Jan Theobald Held

Jan Theobald Held, také Jan Děpold, pokřtěn Jan František Heldt, pseudonym Jan Orebský (11. prosince 1770 Třebechovice pod Orebem - 30. června 1851 Praha), byl český lékař, skladatel a rektor Univerzity Karlovy.

Mládí

Narodil se v rodině lranhojiče (chirurgus) v Třebechovicích pod Orebem Františka Helda a jeho manželky Magdaleny. Od dětství projevoval mimořádné nadání. +more Školu navštěvoval již od čtyř let, a v osmi ho dal otec učit zpěvu a hře na housle k místnímu učiteli Janu Čížkovi. Již v deseti letech byl schopen hrát z listu i velmi obtížné skladby. Jak tehdy bylo zvykem, zpíval ve školním sboru i při bohoslužbách v kostele.

Otec náhle zemřel, když bylo Janovi deset let a rodina upadla do bídy. Na další studia do Prahy mu pomohl vzdálený příbuzný, tehdy student práv, Josef Raab. +more Stal se zpěvákem ve fundaci kostela Matky Boží na Starém Městě pod vedením ředitele kůru Václava Praupnera a v křížovnickém chrámu u ředitele kůru Prokopa Traurmanna. Tak získal i vynikající hudební vzdělání. Vedle toho studoval na piaristickém gymnáziu a později jako stipendista na staroměstském gymnáziu. Studoval velice úspěšně. V páté třídě gymnázia byl prohlášen premiantem a dopracoval se stipendia až sto dvaceti zlatých. Za úspěchy v mnoha předmětech obdržel stříbrnou medaili. Kromě toho si i nadále přivydělával kostelním zpěvem a jako výtečný zpěvák byl zván do měšťanských a šlechtických domácností, takže byl schopen i finančně podporovat své sourozence.

Lékař

Po absolvování gymnázia v roce 1789 navštěvoval tříletý filosofický kurz na Univerzitě Karlově. Velmi těžce se rozhodoval, kterým směrem se má jeho vzdělání dále ubírat. +more Velmi ho lákala dráha profesionálního hudebníka, ale nakonec se pod vlivem profesora estetiky Augusta Gottlieba Meissnera a svého bratra Ignáce rozhodl pro lékařskou dráhu. V té době v celé Praze působilo pouze okolo 60 doktorů medicíny a s Heldem v ročníku studovalo 6 studentů. Promoval 21. srpna 1797 a ihned byl přijat do nemocnice Milosrdných bratří. Brzy se stal primářem a v této nemocnici setrval po 30 let. Získal si pověst zázračného uzdravovatele, danou zřejmě jeho charismatem a lidským přístupem k pacientům. Radili se s ním nejslavnější lékaři té doby (Rust a Krombholz). Kromě práce v nemocnici měl tak i velikou soukromou praxi (v Praze v té době žila většina lékařů z výnosu své soukromé praxe). Proslulost získal i vyléčením známého českého buditele abbé Dobrovského. Za napoleonských válek se jeho pacienty stali nejen vojáci, ale i ruská hraběnka, polský hrabě, anglický šlechtic a ruský generál Zwiliněv. Ve dvou dnech zorganizoval zřízení tří lazaretů a sám dojednával umístění nemocných v soukromí. Dokonce se raněným staral i o prádlo a potraviny.

Jeho vynikající pověst překročila hranice Prahy, byl jmenován dopisujícím členem c. a k. +more lékařské společnosti ve Vídni. Dočkalo se mu uznání i z akademických kruhů. Stal se profesorem lékařství na Karlově universitě, byl pětkrát zvolen děkanem lékařské fakulty a v letech 1826-1827 i rektorem Univerzity.

Velké zásluhy měl i pro rozvoj psychiatrie. Během svého působení v pražském ústavu pro duševně nemocné u sv. +more Kateřiny zřídil pro nemocné knihovnu, čítárnu, hudební místnost, zavedl léčbu zaměstnáním, práce v dílnách a tělesná cvičení.

Vlastenec a mecenáš

+more_T. _Helda_v_Třebechovicích_pod_Orebem,_dílo_sochaře_Josef_Škoda_(sochař)'>Josefa Škody Held byl však v Praze populární nejen jako lékař. Byl znám jako vynikající společník, výborný zpěvák, hudebník a skladatel. Byl vítán v každé společnosti, nejen v domech měšťanů, ale i šlechticů. Ještě během studií mu jeho bratr Ignác věnoval anglickou kytaru a Jan se na ní údajně naučil hrát za půl hodiny. Tento nástroj v Praze tenkrát nikdo neznal a mladý Held se s ním stal velmi populární a byl vyhledáván i jako učitel hry na kytaru.

