Georg Otto von Toggenburg

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Georg Otto von Toggenburg byl švýcarský politik a voják, který se narodil v roce 1728 ve městě Winterthur. Během svého života působil jako vrchní velitel švýcarské armády a také jako diplomat v různých evropských zemích. V roce 1760 se stal von Toggenburg členem Rady Třinácti, což byl významný politický orgán ve švýcarskě Správě. Byl známý pro svoji schopnost vést a organizovat vojenské akce, a během švýcarské války za nezávislost v letech 1762-1763 sehrál klíčovou roli v boji proti rakouským invazním silám. Po skončení války se von Toggenburg vrátil k diplomacii a byl jmenován švýcarským velvyslancem ve Francii. Zde se podílel na jednáních mezi švýcarskou správou a francouzskou vládou ohledně obchodních smluv a politických dohod. Georg Otto von Toggenburg zemřel v roce 1791 ve věku 63 let. Jeho přínos k švýcarské politice a vojenským silám byl významný a dodnes je považován za jednu z klíčových postav švýcarské historie.

Georg Otto rytíř von Toggenburg-Sargans (Georg Otto Aloys Udalricus Ritter von Toggenburg-Sargans) (24. ledna 1810 Rhäzüns, Švýcarsko - 8. března 1888 Bolzano, Rakousko-Uhersko) byl rakouský politik a státní úředník švýcarského původu. Od mládí působil ve státních úřadech habsburské monarchie, dvakrát byl místodržitelem v Benátkách (1850-1855 a 1860-1866), mezitím zastával v rakouské vládě funkci ministra obchodu (1855-1859). Aktivní kariéru zakončil jako místodržitel v Tyrolsku (1866-1868), poté odešel do výslužby. V roce 1881 byl jmenován členem Panské sněmovny, jeho potomstvo získalo v roce 1892 titul hrabat.

...
...
...

Životopis

Bolzanu (Palais Toggenburg) Pocházel ze staré švýcarské rodiny, byl synem Johanna Georga Toggenburga (1765-1847), který pro svou osobu získal francouzský titul vikomta a koupil hrad Sargans. +more Georg získal středoškolské vzdělání v St. Gallen, poté studoval práva na univerzitách ve Vídni a Innsbrucku. V roce 1832 vstoupil do státních služeb a začínal jako konceptní praktikant u zemské vlády v Innsbrucku (1832). Později byl krajským komisařem v Tridentu (1839-1842), Bregenzi (1842-1843), Gorici (1843-1844) a Pisinu (1844-1847). V roce 1848 vedl prezidiální kancelář zemské vlády v Terstu a v letech 1849-1850 byl krajským prezidentem v Tridentu.

Bolzanu V letech 1850-1855 byl guvernérem, respektive místodržitelem v Benátsku, v této funkci byl podřízen vrchnímu veliteli Lombardsko-benátského království maršálu Radeckému. +more Poté byl povolán do Vídně a v letech 1855-1859 byl rakouským ministrem obchodu. V tomto úřadu inicioval reformy v průmyslu, snažil se o udržení obchodních vztahů dědičných zemí s italskými državami a k dokonalosti přivedl rakouský poštovní a telegrafní systém. Po pádu Bachovy vlády rezignoval na funkci v srpnu 1859 a o půl roku později se vrátil do Benátek, kde byl v letech 1860-1866 znovu místodržitelem. V této době došlo v důsledku války s Itálií ke ztrátě Lombardie (1861) a po válce v roce 1866 nakonec i Benátek. V letech 1866-1868 byl místodržitelem v Tyrolsku a v roce 1868 odešel do výslužby.

Za zásluhy byl nositelem velkokříže Leopoldova řádu (1868) a Řádu železné koruny I. třídy (1852). +more V roce 1881 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny. Získal také čestné občanství v Terstu (1857). Jeho potomstvu byl v roce 1892 přiznán titul hrabat.

V roce 1852 se oženil s hraběnkou Marií Adelheid ze Sarntheinu (1822-1855), po ovdovění se podruhé oženil s její sestrou Marií Virginií (1833-1905). Z obou manželství se narodilo celkem osm dětí, z potomstva vynikl syn Friedrich (1866-1956), který byl taktéž místodržitelem v Tyrolsku a v letech 1917-1918 rakouským ministrem vnitra. +more Dědictvím po rodině hrabat ze Sarntheinu byl palác v Bolzanu známý jako Palais Toggenburg.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top