Gianluca Vialli

Gianluca Vialli (9. červenec 1964, Cremona, Itálie) je bývalý italský fotbalový útočník a trenér. Od roku 2019 je vedoucí delegace reprezentace.

Odborníci jej řadí mezi nejlepší útočníky 80. a 90. +more let 20. století a spadá do úzkého okruhu hráčů, kteří vyhráli všechny tři hlavní klubové soutěže UEFA, což je mezi útočníky jedinečné. Byl nejlepším střelcem na ME U21 1986, Italského poháru (1988/89) - ve kterém se 13 góly vytvořil absolutní rekord, také v poháru PVP (1989/90) a v lize (1990/91).

V letech 1985 až 1992 odehrál 59 utkání za národní tým a byl na dvou šampionátů MS (1986 a 1990) a na jednom ME (ME 1988). Také byl na dvou ME U21 (1984 a 1986).

Několikrát byl kandidátem na Zlatý míč. Nejlepšího umístění bylo 7. +more místo v letech 1988 a 1991. V roce 2015 byl uveden do síně slávy italského fotbalu.

Klubová kariéra

Cremonese

Narodil se v Cremoně. Jeho prvním klubem byl Pizzighettone a to do roku 1978 kdy jej koupilo Cremonese. +more První zápas mezi dospělými odehrál v sezoně 1980/81 ve třetí lize. Klub postoupil o ligu víše a on již začal hrát častěji. Sezona 1983/84 byla poslední a pomohl klubu k postupu do nejvyšší ligy. Celkem za klub odehrál 113 utkání a vstřelil 25 branek.

Sampdoria

V létě 1984 byl vyměněn do Sampdorie za Alviera Chiorriho. První trofej získal v první sezoně a to Italský pohár 1984/85. +more V prvním dvou let podával slabší výkony, ale po příchodu nového trenéra Boškova se stává s křídelního útočníka na středního a spolu s kolegou v útoku Mancinim vytvoří skvělé duo. Přispívá svými góly k vítězství ve dvou italských pohárech (1987/88, 1988/89). Také získal první evropskou trofej a to pohár PVP (1989/90). To už jej lákal klub Milán, ale ani částka 20 miliard lir jej nepřemluvila k odchodu. Spolu se spoluhráči Mancinim a Vierchowodem uzavírají železný pakt že neopustí klub, dokud nevyhrají titul v lize. Titul v lize byl vybojován v sezoně 1990/91 a on v soutěži vstřelil 19 branek, což bylo nejvíce a získal tak titul nejlepšího střelce. V následující sezoně s klubem neobhájil titul, skončil až na 6. místě, ale prvně hrál ligu mistrů a zde pomohl klubu do finále této soutěže, kde ale po dlouhém boji prohrál v prodl. 0:1 s Barcelonou. To byl poslední zápas odehraný v dresu Dorie. Celkem odehrál 328 utkání a vstřelil 141 branek.

Juventus

Po sezoně 1991/92 se rozhodl přestoupit do Juventusu, která za něj dal 4 hráče (Mauro Bertarelli, Eugenio Corini, Michele Serena a Nicola Zanini) plus peníze. Celková útrata byla 40 miliard lir, což byl nejdražší přestup na světě té doby. +more V klubu se setkává s Baggiem se kterým se má stát super útokem. Jenže klub trénuje Trapattoni a ten i když vyhráli pohár UEFA 1992/93, neustále mění taktiku a přicházejí první neshody. V následující sezoně je často zraněný a nastoupí jen do 12 utkání. Na sezonu 1994/95 byl uveden nový trenér Marcello Lippi, který z něj udělal opěrný bod útoku. Stává se s něj vůdce týmu. S klubem získal titul v lize (1994/95) a hrál finále poháru UEFA 1994/95, které prohrál. V další sezoně se stal kapitánem mužstva, protože Baggio odešel do Milána. V útoku si velmi rozuměl s Del Pierem a Ravanellim. Nejprve vyhrál italský superpohár a na konci sezony získal nejcennější evropskou trofej. Ve finále Ligy mistrů pomohl porazit Ajax. To byl poslední zápas za Bianconeri a po 145 utkání a 53 brankách se rozhodl neprodloužit smlouvu.

Chelsea

Díky Bosmanovu pravidlu odešel zadarmo do anglické Chelsea. V prvním roce získal anglický pohár, což byla po více než čtvrt století další trofej pro klub. +more V tom následujícím roce se zdálo, že jeho působení se ukončí, kvůli špatným vztahům s manažerem Gullitem. Jenže majitel klubu Ken Bates prosazuje Vialliho a zaměstná jej i jako trenéra. V této dvojroli hráč-trenér získává tři trofeje: Anglický ligový pohár, pohár PVP a evropský superpohár. Poslední hráčskou sezonu odehrál 1998/99. A tak se po celkem odehraných 657 utkání ve kterých vstřelil 259 branek se rozhodl že se bude již věnovat trenéřině.

