Žerotín (okres Louny)

Žerotín (starý název Žirotín) je obec nacházející se na jižním okraji okresu Louny a Ústeckého kraje, kde prostřednictvím svého území sousedí s okresy Kladno a Rakovník ve Středočeském kraji. Obec leží v katastrálním území Žerotín u Panenského Týnce a je obsluhována silnicí III. třídy č. 23735, severně od obce prochází dálnice D7. Je členem Mikroregionu Perucko a značná část jejího katastru je součástí Přírodního parku Džbán. V obci žije obyvatel.

Jméno obce

Dnešní jméno Žerotín se postupem času vyvinulo změnou hlásky i na e z původního jména Žirotín, v nejstarších latinských textech psaného jako Sirotin (1250, 1290), Schirtyn (1300) nebo Szyrotyn (1321). Toto původní jméno vzniklo z pračeského mužského osobního jména Žirota, snad odkazující na stav osiření - sirota. +more Obě varianty jména se vyskytovaly do konce 14. století střídavě a od konce 16. století převládla současná varianta.

Historie

Obec vznikla pravděpodobně už před tím, než zde asi v polovině 13. století vznikl hrad, který převzal název obce a podle nějž se začali psát příslušníci slavného rytířského rodu. +more Nejstarší zpráva o vsi pochází z 25. března 1250, kdy jako svědek vystupuje Ratibor ze Žerotína. Ačkoli o vzniku hradu Žerotína nejsou žádné zprávy, je možné klást jeho založení do doby Habarta ze Žerotína. Ten byl i zakladatelem městečka Žirotského Týnce, což bylo jakési odškodnění za to, že král Přemysl Otakar II. odňal asi Habartovu otci Janovi Louny, které pak povýšil na město.

V roce 1678 koupil Žerotín, ke kterému patřil také Zichovec, Gundakar z Dietrichštejna a připojil je tak pod Libochovickou správu. Po jeho smrti roku 1690 se staly všechny jeho vsi součástí rodinného fideikomisu. +more Správu těchto držav potom postupně zajišťovali Ferdinand Josef, Leopold Ignác, Walter František, Karel Maxmilián, Jan Karel, František Josef a Josef Jan. Před vypuknutí napoleonských válek mělo panství Žerotín výměru 191 jiter 1 281 sáhů. Na začátku 19. století byly Žerotín a Budyně vyčleněny do autonomního celku, který byl k Libochovicím opět připojen v roce 1830. Po roce 1848 zaniklo poddanství a i v libochovickém panství došlo k osvobození obyvatel od robotních a jiných povinností. Dvanáct poddaných ze Žerotína zaplatilo bývalé vrchnosti náhradu v rámci vyvázání 1029 zlatých a 55 krejcarů. Po smrti VIII. knížete z rodu Dietrichsteinů Josefa Jana se měl podle zásad nástupnictví těchto panství ujmout jeho strýc Mořic. Ten to ale odmítl a panství se tak rozdělila mezi čtyři Josefovy dcery z manželství s hraběnkou Gabrielou Vratislavovou z Mitrovic. Libochovice s Budyní připadly nejstarší Terezii. V roce 1848 se Terezie vdala za Jana Bedřicha Herbersteina a ten v roce 1858 vytvořil ústřední správu, prvním ústředním ředitelem hraběnka ustanovila Heinricha Plaffa. Po její smrti v roce 1895 připadla panství jejímu synovi Janovi Josefu Herbersteinovi, který neušel pozemkové reformě a v letech 1923-1924 o značnou část panství přišel. Zbytky panství po jeho smrti v roce 1944 měl zdědit jeho syn Jan Bedřich Herberstein, ten s otcem ale neměl dobré vztahy a dědictví odmítl. Německý obvodní soud v Praze pak přiřkl dědictví Janu Alexandru Herbersteinovi - Proskau, pravnukovi hraběnky Terezie. Tomu byl po druhé světové válce majetek zkonfiskován a krajský soud jeho žalobu na navrácení majetku zamítl, majetek tak už zpět nezískal.

Vybavenost

Tereziánský katastr z roku 1756 uvádí v obci hostinec, mlýn u sv. Blažeje, kde byl už tehdy léčivý pramen, a kovárnu, která byla na konci 20. +more století zbořena. Dnešní podoba kostelíka sv. Blažeje pochází až z roku 1800. Kaplička v obci pod hradem je o sto let mladší.

