Hanns Eisler

Hanns Eisler (6. července 1898 Lipsko - 6. září 1962 Berlín) byl rakouský hudební skladatel. Jeden z významných členů Druhé vídeňské školy. Je znám pro svou spolupráci s Bertolt Brechtem, jako autor hymny Německé demokratické republiky i jako autor filmové hudby.

Život

Rodina

Hanns Eisler se narodil v saském Lipsku. Byl synem profesora filosofie Rudolfa Eislera a Marie Idy Fischerové. +more Jeho otec byl Žid a matka luteránka. V roce 1901 se rodina přestěhovala do Vídně. Bratr Gerhart se stal komunistickým novinářem a sestra Elfrída byla ve dvacátých letech předsedkyní německé komunistické strany. Po emigraci do USA zcela změnila své názory a stala se zapřisáhlou odpůrkyní komunismu. Psala antikomunistické pamflety a dokonce svědčila proti svému bratru před Výborem pro neamerickou činnost.

Mladá léta

Během 1. světové války sloužil Eisler jako voják v rakousko-uherské armádě a byl několikrát zraněn. +more Po skončení války studoval v letech 1919-1923 ve Vídni u Arnolda Schoenberga. Byl prvním ze Schoenbergových žáků komponujících dvanáctitónovou a seriální technikou. V roce 1920 se oženil s Charlottou Demantovou, se kterou měl syna Georga, který se stal známým malířem. V roce 1925 se přestěhovali do Berlína, který byl v té době centrem experimentů v hudbě, divadle i filmu. Stal se aktivistou Komunistické strany Německa a vyučoval na Marxistické dělnické škole. Jeho hudba inklinovala k politickým tématům a (k Schoenbergově zděšení) se stávala přístupnější a vstřebávala prvky jazzu a kabaretu.

V té době se také spřátelil s Bertoldem Brechtem, jehož příklon k marxismu proběhl přibližně v téže době. Přátelství a spolupráce těchto dvou umělců trvala až do Brechtovy smrti v roce 1956. +more Eisler napsal hudbu k několika Brechtovým divadelním hrám. Také spolupracovali na protestních písních, které reflektovaly politické zmatky Výmarské republiky na počátku třicátých let. Jejich Píseň solidarity se stala populární na politických shromážděních a pouličních protestních akcích.

V exilu

Eisler v uniformě, 1917. +more Po roce 1933 byla Eislerova hudba i Brechtova poesie nacistickou stranou zakázána a oba umělci odešli do exilu. Zatímco Brecht se usídlil ve Svendborgu v Dánsku, Eisler řadu let cestoval po světě. Přednášel a pracoval v Praze, Vídni, Paříži, Londýně, Moskvě, ve Španělsku, v Dánsku i v Mexiku. Dvakrát navštívil Spojené státy americké a uspořádal přednáškové turné od oceánu k oceánu. V roce 1938 získal do USA trvalé vízum. Stal se učitelem kompozice na New School for Social Research v New Yorku a komponoval experimentální hudbu. V roce 1942 přesídlil do Los Angeles, kde se znovu setkal s Brechtem, který tam přicestoval v roce 1941 z Dánska přes Sovětský svaz.

V Los Angeles Eisler zkomponoval hudbu k několika dokumentárním filmům a k osmi celovečerním hraným filmům, z nichž dva byly nominovány v letech 1944 a 1945 na Oscara. (Hangmen Also Die. +more a None but the Lonely Heart). Na filmu Hangmen Also Die. spolupracoval opět s Bertoldem Brechtem. Filmová hudba se tak stala vedle vokální hudby jednou z hlavních součástí jeho hudebního díla. Během svého života napsal hudbu ke 40 filmům.

V roce 1940 Eisler začal pracovat na studii o vztahu mezi hudbou a filmem (Research Program on the Relation between Music and Films) podporovanou Rockefellerovou nadací. Výsledky této práce byly publikovány v roce 1947 v knize Composing for the Films. +more Jako spoluautor je uveden Theodor W. Adorno.

V některých komorních a vokálních skladbách z té doby se Eisler vrací ke dvanáctitónové metodě, kterou opustil v Berlíně. Mezi těmito skladbami zvláště vyniká skladba Fourteen Ways of Describing the Rain, komponovaná k Schoenbergovým sedmdesátinám.

