Gennaro Gattuso

Gennaro Ivan "Rino" Gattuso (* 9. ledna 1978 v Corigliano Calabro, Itálie) je bývalý italský fotbalista a v současné době trenér klubu SSC Neapol .

Přezdívku Rino získal díky své agresivní hře v dobách kdy působil v klubu AC Perugia. Největší úspěchy sbíral jako hráč klubu AC Milán. +more V dresu Rossoneri odehrál za 13 sezon (1999 až 2012) 468 utkání a vstřelil 11 branek. Vyhrál dva tituly (2003/04, 2010/11), jeden domácí pohár (2002/03), dva italské superpoháry (2004, 2011), dva poháry LM (2002/03, 2006/07), dva evropské superpoháry (2003, 2007) a jeden pohár MSK (2007).

Za reprezentaci Itálie se v letech 2000 až 2010 zúčastnil tří šampionátů MS (2002, vítězný 2006 a 2010). Dále se zúčastnil dvou šampionátů ME (2004, 2008) a jednoho turnaje Konfederační pohár FIFA (2009). +more V klubu AC Milán je zařazen do síně slávy .

Website Inside World Soccer jej zařadil na 6. místo v žebříčku nečistě hrajících fotbalistů.

V prosinci 2013 byl vyšetřován italskou policií pro účast v sázkařské kauze, v září 2014 byl zproštěn obvinění.

Klubová kariéra

AC Perugia

Ve dvanácti letech začal hrát fotbal za klub AC Perugia. První utkání v sezoně 1995/96 +more_březen'>10. března proti US Città di Palermo (1:0). V sezoně 1996/97 s klubem hrál nejvyšší ligu a v ní debutoval 22. prosince proti Boloni (0:0) . Za dvě sezony celkem odehrál 10 utkání a pak odešel zadarmo do Skotského klubu Rangers FC. Odchod nebyl tak snadný, vzhledem k odporu vedoucích klubů AC Perugia. Fotbalista nakonec utekl ze sportovního centra.

Rangers FC

Do hlavního města Skotska přichází v dubnu 1997, nemohl hrát dva měsíce, kvůli převodu hráče .

Ve Skotské lize se Rino ukázal jako velký bojovník v tvrdé lize který vyhovoval jeho charakteristikám. Debut si odbyl +more_srpen'>4. srpna 1997 v ligovém zápase proti Hearts (3-1) a v evropských pohárech 15. září 1997 v utkání Poháru UEFA proti Štrasburku (2:1) . V odvetě vstřelil první branku v dresu Rangers FC, bylo to 30. září, ale zápas skončil (1:2) a tak byli vyřazeni. Stal se idolem skotských fanoušků, dali mu přezdívku Braveheart. Sezóna končí druhým místem v lize a porážkou ve finále v domácím poháru.

Když se rozjíždí nová sezona 1998/99 s novým trenérem Advocaatem na lavičce, je Rino staven do sestavy jako obránce, to se mu nelíbilo a zažádal o přestup . Za klub odehrál celkem 51 zápasů a vstřelil 5 branek.

Salernitana Sport

V říjnu 1998 se Rino vrací do Itálie. Do klubu který sídlí v městě Salerno. +more V klubu Salernitana Sport byl hvězdou a nejlépe placeným fotbalistou. První zápas odehrál 25. října proti Fiorentině (0:4) . Branku vstřelit nedokázal a také nedokázal klub zachránit od sestupu z ligy (o 1 bod). Za klub odehrál 25 zápasů.

AC Milán

Do klubu Rossoneri je doporučován bývalým hráčem Rossoneri Burianim, který pracuje pro Salernitana Sport. Klub mu přiděluje číslo 8 a na dlouhých 13 sezon jej nosil na dresu AC Milán. +more I tady se stává velkým oblíbencem u fanoušků. Debutoval 15. září v LM proti Chelsea FC (0:0) . V lize odehrál první zápas 18. září proti AS Bari (1:1) . V polovině sezony nepatří do základní sestavy klubu, Jenže po novém roce 2000 je již stálím členem mužstva. První branku vstřelil 12. února do sítě Boloně (3:2) . Klubu pomohl k třetímu místu v lize. V LM neprošel klub ze skupiny.

