Gottfried Keller

Gottfried Keller (1870) Gottfried Keller (19. července 1819 Curych - 15. července 1890 Curych) byl švýcarský (německy píšící) prozaik a lyrický básník, který se nejvíce proslavil autobiografickým románem Zelený Jindřich (německy Der grüne Heinrich) a knihou Romeo a Julie na vsi (Romeo und Julia auf dem Dorfe).

Život

Mládí a studia

Gottfried Keller se narodil 19. +more července 1819 v Curychu jako syn soustružnického mistra Hanse-Rudolfa Kellera, jenž zemřel jen o pět let později, roku 1824. Gottfriedova matka Elisabeth se dva roky nato znovu provdala. Její druhé manželství však nebylo vůbec šťastné a skončilo rozvodem roku 1834.

Gottfried Keller v šesti letech nastoupil do školy pro nemajetné a ve dvanácti na průmyslovku; odsud byl ale po třech letech kvůli studentským lumpárnám vyloučen. Podle některých zdrojů se tak stalo na základě falešného udání. +more Celý život pak Keller trpěl pocitem nedouka.

Poté se rozhodl věnovat malířství a nastoupil do učení k litografovi a malíři vedut Peteru Steigerovi. V letech 1837-1838 pokračoval v nastolené cestě, tentokrát u Rudolfa Meyera, kde se i začal zajímat o skutečná studia malířství. +more Ta nastoupil v dubnu 1840 v Mnichově. Už roku 1842 však Keller shledal, že jeho studium k ničemu nevede, a tak ho přerušil.

Spisovatelem

Po ukončení pobytu v Mnichově se vrátil do Curychu, kde se hodlal naplno věnovat literární profesi. Účastnil se společenského dění, stýkal se s básníky Georgem Herweghem a Ferdinandem Freiligrathem, roku 1846 vydal svazek sebraných básní Básně (Gedichte). +more Do roku 1848 žil Gottfried u své matky. Po mnichovském malířském zklamání ho zcela přešla chuť malovat a spíše náhodou se rozhodl uchytit se jako básník. Tak také vznikl nástin Zeleného Jindřicha, který se po důkladném přepracování ve své druhé verzi stal jedním z nejdůležitějších bildungsrománů německy psané literatury a snese srovnání s Goethovými romány Viléma Meistera léta učednická a Viléma Meistera léta putovní nebo s Malířem Noltenem Eduarda Mörika. Karla Stauffer-Berna představující spisovatele Gottfrieda KelleraVedle psaní působil Keller i na politickém kolbišti, jednak jako spisovatel politickými básněmi, jednak přímo podílem na protiluzernském tažení (tzv. Freischarenzüge) v roce 1844 a v březnu 1845, které předznamenaly poslední větší švýcarský občanský konflikt - Sonderbundskrieg. Pod záminkou jezuitské otázky došlo k otevřenému střetnutí konzervativní vlády a radikální opozice. Keller vystupoval jako jeden z nejohnivějších rebelů, haně všechno konzervativní s neskrývanou záští.

Roku 1845 definitivně skončil s malířstvím a vyjma trochy peněz, které si vydělal dosavadním publikováním, žil stále z prostředků své matky. Tehdy se poprvé nešťastně zamiloval, a to do Marie Melos, švagrové Ferdinanda Freiligratha. +more Roku 1847 se zamiloval znovu, do Luisi Rieter, a opět nešťastně. Rovněž Johanna Kapp, sestřenice Raphaela Rosenzweiga, blízkého Kellerova přítele, jeho vyznání z roku 1849 chladně odmítla.

* [url=https://web.archive.org/web/20060214060237/http://www.kellerbriefe.ch/]Dopisy Gottfrieda Kellera a Marie Melos z let 1877 až 1883 (německy) [/url]

Díky stipendiu curyšského kantonu mohl Keller studovat v Heidelbergu filosofii, dějiny a literaturu, navštěvoval i přednášky Ludwiga Feuerbacha, jehož materialistická filosofie na Kellera velmi zapůsobila. Z Heidelbergu odešel do Berlína, kde prožil nejplodnější období svého života (1850-1855). +more Neúspěšně se pokoušel stát dramatikem, dokončil však svého Zeleného Jindřicha a rozepsal Lidi seldwylské.