Hráčská statistika

Reprezentační kariéra

Za reprezentaci odehrál 59 utkání a vstřelil 16 branek. První utkání odehrál v 21 letech +more_listopad'>16. listopadu 1985 proti Polsku (0:1). Poté jej trenér povolal na MS 1986. Zasáhl sice do všech čtyř utkání, ale odehrál pouze pár minut jako náhradník. Nový trenér Vicini jej dává na pozici útočníka vedle Altobelliho. První branku vstřelil 24. ledna 1987 proti Maltě (5:0). Byl na ME 1988, kde získal bronz. První utkání kapitánskou páskou odehrál 26. dubna 1989 proti Maďarsku (4:0).

Na domácím šampionátu MS 1990, odehrál první dva zápasy v základní sestavě, ale další utkání odehrál až v prohraném semifinále proti Argentině. I tak získává bronzovou medaili. +more V roce 1991 se stává novým trenérem Sacchi a ten jej na úkor mladších nepovolával často. Poslední odehrané utkání odehrál 19. prosince 1992 proti Maltě (2:1).

Statistika na velkých turnajích

Trenérská kariéra

Dne 12. +more února 1998 se stal hrajícím trenérem anglického klubu Chelsea. Získal tři trofeje: Anglický ligový pohár, pohár PVP a evropský superpohár. V lize dosáhl 4. místa v sezoně 1997/98 a 3. místo v sezoně 1998/99. V následující sezoně klub hrál LM a došel s nimi do čtvrtfinále. Nakonec sezonu ukončil ziskem v anglickém poháru. Začátek nové sezony 2000/01 byla vítězná v anglickém superpoháru, což byla pátá trofej za tři roky. Angažmá mu skončila 12. září 2000, když jej klub po pěti porážkách v lize propustila.

Na jaře 2001 přijal návrh od Watfordu s týmem který hrál druhou ligu. V sezoně 2001/02 dosáhl 14, místa a byl vyhozen. +more Poté se věnoval jako komentátor a fotbalový analytik.

Hráčské úspěchy

Klubové

2× vítěz italské ligy (1990/91, 1994/95) * 4× vítěz italského poháru (1984/85, 1987/88, 1988/89, 1994/95) * 1× vítěz anglického poháru (1996/97) * 2× vítěz italského superpoháru (1991, 1995) * 1× vítěz anglického ligového poháru (1997/98) * 1× vítěz Ligy mistrů (1995/96) * 1× vítěz Poháru UEFA (1992/93) * 2× vítěz Poháru PVP (1989/90, 1997/98) * 1× vítěz evropského superpoháru (1998)

Reprezentační

2× na MS (1986, 1990 - bronz) * 1× na ME (1988 - bronz) * 2× na ME 21 (1984 - bronz, 1986 - stříbro)

Individuální

1× nejlepší střelec italské ligy (1990/91) * 1× nejlepší střelec Poháru PVP (1989/90) * 1× nejlepší střelec na ME 21 (1986) * 1x All Stars Team na ME (1988) * 1× Nejlepší hráč světa podle časopisu World Soccer (1995) * člen síně slávy italského fotbalu (2015)

Trenérské úspěchy

Klubové

1× vítěz anglického ligového poháru (1997/98) * 1× vítěz anglického poháru (1996/97) * 1× vítěz anglického superpoháru (2000) * 1× vítěz Poháru PVP (1997/98) * 1× vítěz evropského superpoháru (1998)

Vyznamenání

100px Řád zásluh o Italskou republiku (1991)

100px Řád zásluh o Italskou republiku (2021)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. transfermarkt. +morede/gianluca-vialli/profil/spieler/16036]Profil hráče[/url] na Transfermarktu * [url=https://www. transfermarkt. de/gianluca-vialli/profil/trainer/2640]Profil trenéra[/url] na Transfermarktu * [url=https://www. national-football-teams. com/player/15049/Gianluca_Vialli. html]Profil hráče[/url] na National-football-teams. com.

Související články

Seznam italských fotbalových reprezentantů

Kategorie:Italští fotbalisté Kategorie:Italští fotbaloví reprezentanti Kategorie:Fotbaloví útočníci Kategorie:Fotbalisté US Cremonese Kategorie:Fotbalisté Sampdorie Janov Kategorie:Fotbalisté Juventusu Turín Kategorie:Fotbalisté Chelsea Kategorie:Italští fotbaloví trenéři Kategorie:Trenéři Chelsea FC Kategorie:Trenéři Watfordu Kategorie:Narození 1964 Kategorie:Narození 9. +more července Kategorie:Narození v Cremoně Kategorie:Muži Kategorie:Vítězové Ligy mistrů UEFA Kategorie:Vítězové Poháru UEFA Kategorie:Vítězové Poháru vítězů pohárů Kategorie:Vítězové Superpoháru UEFA Kategorie:Bronzoví medailisté z ME ve fotbale.