Genex Tower
Author
Albert FloresGenex Tower, v srbštině Генекс, oficiálně "Západní brána Bělehradu" (Западна капија Београда) je soubor dvou 35patrových mrakodrapů v srbské metropoli Bělehradu, ve čtvrti Novi Beograd (bloku 33). Přesněji je umístěna na třídě Narodnih Heroja, poblíž hlavní dálnice, spojující Bělehrad s Záhřebem a Suboticí. Tvoří jej dvě věže, z nichž ta vyšší dosahuje 119 metrů.
Známou brutalistickou dominantu Nového Bělehradu, která vyrostla v roce 1980, vyprojektoval o tři roky dříve architekt Mihajlo Mitrović. Patří k známým ukázkám tohoto stylu na území bývalé Jugoslávie. +more Budova má unikátní konstrukci a skelet, který navrhl inženýr Milan Krstić.
Konstrukce
Objekt tvoří dvě betonové věže spojené mostní konstrukci na 26. patře; na nejvyšším poschodí se potom nachází restaurace. +more Své jméno Západní brána Bělehradu získala budova především tím, že je prvním významnějším a nepřehlédnutelným objektem, který návštěvníci města mohou při příjezdu od západu (či od Letiště Nikoly Tesly) spatřit. Východní z věží dříve sloužila firmě Genex (podle které získala populární jméno), západní věž tvoří bytové jednotky. Unikátnost stavby je definována také tím, že každá z věží má svoji konstrukci svedenu v přízemí na dva hlavní, masivní sloupy. Schodiště a výtahy jsou umístěny v bočních šachtách kruhového půdorysu.
Východní věž měla před vchodem vybudovanou rozsáhlou prosklenou vstupní halu. Před oběma dvojčaty se nachází rozsáhlá pěší zóna s náměstím.
Na vrcholu budovy se nachází televizní vysílače, které spolu s věží na vrchu Avala zajišťují pokrytí Bělehradu televizním a rádiovým signálem.
Historický vývoj
Pro potřeby společnosti měly vzniknout původně mnohem nižší, dvanáctipatrové věže. Realizovány by byly v místní části Sutjeska. +more Mitrović nicméně prosadil mnohem větší stavbu, umístěnou na západní okraj sídliště Nového Bělehradu. Přemlouvání odpovědných míst bělehradského magistrátu a stavebního úřadu mu trvalo celou řadu let, nakonec však město souhlasilo s výstavbou.
Mitrović byl při návrhu obou staveb značně inspirován svojí dřívější návštěvou indického města Čandígarh, kde již byly realizovány některé brutalistické stavby věhlasných architektů (jakými byl např. i Le Corbusier). +more Odtud pochází nejen myšlenka fasády z holého betonu, ale i některé méně typické architektonické prvky, jakou jsou např. oblouky v přízemí nebo kruhová okna. Nápadnou částí budovy jsou také dvě servisní šachty s půlkruhovým půdorysem, které vystupují z boku obou věží.
V zadání měl Mitrović úkol navrhnout nejvyšší stavbu pro srbskou metropoli Bělehrad i tehdejší socialistickou Jugoslávii.
Genex Tower byla první "chytrá" budova v srbské metropoli. Přestože byla vystavěna v druhé polovině 70. +more let, již tehdy měla své počítačové centrum, které regulovalo topení, provoz výtahů, chlazení aj. Měla vlastní, pro budovu vytvořený, hasicí systém. Výtahy byly dovezeny z Rakouska a nikdy se nedočkaly generální opravy.
Na vrcholu jedné z věží (35. patro, ve výšce 97 m) byla vybudována vyhlídková restaurace, která sloužila veřejnosti až do roku 1996, kdy byla uzavřena (a nikdy později již nebyla zprovozněna). +more Byla jediná svého druhu v srbské metropoli, která mohla nabídnout výhled na historické centrum města. Dohled z věže byl až k elektrárně Nikola Tesla, která se nachází nedaleko města Obrenovac, několik desítek kilometrů západně od Bělehradu. Restaurace měla být původně otočná, nicméně společnost Genex, která patřila ve své době k ekonomicky silným subjektům jugoslávského hospodářství sama neměla dostatek prostředků na pořízení motoru pro otáčení celé horní části.
Po svém dokončení byla budova představena ve francouzskojazyčném časopise L’architecture contemporaine (současná architektura), v jugoslávské společnosti ale vyvolala celou řadu diskuzí, zdali je pro město přijatelná, či nikoliv.
V roce 1979 nechal Lazar Vujaklija namalovat rozsáhlý obraz, který zakrýval strop a zeď u vchodu do budovy. Jednalo se o první z nástěnných maleb v Bělehradě. +more V roce 2010 byla na stejném místě vytvořena nová malba, kterou však původní architekt stavby odsoudil a nakonec za pomoci své dcery přiměli autora k odstranění kresby.
V témže roce se vlastník pokusil za 15,6 milionu eur část věže zprivatizovat, avšak neuspěl, a to ani na druhý pokus. V roce 2014 tak i budova nadále zůstala prázdná a sloužila víceméně jen jako vhodná plocha pro reklamní poutače. +more Byla navržena řada různých řešení jak budovu využít, například i jako sídlo několika obvodních soudů, které jsou rozmístěné po celém Bělehradu a které by se v jedné budově mohly centralizovat.
Vzhledem k tomu, že v druhé dekádě 21. +more století nebyl prodej stavby realizován a technický stav původně komerční věže se začal značným způsobem zhoršovat, předložila Asociace architektů Srbska v roce 2019 návrh, aby byla stavba evidována jako kulturní památka.
Soubor:Novi Beograd - West Gate 03. jpg|Boční pohled na budovu Soubor:Novi Beograd - West Gate 01. +morejpg|Pohled od dálnice Bratrství a jednoty Soubor:Genex Tower, looking up. jpg|Výtahová/schodišťová šachta budovy Soubor:Belgrade-WestCityGate-ByNight. JPG|Nasvícená restaurace na vrcholku stavby Soubor:Genex Tower 7. jpg|Prostor mezi oběma věžemi Soubor:Genex Tower Beograd IMG 0762. jpg|Strana věže zakrytá reklamou Soubor:Genex Tower 14. jpg|Pohled na veřejný prostor před budovou u ulice Narodnih heroja.
V kultuře
V jedné z věží se odehrává jeden ze sedmi příběhů srbského filmu Sedam i Po; dva zloději se pokoušejí vykrást byt ve vysoko umístěném podlaží, čehož nejsou kvůli výšce domu a nefunkčnímu výtahu schopni.
Literatura
Vladana Putnik: From Socialist Realism to Socialist Aestheticism: Three Contrasting Examples of State Architects in Yugoslavia