Vyšetřování pro neamerickou činnost

Slibně se rozvíjející kariéra v USA byla přerušena studenou válkou. Eisler byl jedním z prvních umělců uvedených na černé listině Hollywoodu. +more Absolvoval dva výslechy před Výborem pro neamerickou činnost. Byl obviněn, že je „Karlem Marxem hudby“ a šéfem sovětských agentů v Hollywoodu. Svědčila proti němu i jeho sestra Ruth, která také uvedla, že sovětským agentem je i její druhý bratr Gerhart. Eislera podporovali Charlie Chaplin a skladatelé Igor Fjodorovič Stravinskij, Aaron Copland a Leonard Bernstein, kteří zorganizovali koncert pro získání prostředků na Eislerovu obhajobu. Tato snaha, jakož i podpora ze strany dalších umělců (např. Woody Guthrie) však byla marná. Skladatel byl 26. března 1948 deportován do Prahy.

Ve východním Německu

Z Prahy Eisler nejprve zamířil do Vídně a později do východní části Berlína. Zkomponoval hymnu Německé demokratické republiky, cyklus kabaretních písní na satirické verše Kurta Tucholského. +more Dále komponoval příležitostnou hudbu pro divadla, film, televizi a politické události. Mimo jiné napsal, ještě v roce 1948, hudbu k československému filmu režizéra Václava Gajera Křížová trojka.

V roce 1952 se chystal zkomponovat operu na téma legendy o Faustovi. Své vlastní libreto publikoval v tisku. +more Faust je v něm zobrazen jako nerozhodný člověk, který zradil dělnickou třídu tím, že nevstoupil do německé rolnické války. Toto pojetí bylo ostře napadeno v tiskovém orgánu německé komunistické strany Neues Deutschland. Bylo označeno za facku do tváře německého národního cítění a Eisler byl obviněn z formalistické deformace jednoho z největších děl německého básníka. Diskuse a obviňování bylo přeneseno i na akademickou půdu. 16. června 1953 však v Berlíně proběhla stávka stavebních dělníků a rozvinula se postupně v široké protesty proti vládě NDR. Starosti s potlačením těchto nepokojů sice ukončily debatu, ale skladatel upadl do deprese a operu nikdy nedokončil.

V poslední dekádě skladatelova života se propast mezi kulturními funkcionáři NDR a skladatelem dále rozšiřovala i když Eisler dále komponoval a vyučoval na východoberlínské konzervatoři. Zemřel na infarkt myokardu 6. +more září 1962 ve východním Berlíně a je pochován na Dorotheenstadském hřbitově. Na jeho počest byla po něm pojmenována Vysoká škola hudební - Hochschule für Musik "Hanns Eisler".

Dílo

Souborné vydání

V roce 1954 Hanns Eisler spolupracoval s redakcí lipského vydavatele hudebnin Breitkopf & Härtel na desetidílném souborném vydání jeho vokálního díla pod názvem Písně a kantáty (Lieder und Kantaten). První svazek se objevily v roce 1955, poslední vydaný byl pátý díl v roce 1966. +more Další díly již nevyšly.

Obsah * Svazek 1a 2: 145 Písně a balady (zpěv a klavír) * Svazek 3: Sedm částí Německé symfonie, Lenin-Requiem (partitura), Gegen den Krieg (smíšený sbor a cappella) * Svazek 4: 16 Lieder und Balladen (zpěv a klavír), Die Teppichweber von Kujan-Bulak (partitura) a scénická hudba k Leben des Galilei (klavírní výtah) * Svazek 5: 30 Lieder, Balladen und Chöre (zpěv a malý orchestr), scénická hudba a písně k Lieder zu Die Gesichte der Simone Marchard (partitura) * Svazek 6: Woodbury-Liederbüchlein, scénická hudba a písně k Die Tage der Commune, Furcht und Elend des dritten Reiches, Katzgraben, šest dalších písní a balad * Svazek 7: scénická hudba k Die Mutter (Maxim Gorkij a Bertolt Brecht) * Svazek 8: scénická hudba k Schweijk im zweiten Weltkrieg (Bertolt Brecht) * Svazek 9: Písně na slova Kurta Tucholského * Svazek 10: Vážné písně, scéna z Kriegsfibel, Lied über den Frieden (Píseň o míru, partitura)