Po kolektivizaci v 50. letech byly na území obce tak jako jinde zorány meze a některé cesty. +more Do zaorání polních nebo běžných cest měl Žerotín oproti dnešku napojení v přímém směru na Úherce, Hořešovičky a Samotín.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 442 obyvatel (z toho 211 mužů). Všichni byli československé národnosti a hlásili se k římskokatolické (207 lidí) a československé církvi (91 lidí), nebo byli bez vyznání. +more Podle sčítáni lidu z roku 1930 v Žerotíně žilo 347 Čechoslováků a tři Němci. K římskokatolické církvi patřilo 217 lidí, 55 k československé a 78 bylo bez vyznání.

Colors= id:lightgrey value:gray(0.9) id:darkgrey value:gray(0.7) id:sfondo value:rgb(1,1,1) id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8)

ImageSize = width:600 height:300 PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 DateFormat = x.y Period = from:0 till:500 TimeAxis = orientation:vertical AlignBars = justify ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:50 start:0 ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:25 start:0 BackgroundColors = canvas:sfondo

BarData= bar: 1869 text: 1869 bar: 1880 text: 1880 bar: 1890 text: 1890 bar: 1900 text: 1900 bar: 1910 text: 1910 bar: 1921 text: 1921 bar: 1930 text: 1930 bar: 1950 text: 1950 bar: 1961 text: 1961 bar: 1970 text: 1970 bar: 1980 text: 1980 bar: 1991 text: 1991 bar: 2001 text: 2001 bar: 2011 text: 2011

PlotData= color:barra width:14 align:left bar: 1869 from:0 till: 406 bar: 1880 from:0 till: 421 bar: 1890 from:0 till: 388 bar: 1900 from:0 till: 480 bar: 1910 from:0 till: 456 bar: 1921 from:0 till: 442 bar: 1930 from:0 till: 350 bar: 1950 from:0 till: 270 bar: 1961 from:0 till: 270 bar: 1970 from:0 till: 243 bar: 1980 from:0 till: 204 bar: 1991 from:0 till: 182 bar: 2001 from:0 till: 173 bar: 2011 from:0 till: 198

Domy

Colors= id:lightgrey value:gray(0.9) id:darkgrey value:gray(0.7) id:sfondo value:rgb(1,1,1) id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8)

ImageSize = width:600 height:300 PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 DateFormat = x.y Period = from:0 till:120 TimeAxis = orientation:vertical AlignBars = justify ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:20 start:0 ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:10 start:0 BackgroundColors = canvas:sfondo

BarData= bar: 1869 text: 1869 bar: 1880 text: 1880 bar: 1890 text: 1890 bar: 1900 text: 1900 bar: 1910 text: 1910 bar: 1921 text: 1921 bar: 1930 text: 1930 bar: 1950 text: 1950 bar: 1961 text: 1961 bar: 1970 text: 1970 bar: 1980 text: 1980 bar: 1991 text: 1991 bar: 2001 text: 2001 bar: 2011 text: 2011

PlotData= color:barra width:14 align:left bar: 1869 from:0 till: 64 bar: 1880 from:0 till: 72 bar: 1890 from:0 till: 70 bar: 1900 from:0 till: 84 bar: 1910 from:0 till: 86 bar: 1921 from:0 till: 84 bar: 1930 from:0 till: 83 bar: 1950 from:0 till: 96 bar: 1961 from:0 till: 80 bar: 1970 from:0 till: 79 bar: 1980 from:0 till: 65 bar: 1991 from:0 till: 89 bar: 2001 from:0 till: 94 bar: 2011 from:0 till: 100

Obecní symboly

Vlajka obce vlající na obecní požární zbrojnici Žerotín získal právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí č. +more 13 předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové ze dne 24. února 2011. Dekret o udělení znaku a vlajky obce Žerotín převzal od předsedkyně Němcové starosta Václav Pleticha na slavnostním předávání v Poslanecké sněmovně dne 12. března 2011.

