus -

Francisca de Zurbarána) Te Deum laudamus (Tebe Bože chválíme) jsou začáteční slova latinského slavnostního hymnu, který složil svatý Ambrož, biskup v Miláně v Itálii a která dala název celé skladbě, označované častěji zkráceným názvem Te Deum.

Vznik

Tradice připisuje autorství svatému Ambroži a svatému Augustinovi. Podle tohoto podání hymnus vznikl u příležitosti Augustinova křtu, který mu v roce 387 Ambrož udělil. +more Někteří současní badatelé pochybují o reálnosti této verze a autorství připisují Dardanskemu biskupu Nicetovi z Remesiany. Další badatelé však zpochybňují i tuto hypotézu a domnívají se, že chvalozpěv vznikl sloučením dvou starších hymnů, jednoho ke chvále Boha Otce a druhého Boha Syna; podle tohoto schématu druhý z nich začíná veršem Tu rex gloriae, Christe.

Určení textu

Nejvlastnější liturgické místo zpěvu Te Deum je v denní modlitbě církve, konkrétně na konci modlitby se čtením (resp. matutina) o nedělích a svátcích. +more Hojně se však používá také mimo denní modlitbu církve, jako slavnostní hymnus díkůvzdání.

Vděčná modlitba Te Deum je spojena s částečnými odpustky; s odpustky plnomocnými, pokud se ji věřící modlí veřejně v poslední den roku.

Text

Originální latinský text Te Deum laudamus: te Dominum confitemur. Te aeternum Patrem omnis terra veneratur. +more

Český překlad Bože, tebe chválíme, tebe, Pane, velebíme. Tebe, věčný Otče, oslavuje celá země. Všichni andělé, cherubové i serafové, všechny mocné nebeské zástupy bez ustání volají: Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů. Plná jsou nebesa i země tvé vznešené slávy. Oslavuje tě sbor tvých apoštolů, chválí tě velký počet proroků, vydává o tobě svědectví zástup mučedníků; a po celém světě vyznává tě tvá církev: neskonale velebný, všemohoucí Otče, úctyhodný Synu Boží, pravý a jediný, božský Utěšiteli, Duchu svatý, Kriste, Králi slávy, tys od věků Syn Boha Otce; abys člověka vykoupil, stal ses člověkem a narodil ses z Panny; zlomil jsi osten smrti a otevřel věřícím nebe; sedíš po Otcově pravici a máš účast na jeho slávě. Věříme, že přijdeš soudit, a proto tě prosíme: přispěj na pomoc svým služebníkům, vždyť jsi je vykoupil předrahou krví; dej, ať se radují s tvými svatými ve věčné slávě. Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, veď ho a stále pozvedej. Každý den tě budeme velebit a chválit tvé jméno po všechny věky. Pomáhej nám i dnes, ať se nedostaneme do područí hříchu. Smiluj se nad námi, Pane, smiluj se nad námi. Ať spočine na nás tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe. Pane, k tobě se utíkáme, ať nejsme zahanbeni navěky.

.

Mimo výše uvedeného neveršovaného českého překladu se užívá také několik básnických parafrází.

Kancionálová verze

Text v kancionálu

1. Bože, chválíme tebe, / Pane, moc tvou velebíme, / kterou zná zem i nebe, / všem tvým skutkům se divíme; / když se vše v světě mění, / ty sám jsi bez proměny.

2. Vše, co jen chválit může, / cherubové, serafové, / chválí tě velký Bože, / nebe, země, zástupové, / ode všech jsi nazýván: / Svatý, Svatý, Svatý Pán.

3. Svatý Pán Bůh Sabaoth, / Svatý, jenž řídí národy, / jenž pomáhá z běd a psot. / Nebe, zem, povětří, vody / plné jsou cti, chvály tvé, / neb vše tvoje dílo je.

4. Apoštolů slavný sněm / a proroků řad veliký / posílá v plesání svém / k trůnu tvému vroucí díky; / kolik je mučedníků, / tolik chvalořečníků.

5. Po všem okrsku země / tobě, Otče, velcí, malí, / kdož jsou tvé svaté plémě, / vděčně prozpěvují chvály, / vzdávají čest i Synu / na trůnu sedícímu.