V letech 1861 až 1876 ustoupily jeho literární ambice do pozadí, když pracoval jako tajemník v curyšské vládě, této funkce se vzdal až roku 1876, pak už se se věnoval jenom literatuře. Gottfriedův život se od základů změnil roku 1864 po smrti jeho matky. +more V roce 1869 obdržel čestný doktorát Curyšské univerzity, což bylo jen jedním z mnoha ocenění, kterých se Kellerovi v jeho rodném kraji dostalo (např. v Glattfelden stojí na něj upomínající Gottfried Keller Zentrum). Roku 1874 Keller napsal pokračování prvního svazku legendárních Lidí seldwylských. Přátelil se s malířem Arnoldem Böcklinem a básníkem Conradem Ferdinandem Meyerem. Dopisoval si se spisovateli Paulem Heysem a Theodorem Stormem; tato korespondence vyšla i knižně.

V roce 1878 zveřejnil Keller dva svazky Curyšských novel a v roce 1884 Epigram (Das Sinngedicht), poté následovalo jeho pozdní dílo Martin Salander (1886), které je významným příspěvkem švýcarské literatury v oblasti kritického realismu.

Smrt

Gottfried se ještě dožil smrti své sestry; sám zemřel 15. +more července 1890 v Curychu, bylo mu 71 let. Je pochován na hřbitově Sihlfeld.

Celý život trpěl abnormálním poměrem částí těla: sedě působil jako velký muž, stoje jako velmi malý. Jeho postižení a jím způsobená milostná zklamání jsou jedním z důvodů Kellerova podivínství a agresivity.

Literární styl

První básně (Gedichte, 1846) jsou takřka revolučního ducha. Vrcholnými Kellerovými díly jsou jeho novely (Lidé seldwylští, Curyšské novely apod. +more), v nichž vystupují nevšední postavy a odrážejí se tvrdé životní i přírodní podmínky Švýcarska poloviny 19. století. Hrdinové bývají většinou stateční a pracovití lidé, které Keller vykresluje s láskou, humorem i ironií. Výborný je v drobnokresbě, několika črtami dokáže nastínit situaci a vystihnout lidskou povahu. Jeho dílo stojí na rozhraní idealistického humanismu a realismu 20. století. Často nezapře výchovné tendence.

Dílo

Básně (Gedichte, 1846) * Rot (1853) * Zelený Jindřich (Der grüne Heinrich, 1854) - bildungsroman s částečně autobiografickými rysy * Lidé seldwylští (Leute von Seldwyla, 1856) * Sedm legend (Sieben Legenden, 1872) * pokračování Lidí seldwylských (1873) :Šaty dělají člověka (Kleider machen Leute) :Romeo a Julie na vsi (Romeo und Julia auf dem Dorfe) - novela o lásce mladých lidí ze znepřátelených rodin, jejichž otcové se přou o pozemky. Končí tragicky podobně jako Shakespearův originál. +more :Tři stateční hřebenáři (Die drei gerechten Kammmacher) * Curyšské novely (Züricher Novellen, 1877) První svazek: :Hadlaub :Der Narr auf Manegg :Der Landvogt von Greifensee Druhý svazek: :Das Fähnlein der sieben Aufrechten :Ursula Ve svých novelách Keller plasticky líčí švýcarskou přírodu i lid v tragických i humorných situacích. Vyniká jemným humorem, láskou ke svým hrdinům a překrásným spisovným jazykem.

* Epigram (Das Sinngedicht, 1881) * Sebrané básně (Gesammelte Gedichte, 1883) - hymnicko-patetické filosofické úvahy o významu lidské existence * Martin Salander (1886) - politický román, pokračování Zeleného Jindřicha * Die missbrauchten Liebesbriefe

Související články

Cena Gottfrieda Kellera * Seznam švýcarských spisovatelů * Švýcarská literatura

Externí odkazy

Kategorie:Švýcarští romanopisci Kategorie:Švýcarští básníci Kategorie:Absolventi Heidelberské univerzity Kategorie:Narození v Curychu Kategorie:Narození 1819 Kategorie:Narození 19. +more července Kategorie:Úmrtí v Curychu Kategorie:Úmrtí 1890 Kategorie:Úmrtí 15. července Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na švýcarských bankovkách Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění v Mnichově.