Znak

Stříbrno-zeleně polcený štít, vpravo vyniká půl černé orlice se zlatou zbrojí, červeným jazykem a zlatým jetelovitě zakončeným perizoniem. Vlevo nahoře zkřížené zlatě hořící stříbrné svíce převázané zlatou stuhou, pod nimi stříbrná kvádrovaná kruhová studna.

Vlajka

Základní list vlajky je tvořen dvěma svislými pruhy o stejné šířce, bílý žerďový a zelený vlající. V bílém pruhu se nachází půl černé orlice se žlutou zbrojí, červeným jazykem a žlutým jetelovitě zakončeným perizoniem přiléhající k zelenému pruhu, v něm nahoře zkřížené žlutě hořící bílé svíce převázané žlutou stuhou, pod nimi bílá kvádrovaná kruhová studna. +more Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Cestovní ruch a místní zajímavosti

Zřícenina hradu Žerotín Památkově chráněné objekty, zapsané do seznamu státních kulturních památek: * Hrad Žerotín - zřícenina * Kostel svatého Blažeje + doprovodné stavby - studánka s altánem, stodola a obytný dům čp. +more 38.

Pamětihodnosti, jež jsou předmětem přírodní ochrany: * Přírodní park Džbán - přírodovědně a krajinářsky cenné území * Buk v Budlíně - památný strom, roste na mýtině v lesním porostu u účelové komunikace v lokalitě V Budlíně

Další zajímavosti:

* Pseudorománská kaplička z r. 1900 * Rybník min. +more z roku 1360 napájený lesními studánkami a přilehlá chatová oblast * Trampská osada Modrá zátoka u rybníka v bývalé pískovně * Studánky u rybníka s čerstvou pramenitou vodou * Studánka u vsi s čerstvou pramenitou vodou * Les s pískovcovými skalkami navazující na přírodní park Džbán * U třech zabitých - místo za rybníkem v lese s pomníčky, kde v 50. letech došlo k dosud neobjasněné trojnásobné vraždě, oblíbené místo houbařů a borůvkářů * Na ladách - místo s pískovcovými skálami, kde se dříve pálily čarodějnice, nyní uzavřený soukromý pozemek.

Zajímavosti a pamětihodnosti v okolí: * Nedostavěný chrám Panny Marie v Panenském Týnci * Pustá luka - údolí podél Samotínského a Zichoveckého potoka na západ od Samotína s prameništi a chráněnými a kriticky ohroženými rostlinnými druhy, roste zde například šášina načernalá ** údolí zahrnuje Národní přírodní památku Cikánský dolík (s nedalekou stejnojmennou trampskou chatovou oblastí) * Bílichovské údolí - údolí na strmém severovýchodním svahu podél Zlonického potoka asi 2 km jihozápadně od Bílichova, Národní přírodní památka, chráněné a kriticky ohrožené rostlinné druhy, například kýchavice černá * Lesní rybníky a koupaliště v Bílichově * Kamenný pastýř, menhir poblíž obce Klobuky

Turistické trasy:

Obcí prochází turistické trasy: * trasa č. 3941 Dolní Ročov - Žerotín 16,5 km * trasa Panenský Týnec - Třeboc 20 km

Občerstvení:

Na návsi se nachází hospoda, dříve také soukromý obchod a cukrárna, které byly po roce 2000 zrušeny. V nynější hospodě býval obchod Jednoty a hospoda bývala v domě č. +more 84. * Hospoda na návsi * Občerstvení u rybníka (otevřeno pouze v létě) * Minimarket v Panenském Týnci * Čerpací stanice v Panenském Týnci.

Rekreační objekty Výraznější podíl rekreace v obci představují: * rekreační chalupy * Letní dětský tábor na jihu obce * Chatová oblast u rybníka * Chatová oblast na západním okraji obce u Pacovského potoka

Kulturní dění

V obci je pořádáno pravidelně v areálu dětského tábora setkávání motorkářů, veteránů a podobné akce. V létě dětský tábor stále ještě navštěvují děti, ale jejich počty klesají. +more Nedaleko v Panenském Týnci se nachází původně vojenské, dnes soukromé letiště, kde probíhají autotuningová setkání Carwars Opening. V týnecké sokolovně a bílichovské hospodě probíhají různé hudební akce. V blízkém Zichovci byl v roce 2012 otevřen pivovar s restaurací, ubytováním a sportovní halou.

