Gundakar z Ditrichštejna

Gundakar kníže z Ditrichštejna ( Gundakar/Gundacar Fürst von Dietrichstein; 9. prosince 1623 - 25. ledna 1690 Augsburg, Německo) byl rakouský šlechtic z rodu Ditrichštejnů. Působil ve službách Habsburků a jako dlouholetý nejvyšší štolba (1658-1675) a nejvyšší komorník (1675-1690) patřil za vlády Leopolda I. k vlivným osobnostem císařského dvora ve Vídni. Byl rytířem Řádu zlatého rouna (1672) a v roce 1684 získal titul říšského knížete. Vlastnil statky v Rakousku a v Čechách, jeho zásluhou byl barokně přestavěn zámek v Libochovicích. Zemřel bez potomstva, většina majetku přešla odkazem na mikulovskou větev Ditrichštejnů.

Kariéra

Gundakar z Ditrichštejna v kostýmu určeném pro koňský balet při zásnubách Leopolda I. +more s Markétou Španělskou (1666) Patřil k protestantské hollenburské linii rodu a pocházel z početné rodiny Bartoloměje z Ditrichštejna (1579-1635), byl nejmladším z 19 dětí. Z otcova majetku zdědil hrad Abersbach v Dolním Rakousku, po absolvování kavalírské cesty přestoupil na katolickou víru (1650), což mu umožnilo vstoupit do služeb Habsburků a stal se komorníkem arcivévody Leopolda. V roce 1656 byl povýšen na říšského hraběte, téhož roku se stal členem říšské dvorní rady. V letech 1657-1675 byl nejvyšším štolbou císaře Leopolda I. , jako přední dvořan se stal také císařským tajným radou. Již v době Leopoldovy korunovace ve Frankfurtu se zařadil mezi vlivné osobnosti dvora a přes třicet let patřil k důležitým císařovým poradcům. O jejich blízkém vztahu svědčí fakt, že Leopold I. jej v korespondenci oslovoval křestním jménem. V letech 1675-1690 byl Gundakar nejvyšším císařským komorníkem. V roce 1672 získal Řád zlatého rouna a v roce 1684 byl povýšen na říšského knížete (protože neměl potomstvo, titul byl udělen pouze pro jeho osobu - ad personam). Zemřel v Augsburgu během korunovace Josefa I. římským králem.

Majetkové a rodinné poměry

Zámek Libochovice +morejpg|náhled|vlevo'>Erb Gundakara z Ditrichštejna a jeho manželek na vstupním portálu zámku v Libochovicích Z otcovského majetku zdědil hrad a panství Arbesbach v Dolních Rakousích. Jako vysoce postavený dvořan začal budovat své majetkové zázemí, nejprve koupil statek Hollabrunn poblíž rakousko-moravských hranic, poté v roce 1672 získal hrad Merkenstein jižně od Vídně. V roce 1676 koupil od Šternberků za 480 000 zlatých panství Libochovice s hradem Hazmburkem a Budyni nad Ohří v severních Čechách, později přikoupil Žerotín (1678) a další vesnice v okolí. Mezitím ještě v jižních Čechách získal Vlachovo Březí (1680) a také toto panství rozšiřoval nákupy dalších vesnic (Předslavice, Miloňovice, Čepřovice). Po první manželce zdědil v roce 1683 panství Nepomyšl. V Praze koupil v roce 1671 z pozůstalosti nejvyššího písaře Mikuláše z Gerštorfu dům v Loretánské ulici na Hradčanech, který plánoval přestavět na palác podle projektu Franceska Carattiho. K přikoupení sousedních domů a přestavbě na palác došlo až za dalších majitelů.

V letech 1682-1690 podnikl zásadní přestavbu zámku v Libochovicích, který měl i díky nákladné výzdobě interiérů plnit úlohu reprezentačního sídla. Přestavbu vedl Antonio della Porta, který v té době pracoval na nedaleké Roudnici pro rodinu Lobkoviců. +more Porta projektoval také barokní úpravy zámků v Budyni nad Ohří, Pátku a Nepomyšli, k nim ale z finančních důvodů došlo jen částečně, případně až po Gundakarově smrti.

Jeho první manželkou byla od roku 1657 Alžběta Konstancie z Questenberka (1630-1683), dědička panství Nepomyšl (součástí panství byl zámek Nepomyšl, městečko Kryry a několik vesnic získaných jejím otcem Heřmanem z Questenberka. ) Podruhé se oženil v roce 1686 s Marií Kristinou z Trautsonu (1660-1719). +more Obě manželství zůstala bez potomstva. I když měl Gundakar bližší příbuzné z hollenburské linie, většinu jeho českého a rakouského majetku začleněného do fideikomisu (1689) zdědil tehdy nejvýznamnější představitel rodu, vzdálený bratranec kníže Ferdinand z Ditrichštejna (1636-1698). Z hollenburské větve Gundakarův prasynovec Gundakar Ferdinand (1678-1744) zdědil pouze rakouské panství Arbesbach (v roce 1693 pak získal titul hraběte).

Odkazy

Reference

Literatura

MILTOVÁ, Radka Nokkala: Ve společenství bohů a hrdinů. Mýty antického světa v české a moravské nástěnné malbě šlechtických venkovských sídel v letech 1650-1690, Kapitola Gundakar z Dietrichsteina a Libochovice, Praha, 2017, s. +more 146-167 * SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I. ; České Budějovice, 2009 682 stran.

Externí odkazy

[url=http://genealogy.euweb.cz/dietrich/dietrich5.html]Rodokmen hollenburské větve Ditrichštejnů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)[/url]

Gundakar z Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští komorníci Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Lidé z Budyně nad Ohří Kategorie:Mecenáši Kategorie:Narození v roce 1623 Kategorie:Narození 9. +more prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1690 Kategorie:Úmrtí 25. ledna Kategorie:Úmrtí v Augsburgu Kategorie:Muži.