Gradec (Záhřeb)

Pohled z věže Lotrščak lanovka Gradec, Gornji Grad (Horní město) nebo Grič je název historické části města Záhřeb na svahu pohoří Medvednica, z níž po spojení s Kaptolem vznikl dnešní Záhřeb.

Od roku 2008 je v této části města zakázána silniční doprava a čtvrť je tak pěší zónou.

Historie

V roce 1242 vydal Béla IV. +more Zlatou bulu, ve které město prohlásil za „svobodné a královské město na kopci Gradec záhřebském“. V letech 1242 až 1266 bylo město opevněno hradbami a věžemi. Dodnes se zachoval jeho původní tvar a uspořádání ulic. Gradec byl spojen s Kaptolem 7. září 1850, čímž začala moderní historie města Záhřeb. Podle správního dělení Gradec od roku 1999 patří do čtvrti Gornji grad - Medveščak.

Obyvatelstvo

Podle sčítání lidu v roce 2001 zde žilo 3120 obyvatel. S obyvateli blízké části „August Cesarec“ (Tkalčićova ulice, východní hranice starého města) žije v Horním městě celkem 4711 lidí.

Ulice

+morejpg|náhled'>Kostel sv. Marka Dochovaly se středověké názvy některých Gradeckých ulic, dnes jsou tyto ulice přejmenovány.

Městské brány

Město mělo pět nebo šest bran, tři velké a dvě (tři) vedlejší.

Velké brány

Mesnička vrata (západ) * Nova vrata (později Opatička, sever) * Kamenita vrata (východ)

Malé brány

Poljska vrata (u věže Lotrščak, jih) * Surove dverce (východ) * Měla Mesnička vrata (západ)

Velké brány (Kamenita, Nova i Mesnička) byly čtyřúhelníkové věže, přes které se vcházelo do města. Malé brány byly jednoduché a mohly jimi procházet pouze chodci. +more Klíče od bran uchovávali měšťané bydlící v jejich blízkosti. Před zavíráním vrat zvonil čtvrt hodiny v městské zvonici zvon Lotrščak, upozorňující měšťany, kteří se zdrželi za městskými hradbami, aby se ihned vrátili domů. Ze všech městských bran se dodnes dochovala jen Kamenita vrata.

Historické památky a kultura

Centrem Gradecu je Markovo náměstí (Markov trg), jemuž dominuje kostel sv. Marka postavený v +more_století'>13. století v románském slohu, v druhé polovině 14. století přestavěný a dostavěný v letech 1876-1882. Byl obnoven v neogotickém stylu po zemětřesení v roce 1880.

Na náměstí se také nachází: * Banski dvori - sídlo Vlády Chorvatské republiky * Sídlo Chorvatského parlamentu (Hrvatski sabor)

Další kulturně-historické památky:

* Věž Lotrščak * Starý městský sněm * Řeckokatolická konkatedrála sv. Cyrila a Metoděje * Kostel +more_Kateřina'>Sv. Kateřiny (1620-31) * Jezuitský klášter (dnes Galerie Klovićevi dvori) * Jezuitská akademie * Palác Zrinských (17. století) * Klášter klarisek (1647-50, dnes městské muzeum) * Barokní palác Vojković-Oršić-Rauch (18. století, dnes historické muzeum) * Palác Pejačević (1797, později divadlo, dnes přírodovědné muzeum) * Stará radnice, dnes sídlo městského zastupitelstva * Paláce Dverce, Paravić, Magdalenić-Drašković, Walter, Amadé, Ratkaj a další * Popov toranj (1247, od roku 1903 hvězdárna) - věž, v níž se v případě nebezpečí ukrývalo duchovenstvo z Kaptolu.

Muzea

Muzeum města Záhřeb * Chorvatské přírodovědné muzeum * Chorvatské historické muzeum * Muzeum naivního umění * Muzeum ukončených vztahů * Muzeum Marton

Galerie

Galerie Klovićevi dvori * Galerie Kula Lotrščak * Ateliér Meštrović * Galerie Gradec * Galerie Laval Nugent

Galerie obrázků

Soubor:Kula Lotrščak (Zagreb). jpg|Věž Lotrščak Soubor:Crkva sv. +more Katarine. jpg|Kostel sv. Kateřiny Soubor:Zagreb city (6). JPG|Zvonice kostela sv. Marka Soubor:Starogradska vijećnica. jpg|Stará městská radnice Soubor:Hrvatski sabor. jpg|Chorvatský parlament Soubor:Banski dvori 2009. jpg|Banski dvori, sídlo chorvatské vlády Soubor:Zagreb Uspinjača. jpg|Záhřebská lanovka (Uspinjača) Soubor:Juraj Julije Klović, kip u Zagrebu ispred Klovićevih dvora. jpg|Socha Julije Kloviče před galerií nesoucí jeho jméno.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Geografie Záhřebu