U rybníka v bývalé pískovně probíhalo dříve tradiční letní setkávání trempů a přehlídka jejich kapel, tzv. potlach. +more Tato akce navázala na potlachy hojně v Žerotíně pořádané již od padesátých let. Poslední ročník (2009) měl mezinárodní přesah a oficiálně se jmenoval 16. československý potlach. Konal se 4. - 6. září 2009. Pro předpokládanou vysokou návštěvu tohoto ročníku, která se potvrdila, bylo se souhlasem majitele vybudováno potlachoviště na prostornějším poli nad rybníkem namísto klasické bývalé pískovny. Domovská žerotínská trempská osada se jmenuje Modrá zátoka. Spolu s ní 16. československý potlach pořádaly ještě osady Bílý Racek (Panenský Týnec), Kamarádi údolí Berounky, Supové, Za pecí a dalších pět osad. Akce se zúčastnilo přes sto osad a okolo 1200 lidí, vyprodalo se 1000 připravených odznaků akce.

SDH Žerotín

V obci je aktivní sdružení dobrovolných hasičů.

Místní názvy v okolí

Seznam lokáních označení: * Budlín či Pod strání - nejsevernější část obce * Budlín - les přiléhající na Žerotín ze západu * V Budlíně - zalesněný komplex na samém jihozápadě KÚ Žerotín u Panenského Týnce (kde mj. stojí známý Buk v Budlíně) * Žerotínský potok - potok, který se táhne na severu podél lesa Budlína a pokračuje do Pacova, za třicetileté války zaniklé vesnice * Pacovský potok - potok vytékající z rybníka, jež se vlévá do Žerotínského potoka; jméno získal po zaniklé vesnici Pacov * Mezi alejemi - pole na západě obce nad rybníkem * U rybníka - prostranství u rybníka na západě obce * Na průhoně - na jihu obce; aleje za dětským táborem, cesta směr Cikánský dolík * Na ladech - na jihu obce; místo s pískovcovými skálami * U černého rybníka - jihovýchodně za obcí; místo se serpentinami a remízkem při cestě do Zichovce * Pod silnicí - prostor na sever od vepřína přiléhající k Pacovskému potoku * Na ostrově - polnosti na východ od vepřína mezi Žerotínským a Pacovským potokem * Na velkém kuse - polnosti na východ od obce a na jih od Pacovského potoka * Na bělce - remízek na východ od obce u Samotínského potoka * Ječina nebo Na ječinech - prostor na východ od oblasti U černého rybníka * Na celním mlýně - polnosti na východ od obce, kde se vlévá Smolenský potok do Žerotínského * Pacov - zaniklá vesnice na východ od Žerotína

Významní rodáci

Antonín Chlouba (1873-1927), malíř, autor portrétů a obrazů s historizujícími náměty * Oldřich Šustera (1879-1971), přírodovědec a entomolog, pečoval o sbírky blanokřídlého hmyzu v Národním muzeu v Praze

Galerie

Žerotín, křižovatka.JPG|Pohled na náves

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. svobodnyhlas. +morecz/archiv/2008/hlas08_4. pdf]Článek o současném Žerotínu v týdeníku Svobodný hlas[/url] * [url=http://www. svobodnyhlas. cz/archiv/2002/hlas13_5. pdf]Článek o historii Žerotína v týdeníku Svobodný hlas[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20050114002115/http://www. arsys. cz/press/pdf00/Press_49_00. pdf]Článek o historii Žerotína v týdeníku Lounský press[/url] * [url=https://www. cuzk. cz/Dokument. aspx. PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=META:SESTAVA:MDR002_XSLT:WEBCUZK_ID:717584]Katastrální území Žerotín u Panenského Týnce[/url] * [url=http://archivnimapy. cuzk. cz/skici/skici/LIT/LIT688018410/LIT688018410_index. html]Stabilní katastr obce Žerotín[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20131213052242/http://www. mulouny. cz/uup/Projednavane/Zerotin/zer_odu. pdf]Územní plán obce Žerotín[/url].

Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Obce v okrese Louny Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli Kategorie:Mikroregion Perucko Kategorie:Severočeské sdružení obcí Kategorie:Přírodní park Džbán Kategorie:Sídla ve Džbánu