Gracchus Babeuf

François-Noël Babeuf (23. listopadu 1760 Saint-Quentin - 27. května 1797 Vendôme), známější jako Gracchus Babeuf (jméno Gracchus si dal podle starověkých římských politiků a reformátorů bratří Gracchů), byl francouzský revoluční politický agitátor a novinář, propagátor rovnostářských myšlenek. Zastával názor, že všichni mají nárok na rovný podíl všech statků. Byl popraven za účast na Spiknutí rovných. Slovo komunismus bylo poprvé použito v angličtině pro označení jeho nauky (roku 1840). První filosof komunismu.

Život

Gracchus Babeuf se narodil v plebejské rodině, ve městě Saint-Quentin. Znalosti a revoluční postoje získal od svého otce Clauda Babeufa, nepochopeného vzdělance, vyznamenaného majora, živící se těžkou fyzickou a málo placenou prací poté, co opustil francouzskou královskou armádu. +more Claude Babeuf přečetl množství filosofických knih, uměl latinsky, německy a vynikal i v matematice. Navzdory nedostatku peněz, mladý Babeuf získal vzdělání od otce, který ho vedl kromě teorií o sociální spravedlnosti i k astronomii a geometrii. Babeuf už ve třinácti znal dějiny Říma. Mládí strávil v Pikardii a živil se jako písař v šlechtickém katastru. Zkušenosti s listinami a privilegii šlechty, čtením Rousseaua, Morellyho, Mesliéra a Mablyho, dospěl k protifeudálním názorům a k návrhu agrární a ekonomické reformy. Mladý Babeuf našel cestu k filozofii Rousseaua (zajímavostí je, že své děti pojmenoval dokonce podle knihy Emil nebo o výchově jako Emila a Žofii). V roce 1789 napsal brožuru, kde deklaruje daňovou reformu (progresivní zdanění), dále propaguje program radikálních agrárních reforem, zrušení feudálních poplatků a přerozdělení půdy. S Darthéem, Germainem, Peletier, Maréchalem, Buonarottim a Ferdinandem Dubois z Fosseux začal vydávat revoluční pamflety a organizovat vůbec první významné egalitářské povstání - Spiknutí rovných. Revolucionáři se organizovali v malých izolovaných skupinách, aby v případě zatčení byly ztráty minimální; byla zřízena skladiště zbraní a střeliva. I přes vynikající organizaci byli už 10. května vůdcové povstání zatčeni poté, co bylo prozrazeno Grisselem. Direktorium v té době vyhlásilo výjimečný stav. Direktorium zřídilo speciální soud ve Vendôme, jehož výsledkem byla Babeufova poprava 28. března 1797. Babeuf své poslední chvíle využil jako revoluční tribunu, k obžalobě tehdejší vlády.

Dílo a ideologie

V jeho politických idejích ho ovlivnili zejména francouzští filozofové Jean Jacques Rousseau s důrazem na přirozená práva člověka a Gabriel Bonnot de Mably svým filozofickým odmítnutím soukromého vlastnictví. Rousseaův i Mablyho vliv se dobře zračí například v úvodním provolání plakátu Analyse de la Doctrine de Babeuf, který nechal Babeuf rozvěsit na ulicích Paříže roku 1796, kde se píše: "Příroda dala každému člověku právo podílet se rovným dílem na veškerém vlastnictví".

Dle Lukáše Perného by se dala Babeufova sociální utopie shrnout od následujících bodů:

* půda nemůže patřit podle zákonů přírody nikomu, ale všem (rozdělení půdy nemajetným) * všichni lidé jsou si rovni (rovni si budou řemeslníci, právníci, umělci, učenci, rolníci i dělníci, nakolik všichni budou vyrábět a účastnit se výměny výrobků) * osobní majetek vystřídá majetek společný (kolektivní vlastnictví), ve společnosti zavládne blahobyt a pokrok * ve společnosti budou existovat rodiny, které budou sociální zabezpečené

Bude zde aplikovány v praxi právo na práci, stroje a vynálezy budou sloužit ve prospěch obecného blaha, bude zajištěno všeobecné vzdělání a informace pro každého. Společnost bude povinna postarat se o starých, bezmocné a děti. +more Projektoval tedy dle Lukáše Perného "beztřídní společnost, kde nebude ani vykořisťovatelů, ani vykořisťovaných; společnost bude správou a obecně informovaná-povolání budou přerozděleny tak, aby nebylo ani přebytku, ani nedostatku - plánování výroby. Klasických obchodníků nahradí distributoři, kteří nebudou shromažďovat nadhodnotu. Přerozdělení produktů bude vázáno na nadání duševní a fyzické a povinnost pracovat; ideály společenství budou bratrství a blaho, spravedlnost, věrnost, poctivost a upřímnost. ".

Citáty

Myslíte, že rozhořčených 24 milionů nic neznamená. Myslíte, že souhlas jednoho milionu sloužícímu zlatu může vyvážit nutné následky tohoto citu a zaručit tak trvání a beztrestnost vaší tyranie a zachránit ji před zkázou. +more Francouzská revoluce nám ukázala četné důkazy, že nespravedlnosti, ať jsou jakkoli staré, lze taktéž vymýtit, že naopak jejich prebujnenosť a únava z dlouhého života žádá jejich zničení co nejnaléhavější.

