Svatý Ambrož

Svatý Ambrož, lat. Aurelius Ambrosius (kolem 340 v Trevíru - 4. duben 397 v Miláně) byl latinský církevní otec, od roku 374 biskup v Miláně. Ambrož je považován za obratného politika, který i díky svému vlivu na císaře Gratiana a Theodosia významně napomohl vítězství nauky nikajského koncilu na Západě. Roku 1295 jej papež Bonifác VIII. jmenoval jako prvního učitele církve.

Ambrož byl plodným autorem v oblasti teologie, biblické exegeze a katecheze. Svými promluvami ovlivnil sv. +more Augustina a také ho pokřtil.

Život a vliv

Ambrož byl po svém otci jmenován správcem provincií v Itálii. V roce 374 došlo ke sporům o jmenování nového milánského biskupa a na tento stolec byl zvolen právě - v té době ještě nepokřtěný - katechumen Ambrož, jakožto neutrální člověk. +more Tohoto nového úkolu se zhostil se vší vervou a brzy se z něj stal největší vůdce západního křesťanstva 4. století. Podporoval mnišský asketismus, kult ostatků mučedníků (kolem Milána jim stavěl svatyně) a zasazoval se i o přijetí Nikajského vyznání víry v době, kdy byli císařové otevřenější vůči ariánským myšlenkám, proti kterým Ambrož bojoval a odmítal je stejně jako pohanství. Kristovo božství pro něj bylo zásadním kamenem víry. Z Východu přejal jednak alegorickou metodu výkladu Bible ovlivněnou novoplatonismem (tím pomohl svatému Augustinovi k jeho konverzi, nakonec jej i pokřtil), jednak důraz na proměnu chleba a vína při eucharistické modlitbě, což postupem času vedlo k učení o transsubstanciaci definovanému na Čtvrtém lateránském koncilu (r. 1215). Svatého Augustina ovlivnil i tím, že mu připravil půdu pro nauku o pádu a prvotním hříchu.

Ambrož nejvíce proslul obranou nikajské ortodoxii a vztahy k císařskému dvoru. Položil základ významným principům nezávislosti církve a povinností křesťanského panovníka, které byly dále rozvinuty ve středověku. +more V duchu teokracie neměla politická moc zasahovat do oblasti církevní a náboženské, ale naopak připisoval církvi povinnost ovlivňovat politickou scénu. Církevní majetek bránil dle hesla: „věci Boží náleží Bohu, nikoli císaři“ a při různých potyčkách s autoritami zavedl na Západě chrámový zpěv hymnů, které si společenství křesťanů zpívalo pro povzbuzení. Když např. roku 390 císař Theodosius I. , s kterým se Ambrož často dostával do sporů ohledně pravomocí, nařídil krvavý masakr tisíců Soluňanů jako odplatu za tamní nepokoje, Ambrož mu jakožto členu své obce napsal soukromý dopis, v němž žádal, aby konal pokání nebo se připravil na to, že bude vyobcován z církve. Císař se nejprve zdráhal, ale pak se v chrámu objevil jako kajícník. Přijal Ambrožovy výtky, skutku litoval a jejich vztahy tak byly nadále přátelské. Za zmínku stojí i jejich vzájemná intervence o dva roky dříve, tj. r. 388, kdy srocení křesťané vypálili synagogu ve městě Kallinikum na řece Eufratu. Theodosius I. , ač příznivce křesťanství, Židy respektoval pro jejich starobylost a loajálnost vůči řádně ustanoveným úřadům. Nařídil, aby byla synagoga znovu postavena, a to z církevních peněz. Ambrož však toto rozhodnutí napadl a v dopise císaře upozornil, že by to podrylo autoritu a prestiž církve a že důležitější je náboženská věc než občanské právo.

Byl to nadaný kazatel a rovněž velmi oblíbený, třeba i proto, že respektoval lokální zvyky církve: „Pokud nechceš způsobit pohoršení, zachovávej místní praxi kterékoliv církve, již navštívíš.“ Svoji oblibu u prostých a chudých lidí získával i svým silným sociálním cítěním: „Těšíš se ze svých drahocenných ozdob, zatímco ostatním se nedostává obilí,“ a bohatství proto viděl jako zlo, neboť tvrdil, že to, co bylo Bohem dáno k užívání všem, se většinou kumuluje u několika málo jedinců.

