Cesko.wiki Géza Fejérváry
Author
Albert FloresGéza Fejérváry (15. prosince 1882, Tamási – 22. května 1951, Budapešť) byl maďarský baron, antropolog, archeolog a cestovatel. Fejérváry se narodil v maďarském městečku Tamási, kde absolvoval základní a střední školu. Poté studoval práva na univerzitě v Budapešti, kde v roce 1909 získal diplom. Během svého studia se však začal zajímat o antropologii a archeologii a začal podnikat první expedice. V roce 1910 založil vlastní muzejní sbírku, kterou nazval Prehistorické etnografické muzeum Gézy Fejérváryho. Své sbírky získal během svých cest po Maďarsku, Balkánu a Středním Východě. V muzeu se nacházely předměty z prehistorických období, ale také etnografické předměty z různých kultur a civilizací. Fejérváry se také stal členem několika archeologických a antropologických společností a organizací. Publikoval řadu článků a knih o svých expedicích a výzkumech, které byly uznávány odbornou i laickou veřejností. Během první světové války se Fejérváry připojil k maďarské armádě a bojoval na různých frontách. Po skončení války se vrátil ke svému antropologickému a archeologickému výzkumu. V roce 1935 sbírka Gézy Fejérváryho získala nové prostory v budově maďarského Národního muzea. Fejérváry zde působil až do své smrti v roce 1951. Svou prací a výzkumem přispěl k rozvoji antropologie a archeologie v Maďarsku. Je považován za jednoho z předních maďarských antropologů a archeologů 20. století.
Géza svobodný pán Fejérváry de Komlós-Keresztes ( báró komlóskeresztesi Géza Ferenc Antal, Géza Franz Anton Freiherr Fejérváry von Komlós-Keresztes) (15. března 1833 Josefov - 25. dubna 1914 Vídeň) byl rakousko-uherský generál a politik. V c. k. armádě sloužil od roku 1851 a v mládí se vyznamenal jako účastník několika válečných tažení. Byl nositelem prestižního Vojenského řádu Marie Terezie a v roce 1862 byl povýšen na barona. Později působil řadu let v administraci uherské královské zeměbrany a v letech 1884-1903 zastával funkci ministra zeměbrany v uherské vládě. V armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a později byl ještě v letech 1905-1906 uherským premiérem.
Životopis
+more8'>Géza Fejérváry Pocházel ze staré rodiny ze Sedmihradska, která později přesídlila do Horních Uher a v 16. století byla povýšena do šlechtického stavu (predikát Komlós-Keresztzes byl odvozen od maďarského názvu dnešního Chmeľova, který byl tehdy jejich majetkem). Narodil se v Josefově jako starší syn pozdějšího c. k. polního podmaršála Josefa Fejérváryho (1799-1859) a Antonie, rozené Paulichové (1806-1874). Podle aktuálního služebního zařazení svého otce strávil Géza dětství na různých místech, mimo jiné v Haliči nebo v Hradci Králové, kde také absolvoval jeden ročník gymnázia. V letech 1844-1851 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a do armády vstoupil v roce 1851 v hodnosti poručíka. Poprvé na sebe upozornil jako důstojník generálního štábu během sardinské války za sjednocení Itálie (1859-1860). I když tato válka skončila pro Rakousko porážkou ztrátou bohaté Lombardie, Fejérváry se vyznamenal v bitvě u Solferina a byl oceněn Řádem Marie Terezie. Následně se zúčastnil prusko-dánské války (1864) a prusko-rakouské války (1866). Mezitím byl v roce 1865 povýšen do hodnosti majora u pěšího pluku č. 39 a stal se císařským pobočníkem. V roce 1868 dosáhl hodnosti podplukovníka a byl zástupcem velitele 32. pěšího pluku v Kremsu.
V hodnosti plukovníka (1872) poté přešel k uherské zeměbraně a od roku 1872 zastával funkci státního tajemníka na uherském ministerstvu zemběrany, kde měl značný podíl na rozvoji této části rakousko-uherské armády. Mezitím postupoval v hodnostech (generálmajor 1878, polní podmaršál 1883). +more V říjnu 1884 byl v Tiszově vládě jmenován ministerem zeměbrany a tuto funkci zastával pěti kabinetech celkem osmnáct let (1884-1903). Ve dvou krátkých obdobích zastával také dočasně funkci ministra a latere (zástupce uherské vlády ve Vídni, 1892, 1895) a v létě roku 1894 řídil také krátce správu uherského ministerstva orby. V armádě byl k datu 1. května 1890 povýšen do druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra. Jako člen vlády byl v letech 1886-1892 poslancem uherského zemského sněmu za okres Budapešť, kam byl zvolen poprvé v roce 1886 v doplňovacích volbách a o rok později v řádných volbách. Jeho další kandidaturu v roce 1892 napadla opozice, načež byl jmenován členem Sněmovny magnátů.