Kdyby všichni lidé měli vždy výchovu, kdyby nebyly zotročení hloupými předsudky, které jim tak dlouho zabraňovaly v poznání toho, co jsou a jakou mají cenu, nikdy by se většina nepodrobila a nestrpěla by ponižující okovy, které jí vnutila menšina ... Nikdy by nebyl takzvaný třetí stav odsouzen k utrpení ak tomu, aby dělal příjemný život těm, kteří měli tu odvahu, že se prohlásili za první stav.

Příroda dala každému člověku stejné právo na plné užívání produktů. . +more Cílem společnosti je bránit tuto rovnost, často napadenou ve stavu přírody silnými a bezbožnými, a společně přispívat k společnému štěstí . Příroda každému uložila povinnost pracovat . Práce a potěšení by měly být společné . Ve společnosti by neměly být ani bohatí, ani chudí . Bohatí, kteří se nevzdávají svého nadbytku ve prospěch chudých, jsou nepřátelé lidí. . Cílem revoluce je zničit nerovnost a obnovit společné štěstí lidí . Každý občan je povinen obnovit a obhajovat v ústavě z roku 1793 vůli a štěstí lidí.

Babeuf o nerovnosti:

Ať už menšina, která se vykrmuje, užívá vše a nemá jiné roboty pouze starosti o své nenasytné choutky, nemoří více hladem obrovskou většinu, která skutečně vyrábí a pracuje. Ať představitelé této většiny stanou se všichni zároveň výrobci a spotřebiteli v takovém poměru, aby všechny potřeby byly uspokojeny a aby nikdo více netrpěl bídou ani únavou. +more . Spravedlnost, věrnost, poctivost a upřímnost vždy a všude. Ať má každý svou funkci, kterou by svědomitě zastával a která by mu zajistila šťastný život, ale nic víc, protože štěstí je potřeba pro všechny (musí být) rovnoměrně rozděleny mezi všechny.

Babeuf o obchodu:

Obchodníci vykořisťují jiných kteří se nechají vykořisťovat; kromě toho se spekulanti a obchodníci spojují, aby zcela ovládli skutečného výrobce, aby mu mohli stále říkat: pracuj hodně, ne málo, jinak nebudeš mít práci a nebudeš vůbec jíst.

MANIFEST ROVNÝCH (ukázka):

Patnáct století jste žili jako otroci, a tedy nešťastní. Posledních šest let sotva dýcháte, čekáte na nezávislost, svobodu a rovnost. +more . Už dost dlouho, a příliš dlouho, méně než milion jednotlivců zlikvidovalo to, co patří 20 milionům jejich druhu, jejich rovnost. Otevřete své oči a svá srdce plnosti štěstí: poznejte a zvěstujte s námi REPUBLIKU rovnat.

Babeuf před smrtí:

"Je ctí zemřít pro věc Ctnosti. Jako oběť dlouhodobé revoluce jsem smířen s mučednictvím. +more . opustit rodinu, děti, drahou manželku, bylo by více než nesnesitelné, kdybych neviděl na konci ztracenou svobodu a vše, co patří upřímným republikánům . Nevěřte, že lituji, že jsem se obětoval pro nejkrásnější věc: kdyby i všechno mé úsilí bylo neužitečné pro ni, splnil jsem svůj úkol. . Nechápal jsem jiný způsob vás učinit šťastnými než společným blahem. Je přinejmenším sladké umírat s vědomím tak čistým, jako je moje . Jednoho dne, až perzekuce ochabne, snad poctiví budou dost svobodně dýchat, aby mohli položit několik květů na náš hrob a až bude možná znovu myslet na prostředky, jak zajistit lidstvu štěstí, které jsme mu doporučovali, zde můžeš vyhledat, v těch hadrech a představit všem vyznavačům rovnosti . ubohou sbírku různých fragmentů, které obsahují všechno to, co korupčníci nazývají mými sny. ".

Spisy

BABEUF, Gracchus. Projevy, články a listy. Překlad Stanislav Lyer. 1. autoris. vyd. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1954. 85 s.

Odkazy

Literatura

ERENBURG, Ilja Grigorjevič. Gracchus Babeuf: spiknutí rovných. +more Praha: Aventinum, 1931. 190 s. [Historický román. ] * FISCHER, Jan Otokar a kol. Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století. Díl 1. , 1789-1870. 2. vyd. Praha: Academia, 1981. 657 s. [Stať „Zárodky sociálního myšlení 19. století (Babeuf)" je na str. 56-59. ] * RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 579 s. Dějiny filosofie; sv. 9. . [Stať „Babeuf" je na str. 537-539. ] * VOZKA, Jaroslav. Gracchus Babeuf, vůdce spiknutí rovných. V Praze: Práce, 1947. 72 s. [Odborné pojednání. ] * PERNÝ, Lukáš. Babeuf zvaný Gracchus, organizátor sprisahania rovných. In: DAV DVA - kultúrno-politický magazín, 2019.

Reference

Související články

Sylvain Maréchal

Externí odkazy

Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Osobnosti Velké francouzské revoluce Kategorie:Francouzští komunisté Kategorie:Francouzští novináři Kategorie:Francouzi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Lidé popravení gilotinou během Velké francouzské revoluce Kategorie:Popravení spisovatelé Kategorie:Narození 1760 Kategorie:Úmrtí 1797 Kategorie:Narození 23. +more listopadu Kategorie:Úmrtí 27. května Kategorie:Muži.