Další skladby (výběr)

1922: Allegro moderato und Waltzes; Allegretto and Andante pro klavír * 1923: Divertimento; Four Piano Pieces * 1923: Divertimento pro dechový kvintet op. 4 * 1925: Osm klavírních skladeb * 1931 Suite No. +more 2 op. 24 ("Niemandsland"); * 1931 Suite No. 3 op. 26 ("Kuhle Wampe") * 1932 Kleine Sinfonie (Little Symphony) * 1934 Prelude and Fugue on B-A-C-H (smyčcové trio); "Spartakus 1919 op. 43 * 1938 Smyčcový kvartet, Pět orchestrálních skladeb * 1939: Nonet č. 1 * 1940: Chamber Symphony (Kammersymphonie) * 1940/41: Nonet č. 2 * 1942: "Hollywood-Elegien" in the Hollywooder Liederbuch * 1947: Septet č. 2 * 1954 : Winterschlacht-Suite * 1957: Sturm-Suite für Orchester; * 1935-1958: Deutsche Sinfonie (na slova Bertolta Brechta a Ignazia Silone).

Filmová hudba

1924: Opus III * 1931: Niemandsland * 1932: Komsomolsk * 1932: Kuhle Wampe oder: Wem gehört die Welt? * 1933: Dans les rues * 1934: Nieuwe gronden * 1934: Le grand jeu * 1935: Der rote Sultan * 1936: La vie est à nous * 1939: The 400 Million * 1939: Pete Roleum and His Cousins * 1941: A Child Went Forth * 1941: The Forgotten Village * 1943: Auch Henker sterben * 1944: None But the Lonely Heart * 1945: Jealousy * 1945: Die Seeteufel von Cartagena * 1946: Deadline at Dawn * 1946: Ein eleganter Gauner * 1947: Leben des Galilei * 1947: Die Frau am Strand * 1947: So Well Remembered * 1948: Křížová trojka * 1949: Unser täglich Brot * 1950: Der Rat der Götter * 1951: Wilhelm Pieck - Das Leben unseres Präsidenten * 1952: Frauenschicksale * 1954: Schicksal am Lenkrad * 1955: Nacht und Nebel * 1955: Bel Ami * 1957: Katzgraben * 1957: Hexenjagd * 1958: Die Mutter * 1958: Geschwader Fledermaus * 1960: Trübe Wasser * 1961: Aktion J * 1961: Schweyk im zweiten Weltkrieg (TV) * 1962: Leben des Galilei (TV)

Odkazy

Literatura

Hanns Eisler: Gesammelte Werke. Begründet von Nathan Notowicz, herausgegeben von Stephanie Eisler und Manfred Grabs im Auftrag der Akademie der Künste der Deutschen Demokratischen Republik. +more VEB Deutscher Verlag für Musik, Leipzig 1982 * David Blake (Hrsg. ): Hanns Eisler - A Miscellany. Harwood Academic Publishers, Luxembourg 1995, * Christian Glanz: Hanns Eisler, Werk und Leben. Edition Steinbauer, Wien 2008, * Manfred Grabs: Hanns Eisler. Kompositionen - Schriften - Literatur. Ein Handbuch. Leipzig 1984.

Externí odkazy

[url=http://www. hfm-berlin. +morede/]Hochschule für Musik "Hanns Eisler"[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160820013549/http://www. hanns-eisler. de/index/index. php]Německá stránka věnovaná skladateli[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160811170241/http://eislermusic. com/life. htm]Anglická stránka věnovaná skladateli[/url] *.

Kategorie:Rakouští hudební skladatelé Kategorie:Rakouští hudební pedagogové Kategorie:Němečtí hudební skladatelé Kategorie:Němečtí hudební pedagogové Kategorie:Židovští hudební skladatelé Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé filmové hudby Kategorie:Skladatelé atonální hudby Kategorie:Druhá vídeňská škola Kategorie:Rakouští emigranti a exulanti Kategorie:Pohřbení v Berlíně Kategorie:Narození 6. +more července Kategorie:Narození 1898 Kategorie:Narození v Lipsku Kategorie:Úmrtí 6. září Kategorie:Úmrtí 1962 Kategorie:Úmrtí v Berlíně Kategorie:Muži.