Cesko.wiki Halina Birenbaum
Author
Albert FloresHalina Birenbaum (* 15. září 1929, Varšava) je polská spisovatelka a překladatelka, bývalá vězeňkyně nacistických koncentračních táborů Majdanek, Auschwitz-Birkenau, Ravensbrück a Neustadt-Glewe.
Život
Narodila se v židovské rodině Grynsztejnů ve Varšavě 15. +more září 1929. Její otec pracoval jako obchodní zástupce, matka byla v domácnosti. Po vypuknutí války v září 1939 byla nucena ukončit školní docházku. Během bombardování Varšavy přišla její rodina o dům a musela si najít náhradní bydlení. Postupně začali pociťovat zostřující se německé restrikce vůči Židům. Když v létě 1942 začaly masové deportace do Treblinky, byla malá Halina s celou svojí rodinou během jednoho ze zátahů odvedena na varšavský Umschlagplatz, z něhož byly vypravovány deportační vlaky.
Otce nacisté odvezli, zbytku rodiny se podařilo vrátit zpátky do ghetta. V různých úkrytech přečkali všechny německé selekce a zátahy až do vypuknutí povstání ve varšavském ghettu. +more Během něj se ukrývali v bunkru, který byl však nakonec zradou odhalen. Byli vyvezeni do koncentračního tábora Majdanek v Lublinu, v němž se Halině jako třináctileté podařilo projít selekcí (matka zahynula v plynové komoře). Na Majdanku Halina Birenbaum strávila dva měsíce, poté byla převezena do KL Auschwitz a zaregistrována pod číslem 48693.
Po počátečním období stráveném v karanténě pracovala nejprve v prádelně (Lagerwäscherei), později jako švadlena (Schneiderei und Strickerei). Při snižování počtu švadlen byla přeřazena na tvrdou práci ve vnějších pracovních oddílech (Aussenkommando), podařilo se jí však dostat se do tzv. +more vyklizovacího oddílu „Kanada“ (Aufrämungskommando). Po jeho zrušení pracovala při zpracovávání brambor a zeleniny (Kartoffelkommando). Na Nový rok 1945 byla postřelena jedním ze strážících esesmanů, když se pokoušela hovořit přes dráty se svou známou z vedlejšího tábora a dobu do evakuace tábora (19. ledna 1945) strávila v nemocnici. Evakuována byla do KL Ravensbrück a později převezena do pobočného tábora v Neustadtu-Glewe, kde se dočkala osvobození.
Po válce se jako patnáctiletá vrátila se skupinou bývalých vězeňkyň do Varšavy, kde se shledala se svým bratrem Markem, jenž, kromě ní, jediný z rodiny přežil. Nastěhovala se k němu a začala znovu chodit do školy. +more Mezi Židy v Polsku však panoval strach a pociťovali nevraživost polského obyvatelstva vůči nim. Scházeli se proto ve speciálních komunách - tzv. kibucech, ve kterých se lidé dělili o majetek a připravovali se na odjezd (ve většině případů nelegální) do Palestiny.
S jednou z těchto komunit se Halina vydala na cestu v červnu 1946. Přes Československo a Rakousko se dostala do tábora pro uprchlíky v Eschweige nedaleko Kasselu v Německu. +more Pracovali tam v zemědělství a čekali na možnost cestovat dále. V létě 1947 Halina odjela ke známé svého bratra do Paříže, aby zde pokračovala ve studiu s cílem co nejdříve složit maturitní zkoušku. Když se na podzim téhož roku dozvěděla, že její kibuc čeká v Marseille na loď do Palestiny, opustila Paříž a s ostatními odjela. Po dvoutýdenní plavbě na malé rybářské lodi se jim 5. prosince 1947 podařilo nelegálně dostat do Palestiny.
Začátky v Palestině nebyly snadné. Místní opovrhovali Židy z Evropy a vyčítali jim, že se během války nebránili. +more Nepřáli si, aby o svých zážitcích z období holocaustu byť jen mluvili, protože se obávali, že by to mohlo mít špatný vliv na mladé Izraelce. Po vzniku samostatného židovského státu začaly navíc války s okolními arabskými státy.
Po prvním nevydařeném manželství s Adamem Balinem si Halina vzala v roce 1950 Henryka Birenbauma, s nímž žije dodnes. Narodili se jí dva synové - Yakov (hudební režisér a autor mnoha známých písní) a Beni.
Dílo
Literární kariéru začala Halina Birenbaum už v jedenácti letech, kdy sepisovala své dojmy ze života ve varšavském ghettu. V této činnosti ji podporoval bratr Marek, který její zápisky sbíral a ukrýval (bohužel zmizely spolu se zánikem ghetta).