Sezonu 2000/01 Rino pomůže klubu jen na šestou příčku v lize a v LM klub končí v osmi finálové skupině. Následující sezoně se klub umístí na čtvrté příčce v lize a v Poháru UEFA dokráčí s klubem do semifinále kde nestačí na německý klub Borussia Dortmund.

V sezóně 2002/03 je pro Rina vítězná. Patří do základní sestavy klubu který vyhrál LM. +more Ve finále klub zvítězil na penalty nad klubem Juventus FC . Vyhrál také domácí pohár proti AS Řím (4:1, 2:2).

Následující sezoně 2003/04 odehraje 33 utkání ze 34 možných v lize a pomáhá klubu vyhrát titul. V sezoně vstřelí i první branku za Rossoneri, stalo se to proti AC Perugia +more_září'>21. září 2003 . Vítězí i v Evropském superpoháru nad Portem (1:0). Prohrává v domácím superpoháru i v Interkontinentální pohár. V LM je zastaven ve čtvrtfinále španělským klubem Deportivo La Coruňa (4:1, 0:4).

Než se sezona 2004/05 rozběhne, klub vyhrál utkání o domácí superpohár nad Laziem (3:0) . V lize pomáhá klubu k druhému místu. +more V LM klub podlehl ve finále nad Liverpoolem až na penalty .

V sezóně 2005/06 skóroval v lize ze 35 utkání 3krát, to byl jeho nejlepší ročník co se týče počtu branek. Rossoneri skončili v tabulce na 3. +more místě s odečtem 30 bodů za korupci. V LM postoupil s klubem do semifinále, kde jej vyřadil španělský klub FC Barcelona (0:1, 0:0) . V prosinci 2006 skončil na 14. místě v kategorii Zlatý míč 2006.

Sezona 2006/07 začala odečtením osmi bodů v lize za korupci. Rino pomohl klubu dosáhnout čtvrtého místa v lize. +more V LM nastoupil 17. října s kapitánskou páskou proti RSC Anderlecht (1:0) . Za celí ročník vynechal dva zápasy. Klubu pomohl 23. května porazit ve finále Liverpool FC (2:1) . upright=0. 8 Pro Rina i pro Rossoneri byla sezona 2007/08 špatná. Všechno ale začínalo dobře. V létě zvítězili nad Sevillou (3:1) v Evropském superpoháru . A v zimě s klubem ovládl MS klubů . Jenže v lize klub obsadil až pátou příčku, chyběli dva body zaručující LM. V LM vyhrál svou skupinu, ale v osmifinále je vyřadil Arsenal FC (0:0, 0:2). upright=0. 8 Sezona 2008/09 byla pro Rina špatná, protože 7. prosince se při utkání s Catanii zranil (zkřížený vaz v koleni). Další zápas odehraje až 31. května proti Fiorentině (2:0) . Klub končí v lize na třetím místě a v poháru UEFA klub končí již v prvním vyřazovacím kole.

Dne 22. +more srpna 2009 v lize sehrál proti Sieně (2:1) 400. zápas za Rossoneri . Nový trenér Leonardo jej moc během sezony nevyužíval. I když byl zdraví zahrál si jen ve 22 zápasech. I tak pomohl klubu obsadit třetí místo v tabulce. V LM si zahrál jen jednou a to v prvním utkání. Pak sledoval zápasy jen z lavičky a sledoval jak Rossoneri vypadli v osmifinále nad Manchesterem (2:3, 0:4).