Jeho společenský život jej přivedl do společnosti představitelů českého národního obrození, jejichž ideály sdílel. V paláci Františka hraběte Šternberka se seznámil s českými časopisy Hlasatel český a Krok jakož i s muzejními časopisy, které vydával František Palacký a do nichž začal také přispívat. +more Jistým paradoxem je, že ačkoliv sám bojoval za rovnoprávné používání češtiny a němčiny na úřadech a školách, když bylo na univerzitě obsazováno místo profesora chirurgie, intervenoval přes své přátele na ministerstvu ve Vídni, aby na místo nebyl obsazován člověk české řeči neznalý, sám psal své práce i publicistické články výhradně německy. Ze svých příjmů však podporoval vše, co souviselo s rozvojem českého umění a české vědy. Hradil činnost mnoha českých ústavů a spolků. Pro třebechovické studenty např. založil nadaci na podporu vzdělání a městu Plzni přispěl velkým jměním na založení a činnost dětské opatrovny.

Člověk

Navštěvoval rád plesy, koncerty, akademie, divadelní představení, čaje a radovánky všeho druhu. Sám ve svých pamětech a dopisech přiznává, že jeho životem prošlo hodně krásných žen. +more Nikdy se však neoženil. Jeho největší láskou byla hraběnka Aloisie Příchovská. Byla to vzdělaná žena, o pět let starší, bohužel však vdaná. Od roku 1808 dokonce Held bydlel v jejím domě U zlaté hvězdy ve Spálené ulici. Jejich vztah trval 29 let a byl v pražských salonech předmětem veřejného pohoršení.

V mládí se mu narodil nemanželský syn, ale kdo byla jeho matka, není známo.

Skladatel

Kromě příležitostných chrámových (byl mimo jiné i předsedou Spolku pro pěstování hudby církevní) a klavírních skladeb, byl Held především skladatelem písní. Komponoval na texty české, německé i italské. +more Řada v nich vyšla tiskem. Tematický soupis skladeb sestavil Josef Milota, zůstal však v rukopise.

* Wiedersehen (v českém vydání Shledání, 1805) * Der Fischer, Nähe des Geliebten (na slova Johanna Wolfganga von Goethe) * Ständchen an Feodoren, Schwanenlied (text Gottfried August Bürger) * Molly’s Werth * Neujahrgesang (smíšený sbor s klavírem) * 2 canzonetty (text Pietro Metastasio) * 2 arietty (Pietro Metastasio) * Sechs Lieder mit Klavierbegleitung aus Tiedges Echo oder Alexis und Ida (1803) * Píseň při vysvěcování chrámu na hoře Oreb u Třebechovic (text Karel Alois Vinařický, 1835) * Na Pinku (text Jan Nejedlý) * Sebrání písní českých (nápěvy k dětským písním) * Minuetto scherzoso (klavír)

Významná je jeho bohatá písemná pozůstalost (korespondence, deníky, zápisky) s množstvím materiálu, který se týká nejen lékařství, ale i historie a osobností českého národního obrození. Je uložena v Národním muzeu a v archivu města Třebechovice pod Orebem.

Umělecké ztvárnění

Postava Jana Theobalda Helda vystupuje ve 2. díle Jiráskova +more_L. _Věk'>F. L. Věka, ve kterém se oba vlastenci spřátelí. Objevil se i ve stejnojmenném seriálu, herecky ho zde ztvárnil Jaroslav Satoranský.

Odkazy

Reference

Literatura

Československý hudební slovník I (A-L), 1963, SHV, Praha * Pazdírkův hudební slovník naučný: Část osobní. II, Svazek prvý. +more A-K, Brno, 1937 * Ludmila Hlaváčková-Kratochvílová: Jan Theobald Held 1770-1851 : život a působení pražského lékaře, rektora University Karlovy, Praha, Univerzita Karlova, 1972 * František Probošt: Dr. Jan Theobald Held, Třebechovice pod Orebem, Antonín Dědourek, 1935.

Externí odkazy

[url=http://www. rozhlas. +morecz/praha/uslysime/_zprava/515335]Toulky českou minulostí[/url] * [url=http://www. nashradec. cz/osobnost/3-kultura/284-vyznamni-vychodoei-jan-theobald-held]Známí východočeši: Jan Theobald Held[/url].

Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé romantismu Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Osobnosti českého národního obrození Kategorie:Rektoři Univerzity Karlovy Kategorie:Děkani 1. +more lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Umělci z Třebechovic pod Orebem Kategorie:Narození 1770 Kategorie:Narození 11. listopadu Kategorie:Narození v Třebechovicích pod Orebem Kategorie:Úmrtí 1851 Kategorie:Úmrtí 30. června Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení v Třebechovicích pod Orebem.