Cesko.wiki Brutalismus v Jugoslávii
Author
Albert FloresBudova Hlavní pošty v makedonské metropoli Skopje, jedna z ukázkových budov, držících se idejí brutalismu Panelový dům Krstarica na okraji města Split, Chorvatsko. Brutalismus představuje jednu z etap v období rozvoje jugoslávské architektury. Klíčový je pro období především konce 60. let 20. století a po celá léta sedmdesátá.
Jugoslávie v tomto období procházela několika procesy. Urbanizace země znamenala potřebu rozšiřování velkých měst, která byla podobně, jako tomu bylo v státech východního bloku, uskutečňována prostřednictvím sídlišť, rostoucích na okraji jednotlivých metropolí. +more Doznívala ještě velkolepá výstavba a rozvoj infrastruktury, který udával tón především 50. a 60. letům.
Jugoslávie odsoudila socialistický realismus již v první polovině 50. let 20. +more století, a to v souvislosti s roztržkou Josipa Broze Tita se Stalinem a s následnou domácí kritikou na umělecké scéně. Tento přístup znamenal otevření se země západním kulturním vlivům, a to nejen v oblasti literatury, či filmové tvorby, ale ve všech oblastech, včetně architektury.
Komunistické vedení propagandisticky zdůrazňovalo pokrokovost společenského zřízení země, což znamenalo mnohem otevřenější přístup k přebírání cizích vlivů, než tomu bylo například v Sovětském svazu, či Československu. Trend modernizace, který byl všemi možnými způsoby prosazován, měl podobu až nekritického přejímání aktuálně populárních trendů na území celé Jugoslávie. +more Důraz na pokrokovost byl kladen především při výstavbě památníků partyzánského hnutí, které měly být ukázkou avantgardnosti jugoslávské společnosti.
Urbanizace měst
V 60. a 70. +more letech byla rozšiřována mnohá jugoslávská města. Sídliště Nový Bělehrad, které bylo vybudováno hned po skončení druhé světové války, bylo rozšířeno směrem k řece Sávě (Savski blokovi). Monumentální bloky, které se odrážejí v řece Sávě patří k typickým ukázkám vlivu brutalismu v jugoslávské architektuře. Na soutoku Sávy s Dunajem poté bylo z novobělehradské strany vybudováno multifunkční Centrum Sáva, které sloužilo k mezinárodním konferencím velkého rozsahu (a také ke sjezdům komunistické strany. Jednou z ukázkových brutalistických staveb na Novém Bělehradě je výšková budova Genex Tower, která tvoří západní bránu města.
I v dalších větších městech po celé tehdejší Jugoslávii vznikala betonová sídliště, která se držela koncepce víceúrovňového města. S takovými se lze setkat kromě srbské metropole i v Záhřebu (např. +more Richterovy mrakodrapy, Nový Záhřeb aj. ), ve Splitu, Sarajevu, Prištině (sídliště Dardania), Lublani (Ferantov vrt), Čapljině, Kolašinu, Baru, Podgorici a dalších.
Zcela unikátním příkladem aplikace brutalistické architektury v Jugoslávii byla obnova makedonské metropole Skopje, která byla v roce 1963 zničena zemětřesením. Značná část města byla přebudována právě v duchu idejí brutalistické architektury. +more Mezi stavby, které v tomto směru představují ukázkové příklady lze řadit studentské koleje Goce Delčev, budovu státního archivu či makedonské Hlavní pošty.
Správní budovy
DRÁKULOV - Pražská správa sociálního zabezpečení, Trojská č. +morep. 1997, Praha 8 Jugoslávský stát investoval nemalé prostředky do vzniku nových správních, administrativních i jiných speciálních staveb, které vznikly převážně v 60. a 70. letech 20. století a představují ukázku vlivů dobového brutalismu. Mezi takové patří například Vojenská nemocnice v Bělehradu, budova Univerzity Černé Hory, Univerzita v Novém Sadu (právnická a filozofická fakulta) či budova Elektroprivreda BiH v Sarajevu (1978).
Vznikala rovněž i početná obchodní centra (např. SPENS, Novi Sad, 1981). +more Liberální politika a zájem státu získat dobrou pozici na poli mezinárodního turismu vedly k rozmachu jaderského pobřeží. Zbudována byla celá řada luxusních letovisek, které zemi vytvořily dobré jméno (např. Haludovo Palace Hotel na chorvatském ostrově Krk). Rozvíjela se i turistika ve vnitrozemí; v 70. letech byla v brutalistickém duchu vybudována i řada hotelů v horách v dnešní Bosně a Hercegovině, Srbsku a Chorvatsku (např. Hotel Igman na Bjelašnici - 1983, Hotel Zlatibor v centru Užice, či Hotel Vrbak v Novém Pazaru, hotel Bjelasica v Kolašinu a další. ).
Česká republika Ukázkou administrativní budovy postavené ve stylu jugoslávského brutalismu je sídlo ČSSZ v Městské části Praha 8. Pro její nezvyklý tvar a osamocenou polohu nad městem byla Pražany pojmenována Drákulov.
Kulturní stavby a památníky
Památník na popravišti "Bubanj" jihozápadně od Niše, Srbsko +moreJPG|náhled|Památník_na_místě_Koncentrační_tábor_Jasenovac'>Koncentračního táboru Jasenovac, Chorvatsko Podobně, jako tomu bylo i v řadě jiných zemí Východní Evropy, i v Jugoslávii byly vynakládány nemalé prostředky na výstavbu velkolepých železobetonových památníků, oslavujících úspěchy partyzánského boje. Na historicky významných místech vznikala rozsáhlá muzea a ve velkých městech pak kulturní centra, která často sloužila buď pro aktivity spojené s politickým životem, nebo různá kulturní představení. Mezi kulturní objekty, které byly ovlivněny brutalismem patří např. budova Národní knihovny v Prištině (1986).
Zatímco počátek padesátých let se ještě v tomto směru nesl v duchu socialistického realismu (např. památník na Iriškém venci) a v následující dekádě vznikaly víceméně skromné stavby, v letech sedmdesátých byla zahájena výstavba velkolepých objektů, připomínající strádání ale i úspěchy v dobách války. +more Muzea a památníky navrhli v té době přední architekti (Bogdan Bogdanović, Dušan Džamonja, Vojin Bakić, Miodrag Živković a další).
Mezi známé monumentální památníky bojů z Druhé světové války na území Jugoslávie patří například:
* Památník Bitvy na Sutjesce, Miodrag Živković, 1971 * Památník Revoluci u Mrakovice v pohoří Kozara, Dušan Džamonja, 1972 * Památník "Kragujevacký říjen, Miodrag Živković, 1983 * Památník Kosmajské jednotky, Vojin Stojić, 1982 * Památník "Tři pěsti", Ivan Sabolić, 1963 * Památník "Kamenný květ", Jasenovac, Bogdan Bogdanović, 1966 * Památník "Revoluci" u Moslaviny, Dušan Džamonja, 1967 * Památník na Petrově hoře, polovina 80. let.
Většina památníků byla po roce 1991 a pádu socialismu a kultu partyzánského hnutí opuštěna a v současné době chátrá.