Příchod nového trenéra Allegriho v sezóně 2010/11 se Rino dokázal vrátit zpět do základní sestavy. V lize s klubem vyhrál 18. +more titul pro AC Milán. V ročníku vstřelil svůj poslední branku za Rossoneri. Bylo to dne 14. května 2011 proti Cagliari (4:1) . V LM s klubem vypadl v osmifinále, když nad její síly byl Tottenham (0:1, 0:0). Po prvním zápase byl diskvalifikován UEFA za napadení druhého trenéra Jordana (mimochodem hrál za Milán 1981-1983) .

Dne 6. +more srpna 2011 vyhrál s klubem poslední trofej. Bylo v domácím superpoháru nad městským rivalem Interem (2:1) . Dne 9. srpna při utkání v lize proti Laziu, musel opustit hřiště kvůli problémům vidění . Následně byla nalezena porucha odtahovacího nervu , kvůli čemuž musel pozastavit hráčskou kariéru. Nastoupil až 17. března proti Parmě (2:0) na poslední minutu utkání . Dne 11. května 2012 se Rino po schůzce s Gallianim rozhodl opustit klub AC Milán . Poslední utkání za Rossoneri nastoupil s kapitánskou páskou 13. května proti Novaře (2:1) . Klubu pomohl k druhému místu v tabulce v lize.

Za 13 sezon za klub AC Milán nastoupil celkem k 468 utkání a vstřelil v nich 11 branek.

FC Sion

Novým působištěm se mu stal švýcarský klub FC Sion . Debutoval s kapitánskou páskou +more_červenec'>15. července 2012 proti Grasshopperu (2:0) . První branku vstřelil 26. září proti Basileji (1:4) . Dne 25. února 2013 byl Rino jmenován hlavním trenérem klubu .

Rino zůstal jako hlavní trenér klubu po dobu jednoho měsíce (jedno vítězství, jedna remíza a dvě porážky). Musel se k němu přidat trenér který má licenci UEFA. +more Stal se jím Arno Rossini. Dne 13. května byli po porážce 0:5 oba zbaveni trénování . Do konce sezony odehrál celkem 32 utkání a vstřelil jednu branku. Klubu pomohl k šestému místu v lize.

Přestupy

z AC Perugia do Rangers FC zadarmo * z Rangers FC do Salernitana Sport za 4 700 000 Euro * z Salernitana Sport do AC Milán za 8 000 000 Euro * z AC Milán do FC Sion zadarmo

Statistika

Reprezentační kariéra

upright=0.8

Juniorská

Rino začal reprezentovat Itálii již na ME U19 1995, kde získal stříbrnou medaili po porážce se Španělskem (1:4). Poté byl členem Itálie U21 na ME U21 2000 kde po vítězství nad Českem (2:1) získal zlatou medaili . +more Tím se Itálie kvalifikovala na OH 2000, kde vypadla ve čtvrtfinále.

Seniorská

Svůj debut za italskou seniorskou reprezentaci měl ve věku 22 let 23. +more února 2000 proti Švédsku (1:0) . Jedinou branku vstřelil 15. listopadu 2000 proti Anglii (1:0).

Trenér Giovanni Trapattoni jej nominoval na MS 2002, kde odehrál dva zápasy. Také jej nominoval na ME 2004. +more I tady odehrál dva zápasy. Nový trenér Marcello Lippi na něj moc sázel a byl oporou záložní řady. Odcestoval na MS 2006 a odehrál tam šest utkání a stal se mistrem světa. Také Roberto Donadoni jej nominoval na ME 2008. Kapitánskou pásku poprvé navlékl 19. listopadu 2008, když kapitán Fabio Cannavaro opustil hřiště. Dne 6. června 2009 nastoupil do utkání od 1. minuty jako kapitán při přáátelském utkání proti Severním Irsku (3:0). Posledním turnajem bylo nepovedené MS 2010, které skončilo již ve skupině. Poslední utkání si zahrál 24. června na MS 2010 proti Slovensku (2:3) .