6. Též i Duchu Svatému, / který svatá naučení / uděluje každému / a v smutku je utěšení, / lid křesťanský se klaní, / všude jeho chvála zní.

7. Ty, Otce věčný Synu, / vtělil ses, sestoupiv z nebe, / chtě smazat naši vinu / vydals na smrt kříže sebe; / milost jsi nám vydobyl, / od hříchu osvobodil.

8. Tebou je všem, kdo věří, / nebes brána otevřena, / s důvěrou kdo k tobě zří, / zastáncem tě u Otce má. / Že přijdeš svět souditi, / máme mít vždy v paměti.

9. Buď milostiv dětem svým, / požehnej dědictví svému, / veď nás světlem nebeským / a povyš až k trůnu svému, / ať tě, plni vděčnosti, / chválíme na věčnosti.

10. Přispěj zatím k pomoci / drahou krví vykoupeným, / chraň a braň je svou mocí, / přičti ke svým vyvoleným; / po časném pak bloudění / přiveď nás ke spasení.

11. To buď naše snažení: / tebe a tvé jméno vzývat, / čest a díkůčinění / po všechny dny tobě zpívat. / Rač od hříchů chránit nás / jak dnes, tak po všechen čas.

12. Pane, smiluj, smiluj se, / buď s námi tvé požehnání; / oč prosíme, staniž se / podle našeho doufání. / Kdo v tě doufá samého, / neopustíš žádného.[3]

Zhudebnění textu

+more-18. _století'>barokní taktovkou) Hymnus po staletí zhudebňovala řada skladatelů:.

Renesance

Jacob Praetorius starší († 1586) * Giovanni Pierluigi da Palestrina († 1594)

Baroko

Heinrich Schütz (1585-1672) * Jiří Melcelius (1624-1693) * Jean-Baptiste Lully (1632-1687) - pří slavnostním uvedení skladby 8. +more ledna 1687 se zranil ozdobnou holí (barokní taktovkou), kterou udával takt; v důsledku toho dostal infekci, které zanedlouho 22. března přes amputaci zasažených prstů na noze podlehl - LWV 55 * Dietrich Buxtehude (1637-1707) - K 218 für Orgel * Marc-Antoine Charpentier (1643-1704) - snad nejznámější verze Te Deum, od roku 1954 znělka Eurovize * Henry Purcell (1659-1695) - jde o první anglické Te Deum s orchestrálním doprovodem. Jedno z posledních Purcellových děll. * Louis Marchand (1669-1732) * Jan Dismas Zelenka (1679-1745) * Domenico Scarlatti (1685-1757) * Georg Friedrich Händel (1685-1759) * Johann Adolf Hasse (1699-1785) * Johann Christian Bach (1735-1782) - Te Deum (v Miláně 1761).

Období Vídeňské klasiky

Joseph Haydn (1732-1809) * Antonio Salieri (1750-1826) * Johann Gottfried Schicht (1753-1823) - zkomponoval čtyři skladby Te Deum * Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791) * Vincenzo Righini (1756-1812) * Jan Theobald Held (1770-1851) * Antonín Rejcha (1770-1836) * Christoph Ernst Friedrich Weyse (1774-1842) * Karol Kurpiński (1785-1857)

Romantismus

Hector Berlioz (1803-1869) * Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809-1847) * Otto Nicolai (1810-1849) * Ferenc Liszt (1811-1886) * Giuseppe Verdi (1813-1901) * Friedrich Kiel (1821-1885) * Anton Bruckner (1824-1896) * Georges Bizet (1838-1875) * Antonín Dvořák (1841-1904) - Te Deum, op. 103

20. století

Petr Eben (1929-2007) * Zdeněk Lukáš (1928-2007) * Zdeněk Pololáník (* 1935) * Arvo Pärt (* 1935)

Současnost

Jan Zástěra (* 1984) - zhudebněno jakožto závěrečná část oratoria Korunovace českých králů (2016)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Chorály a církevní hymny Kategorie:Liturgie Kategorie:Te Deum

Te Deum laudamus

Author