Úřadu ministra zeměbrany se vzdal v červnu 1903. Učinil tak spolu s premiérem Kálmánem Széllem na protest proti neschválení zákona o zvýšení počtu branců, což v Uhersku vyvolalo ústavní krizi (1903-1907). +more Než se ale Fejérváry stáhl z politiky, byl Františkem Josefem I. proti vůli většiny uherské šlechty ustaven předsedou úřednické vlády (1905-1906). Početné odpůrce však Fejérváry uklidnil tím, že s nimi uzavřel dohodu, na jejímž základě byla jmenována nová vláda Sándora Wekerleho (1906-1909). Fejérváry nakonec zastával čestnou funkci kapitána uherské královské gardy (1911-1914). Mimo aktivní službu byl v roce 1908 povýšen do hodnosti generála pěchoty, zastával také čestnou funkci kancléře Řádu Marie Terezie (1896-1914).
Zemřel 25. dubna 1914 na rakovinu jazyka ve Vídni a byl pohřben na vídeňském Centrálním hřbitově.
Tituly a ocenění
Jako potomek staré šlechtické rodiny užíval od narození titul rytíř a v roce 1860 získal hodnost c. k. +more komořího. Za účast ve válce se Sardinií byl dekorován rytířským křížem Řádu Marie Terezie (1859). Na základě řádových stanov získal nárok na povýšení do stavu svobodných pánů. Tento titul mu byl udělen v roce 1862 pro Rakousko a v roce 1875 potvrzen pro Uherské království. V roce 1883 získal titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Od roku 1887 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 46. Dále získal čestné občanství v Budapešti, Pécsi a Temešváru. Jako císařský pobočník a později dlouholetý ministr uherské vlády získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i zahraničí.
Rakousko-Uhersko
+moreStef. Ungh. _-_GC. png'>60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Štěpána (1901) * 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1892) * 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1887) * 60x60pixelů komandér Řádu sv. Štěpána (1883) * rytířský kříž Řádu Marie Terezie (1859).
Zahraničí
60x60pixelů rytířský kříž Řádu bílého orla (Rusko) * +moreAquilarossa-GC. png|alt='>60x60pixelů velkokříž Řádu červené orlice (Německo) * 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) * 60x60pixelů Řád Karla III. (Španělsko) * 60x60pixelů Řád rumunské koruny (Rumunsko) * 60x60pixelů velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko) * 60x60pixelů Řád Takova (Srbsko) * 60x60pixelů Řád sv. Alexandra (Bulharsko) * 60x60pixelů Řád knížete Danila I. (Černá Hora) * 60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (Sasko) * 60x60pixelů Královský řád za vojenské zásluhy (Bulharsko) * 60x60pixelů Řád Fridrichův (Württembersko) * 60x60pixelů důstojník Řádu čestné legie (Francie).
Rodina
V roce 1862 se oženil s Charlottou Biedermannovou (1844-1924), dcerou Gustava Biedermanna z židovské podnikatelské rodiny povýšené v roce 1867 do šlechtického stavu. Z jejich manželství se narodily čtyři děti, z toho jediný syn.
* 1. Gisela Henriette Antonie (1863-1943), c. +more k. palácová dáma, ∞ 1884 Ferenc baron Gerliczy (1859-1914), c. k. komoří, poslanec uherského zemského sněmu, dědičný člen Sněmovny magnátů, rytíř Maltézského řádu * 2. Emmerich (Imre) Gustav Josef (1866-1952), JUDr. , vrchní župan v Baranyi a Pécsi, ∞ 1893 Laura Szilássy de Szillas et Pilis (1874-1929) * 3. Olga Antonie Alžběta (1867-1933), c. k. palácová dáma, ∞ 1891 István hrabě Burián z Rajecze (1851-1922), c. k. tajný rada, komoří, rakousko-uherský ministr financí 1903-1912 a 1916-1918, rakousko-uherský ministr zahraničí 1915-1916 a 1918, člen Sněmovny magnátů * 4. Irma Alžběta Antonie (1869-1950), ∞ 1892 Karel hrabě Kornis de Göncz-Ruszka (1869-1918), c. k. komoří.
Odkazy
Reference
Literatura
Fejérváry von Komlós-Keresztes. In: Rakouský bibliografický lexikon 1815-1950, Vídeň: Rakouská akademie věd, 1957, sv. +more 1 (německy) * Fejervary, Geza, Freiherr von In: Encyclopædia Britannica. Londýn / New York: Sears, Roebuck and Company, 1922. 31. sv. (anglicky) * Géza Báron Fejérváry de Komlós-Keresztes kais. und königl. Feldzeugmeister und königl. ung. Honvédminister; Bratislava, 1901; [url=https://archive. org/details/gzabaronfejrvry00unkngoog/page/n5/mode/2up. view=theater]dostupné online[/url].
Externí odkazy
Kategorie:Ministerští předsedové Uherska Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Rakousko-uherští politici maďarské národnosti Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Ministři a latere Uherska Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Rytíři Řádu bílého orla Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. +more Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Řádu čestné legie Kategorie:Čestní občané města Budapešti Kategorie:Narození v Josefově (Jaroměř) Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Narození 15. března Kategorie:Úmrtí 25. dubna Kategorie:Narození v roce 1833 Kategorie:Úmrtí v roce 1914 Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Zemřelí na nádorová onemocnění Kategorie:Muži.