Statistika na velkých turnajích

Hráčské úspěchy

Klubové

2× vítěz italské ligy (2003/04, 2010/11) * 1× vítěz italského poháru (2002/03) * 2× vítěz italského superpoháru (2004, 2011) * 2× vítěz Ligy mistrů (2002/03, 2006/07) * 2× vítěz evropského superpoháru (2003, 2007) * 1× vítěz mistrovství světa klubů (2007)

Reprezentační

3× na MS (2002, 2006 - zlato, 2010) * 2× na ME (2004, 2008) * 1× na ME 21 (2000 - zlato) * 1× na OH (2000) * 1× na Konfederačním poháru (2009)

Individuální

All Stars Team MS (2006)

Trenérská kariéra

V letech 2012-2013 působil jako hrající trenér ve švýcarském klubu FC Sion. Od února 2013 byl hlavním koučem. +more Po sezóně se stal hlavním trenérem italského celku Palermo, avšak po špatném vstupu týmu do sezóny byl odvolán. V červnu 2014 podepsal dvouletou trenérskou smlouvu s řeckým OFI Kréta, kde však v roce 2015 skončil a stal se trénerm AC Pisa 1909, se kterým v roce 2017 sestoupil ze Serie B, a však paradoxně v sestupovém ročníku 2016/2017 byla Pisa tým s 2. nejnižším počtem obdržených gólů v soutěži.

V roce 2017 převzal nejprve Primaveru AC Milán, a po odvolání trenéra Montelli se stal v prosinci roku 2017 trenérem A teamu AC Milán . V klubu Rossoneri vydržel rok a půl když po sezoně 2018/19 se rozhodl rezignovat .

Dne 11. +more prosince 2019 přebírá po Ancelottim italský klub SSC Neapol .

Trenérská statistika

Trenérské úspěchy

1× vítěz italského poháru (2019/20)

Vyznamenání

100px Zlatý límec pro sportovní zásluhy (+more_říjen'>23. 10. 2006).

100px Řád zásluh o Italskou republiku (+more_prosinec'>12. 12. 2006) z podnětu Prezidenta Itálie.

Reference

Související články

Seznam italských fotbalových reprezentantů

Externí odkazy

[url=https://www. transfermarkt. +morede/gennaro-gattuso/profil/spieler/5813]Profil hráče[/url] na Transfermarkt. it * [url=https://www. transfermarkt. de/gennaro-gattuso/profil/trainer/27803]Profil trenéra[/url] na Transfermarkt. it * [url=https://web. archive. org/web/20070509041514/http://gennarogattuso. sport. tiscali. it/]Oficiální webové stránky[/url] * [url=https://www. national-football-teams. com/player/3383/Gennaro_Gattuso. html]Profil hráče[/url] na National Football Teams. com.

Kategorie:Italští olympionici Kategorie:Trenéři OFI Kréta Kategorie:Trenéři Fiorentiny Kategorie:Vítězové Ligy mistrů UEFA Kategorie:Vítězové Superpoháru UEFA Kategorie:Vítězové Mistrovství světa ve fotbale klubů Kategorie:Narození 1978 Kategorie:Narození 9. +more ledna Kategorie:Muži Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Italští římští katolíci Kategorie:Italští fotbalisté Kategorie:Fotbaloví záložníci Kategorie:Fotbalisté Perugie Kategorie:Fotbalisté Glasgow Rangers Kategorie:Fotbalisté Salernitany Kategorie:Fotbalisté AC Milán Kategorie:Fotbalisté FC Sion Kategorie:Italští fotbaloví reprezentanti Kategorie:Mistři světa ve fotbale Kategorie:Italští fotbaloví trenéři Kategorie:Trenéři AC Milan Kategorie:Trenéři SSC Neapol Kategorie:Důstojníci Řádu zásluh o Italskou republiku.