Dílo

Divi Ambrosii Episcopi Mediolanensis Omnia Opera, 1527

Exegetické spisy

Hexameron (Šestero dní stvoření) - sbírka šesti homilií věnovaným prvním kapitolám knihy Genesis * De Paradiso (Ráj) * De Cain et Abel (Kain a Ábel) * De Noe (Noe) * De Abraham (Abrahám) * De Isaac et Anima (Izák a duše) * De bono mortis (Dobrodiní smrti) * De fuga saeculi (Útěk před světem) * De Iacob et vita beata (Jákob a blažený život) * De Joseph (Josef) * De Patriarchis (Patriarchové) * De Helia e ieiunio (Eliáš a půst) * De Nabuthae Historia (Příběhy o Nábotovi) * De Tobia (Tobiáš) * De interpellatione Iob et David (O tázání Jobově a Davidově) * Apologia David (Obrana Davidova) * Apologia David altera (Další obrana Davidova) * Ennarrationes in XII Psalmos Davidicos (Výklad 12 davidovských žalmů) * Expositio Psalmi CXVIII (Výklad 118. žalmu) * Expositio in Lucam (Výklad Lukášova evangelia)

Dogmatické spisy

De Fide ad Gratianum (O víře) * De Spiritu Sancto (O Duchu svatém) * De incarnationis dominicae sacramento (O svátosti vtělení Páně) * Explanatio Symboli ad initiandos (Výklad křestního symbolu) * Expositio fidei (Výklad víry) * De mysteriis (O tajemstvích) * De sacramentis (O svátostech) * De paenitentia (O pokání) * De sacramento regenerationis vel de philosophia (O svátosti znovuzrození aneb o filosofii) - dochováno pouze fragmentárně

Etické a asketické spisy

De officiis (O povinnostech), první křesťanský etický traktát, originální přepracování Ciceronových De officiis * [url=http://www. fatym. +morecom/taf/knihy/panny/index. htm]De virginibus[/url] (O pannách) * De viduis (O vdovách) * De virginitate (O panenství) * De institutione virginis (O ustanovení panny) * Exhortatio virginitatis (Pobídka k panenství).

Ostatní spisy

De obitu Theodosii (O smrti Theodosiově) * Epistulae (Listy) * Hymny

Zajímavost

Svatý Ambrož honící děti ve vánoční tradici ve středních Čechách Legenda o milánském biskupovi Ambrožovi dokazuje, jaký význam měly včely a med pro staré křesťany. +more Když byl sv. Ambrož ještě malý chlapec, usedl mu jednou na obličej včelí roj. Včelky mu vlétly do úst a krmily chlapce medem. To bylo považováno za boží znamení a předpověď slavné budoucnosti. Na základě této legendy je světec zobrazován s pleteným včelím úlem. Také používání voskových svíček při bohoslužbách svědčí o významu včel v křesťanské víře.

Odkazy

Reference

Literatura

PAULINUS. Vita Ambrosii

Česká vydání Ambrožových děl

O pannách. Pohřební chvalořeč O bratru Satyrovi. +more Zvěřina, J. ; Petrů, O. a kol. [tr. ]. Olomouc: Krystal, 1948. * De Helia et ieiunio. De mysteriis. De sacramentis [ukázky]. Novák, J. J. [tr. ]. In: Patristická čítanka. Praha: Česká katolická charita, 1983. * O smrti bratra Satyra [II, 1-50]. Nechutová, J. [tr. ]. In: Eadem. Úděl a útěcha. Výbor z konsolační literatury antiky, patristiky a středověku. Heršpice: Eman, 1995. . * Vexilla regis. Výbor z latinské duchovní poezie. Koronthályová, M. [ed. ; tr. ]. Praha: BB/art, 2004, passim. * Svatý Ambrož a tajemství Krista. Vopřada, D. [ed. ; tr. ]. Praha: Krystal OP, 2015.

On-line dostupné Ambrožovy spisy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060925044132/http://www. ccel. org/fathers2/NPNF2-10/TOC. htm]Christian Classics Ethereal Library, Ambrožova díla[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060112184719/http://www. ccel. org/fathers2/NPNF2-08/Npnf2-08-215. htm]List Basileia z Kaisareie Ambrožovi[/url] * [url=http://www. fh-augsburg. de/~harsch/amb_hy00. html]Hymni Ambrosii[/url].

Související články

Ambrosiánský ritus

Externí odkazy

[url=http://www. radiovaticana. +morecz/clanek. php4. id=8589]Katecheze Benedikta XVI. o sv. Ambroži[/url] * [url=http://revue. theofil. cz/revue-clanek. php. clanek=623]sv. Ambrož Milánský: O tajemstvích[/url] * [url=http://revue. theofil. cz/revue-clanek. php. clanek=358]sv. Ambrož Milánský: Svatá Eucharistie[/url].

Kategorie:Italští svatí Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Církevní otcové Kategorie:Učitelé církve Kategorie:Mariologové Kategorie:Italští filozofové Kategorie:Epistolografové Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Narození 4. +more století Kategorie:Úmrtí 397 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Trevíru.