K literární činnosti se vrátila teprve v šedesátých letech. Tehdy vznikla její první kniha Nadzieja umiera ostatnia, v níž popsala své životní osudy z období druhé světové války a holocaustu. +more V Polsku kniha vyšla v roce 1967 a od té doby byla přeložena do několika cizích jazyků (v Izraeli byla vydána v hebrejštině teprve v roce 1983). Dodnes je to nejprodávanější a nejúspěšnější autorčina kniha.
Na vzpomínky z války navázala Halina Birenbaum knihou Powrót do ziemi praojców (1991), v níž vylíčila svoji svízelnou poválečnou cestu do Palestiny a první nesnadná léta v Izraeli. Autentické dojmy ze psaní vzpomínek v šedesátých a sedmdesátých letech a z četných setkání s mládeží a čtenáři v letech osmdesátých a devadesátých zachytila formou deníku v publikaci Każdy odzyskany dzień (1998).
Halina Birenbaum se však nezabývala pouze osobními zážitky z období holocaustu. Shromažďovala a zpracovávala rovněž příběhy svých nejbližších, přátel, i lidí, které dříve neznala a teprve později se seznámila s jejich válečnými osudy. +more Tyto krátké povídky vycházely nejprve časopisecky, souborně vyšly ve sbírce Wolanie o pamięć (1999).
Silně ovlivněné válečnými útrapami jsou i verše Haliny Birenbaum, které vyšly ve třech sbírkách - Nawet gdy się śmieje (1990), Nie o kwiatach (1993), Jak można w słowach (1995).
V prózách využívá chronologickou kompozici. Platí to jak pro knihy autobiografického charakteru (Nadzieja umiera ostatnia a Powrót do ziemi praojców), tak pro povídky (Wolanie o pamięć). +more Psychologií jiných postav se příliš nezabývá, nespekuluje o tom, co ostatní cítí, zaměřuje se především na vlastní pocity, jitřené zejména postupnou ztrátou všech členů rodiny. Tematiku holocaustu opustila Halina Birenbaum pouze v knize Życie każdemu drogie (2005), již věnovala psům a kočkám, kteří se objevili v jejím životě. Šestačtyřicet povídek a básní o jejích domácích mazlíčcích doplňují snímky slavného fotografa Adama Bujaka.
Halina Birenbaum také příležitostně překládá z polštiny do hebrejštiny (mj. básně Władysława Szlengela), píše filmové recenze (Korczak A. +more Wajdy, Shoah C. Lanzmanna), články o židovských zvycích a o dění v Izraeli, vyjadřuje se k nejrůznějším problémům, které se týkají holocaustu (např. způsobu informování o holocaustu), účastní se setkání s mládeží po celém světě.
Do češtiny již byla přeložena její kniha Naděje umírá poslední, kde popisuje svůj život za nacistického vyhlazování v koncentračních táborech, kterými prošla.
Bibliografie
;Próza: * Nadzieja umiera ostatnia, 1967 (Naděje umírá poslední. Očité svědectví holocaustu. +more Brno 2010. ISBN 978-80-7217-727-1. ) * Powrót do ziemi praojców, 1991 * Każdy odzyskany dzień, 1998 * Wolanie o pamięć, 1999.
Básně: * Nawet gdy się śmieje, 1990 * Nie o kwiatach, 1993 * Jak można w słowach, 1995
Ostatní: * Życie każdemu drogie, 2005
Reference
Literatura
Text (s menšími úpravami) pochází z diplomové práce, kterou lze najít na: http://www.is.muni.cz/th/74738/ff_m/diplomova_prace.pdf (s. 59-61)
Související články
Externí odkazy
[url=http://www. zchor. +moreorg/birenbaum/halina. htm]Stránky Haliny Birenbaum (anglicky, hebrejsky, polsky)[/url] * [url=http://www. zchor. org/birenbaum/halina_pol. htm]Autobiografie Haliny Birenbaum (anglicky, hebrejsky, polsky, francouzsky, španělsky)[/url] * [url=http://www. zchor. org/birenbaum/birenbaum. htm]Vybrané básně Haliny Birenbaum (anglicky)[/url].
Kategorie:Polští spisovatelé Kategorie:Židovští spisovatelé Kategorie:Polští Židé Kategorie:Vězni nacistických koncentračních táborů Kategorie:Polští překladatelé Kategorie:Polští básníci Kategorie:Narození v roce 1929 Kategorie:Ženy Kategorie:Překladatelé z polštiny Kategorie:Překladatelé do hebrejštiny Kategorie:Spisovatelé píšící polsky Kategorie:Básníci tvořící polsky Kategorie:Narození 15. +more září Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Narození ve Varšavě.