Hartzova koncepce

Hartzova koncepce, také Hartzova reforma, je označení pro doporučení jak reformovat trh práce v Německu - zefektivnit politiku trhu práce v Německu a reformovat státní služby zaměstnanosti, předložená v srpnu 2002 Komisí pro moderní služby na trhu práceKomise pro moderní služby na trhu práce , zkráceně Hartzova komise , byla ustavena 22. února 2002 prvním kabinetem německého kancléře Gerharda Schrödera.' vedenou dr. Peterem Hartzem, manažerem koncernu Volkswagen. Její jednotlivé části byly realizovány ve čtyřech fázích - reformních krocích (legislativních balíčcích), označovaných jako Hartz I až Hartz IV':

* Hartz I a II (první a druhý zákon o moderních službách na trhu práce z 23. prosince 2002) vstoupily v platnost +more_leden'>1. ledna 2003 - týkající se reformy trhu práce neimplementovaly návrhy Hartzovy komise jedna ku jedné, * Hartz III (třetí zákon o moderních službách na trhu práce z 23. prosince 2003) platí od 1. ledna 2004 - týkající se, jako Hartz IV, restrukturalizace Spolkového úřadu práce a sloučení nezaměstnanosti a sociální podpory, * Hartz IV (čtvrtý zákon o moderních službách na trhu práce z 24. prosince 2003) platí od 1. ledna 2005. Spolková republika Německo po třicet let poskytovala miliardové podpory výrazně převyšující evropský průměr nezaměstnaným, jejichž počet přesto stále v Německu po třicet let nezadržitelně rostl. I z důvodu, že se pro některé z nich různé dávky nahrazující mzdu staly značnou alternativou ke mzdě. Porušoval se tzv. princip rovnováhy - platit vždy více za práci než za nepráci. Reformy Hartz IV schválené německým Spolkovým sněmem a Spolkovou radou v roce 2005 vedly k bolestivému snížení dávek v nezaměstnanosti, které se dodnes (únor 2021) setkává s odporem odborů a sociálních svazů.

Pozadí

V lednu 2002 vyústilo v obvinění Spolkového kontrolního úřadu (BRH) informovaní předními i bulvárními německými médii o skandálu, který se týkal manipulací se statistikami o zprostředkovávání zaměstnání (umístění), které do té doby zůstávaly nepovšimnuty a které zaznamenal kontrolor úřadu práce Porýní-Falc-Sársko Erwin Bixler již před rokem 1998 a které sahaly až do 80. let 20. +more století. Asi třetina umístění byla nesrozumitelná a částečně fiktivní. Některé zdroje uváděly až 70 % „falešných umístění“ - „nabídek práce“, které měly statistiku pozitivně ovlivnit. Kritizován byl také počet administrativních pracovníků (85 000) a zprostředkovatelů (přibližně 15 000). Spolkový kontrolní úřad si tím vysloužil obvinění z manipulace v tisku i na veřejnosti.

Hartzova koncepce měla obnovit struktury tehdejšího Spolkového úřadu práce a během čtyř let snížit počet nezaměstnaných ze čtyř milionů na polovinu. Opatření neprobíhala zcela samostatně, ale v rámci cílů tzv. +more Agendy 2010. Pro lepší implementaci v legislativním procesu byla opatření rozdělena do jednotlivých zákonů k reformě trhu práce se zkrácenými názvy Hartz I, Hartz II, Hartz III a Hartz IV; jednotlivé zákony vstoupily v platnost postupně v letech 2003 až 2005. Ke změnám zákonů došlo od roku 2006 (Podpora v nezaměstnanosti II).

Německý systém sociálního pojištění byl státem zaveden v +more_století'>80. letech 19. století, když se tehdejší říšský kancléř Otto von Bismarck snažil vzít vítr z plachet sílícímu dělnickému hnutí sociálními ústupky a zákazy - tzv. socialistickými zákony z roku 1878 (zákazem tehdejší sociálnědemokratické strany). V roce 1883 bylo zavedeno zdravotní pojištění, o rok později úrazové pojištění a v roce 1889 invalidní pojištění (dělnické důchodové pojištění). Princip byl poměrně jednoduchý - zaměstnanci a podniky jsou ze zákona do fondu povinni odvádět určitou částku a potřební pak dostávají například v případě nemoci nezbytnou zdravotní podporu nebo v případě nezaměstnanosti podporu v nezaměstnanosti. V tomto systému není nic uloženo - příjmy jsou na běžné výdaje použity okamžitě. Po mnoho desetiletí tento tzv. princip solidarity měl fungovat víceméně dobře. Do potíží se tento systém měl stále více dostávat zejména od 80. a 90. let 20. století a to v důsledku zásadního společenského vývoje, kdy se věkové rozložení obyvatelstva (tzv. věková pyramida) stále více posouvalo ve prospěch starších lidí, kteří již nepracovali a důsledkem toho se stále více zvyšují výdaje penzijních pojišťoven.

Klíčový bod: Hartz IV - Podpora v nezaměstnanosti II

Klíčový, nejdrastičtější a v Německu nejznámější bod je Hartz IV - „čtvrtý zákon o moderních službách na trhu práce“, který sloučil německý systém dávek v nezaměstnanosti pro dlouhodobě nezaměstnané ( podporu v nezaměstnanosti) a sociální dávky ( sociální pomoc) do Podpory v nezaměstnanosti II (ALG II) a nastavil na nejnižší z obou dávek. Nová úprava byla schválena vládou i opozicí ve Spolkovém sněmu 16. +more prosince 2003 a Spolkovou radou 9. července 2004. V platnost vstoupila 1. ledna 2005. Od té doby se o ní vedou ostré spory (únor 2021).

Důsledky

Hartzovými reformami se prohloubila nezaměstnanost. Ta se od té doby pojí s obavou ze zchudnutí. +more Důvodem jsou předpisy o přiměřenosti dávek Podpory v nezaměstnanosti II, které umožňují přijmout práci i pod úrovní kvalifikace. Praxí agentur práce je upřednostňovat zprostředkování zaměstnání (drobná ad hoc opatření) před úplnou kvalifikací. Každoročně zahájilo další vzdělávání s cílem získat odbornou kvalifikaci (odborné vzdělání) z přibližně 1,3 milionu nekvalifikovaných nezaměstnaných pouze necelých 50 000 (3,85 %). Mezi lety 2010 až 2015 klesl počet příjemců Hartz IV o 9 % a výdaje na další vzdělávání této skupiny se snížily o 26 %, což odborníci označují za krátkozraké a odkazují na studie poukazující na to, že úplná kvalifikace pravděpodobnost získání zaměstnání zvyšuje o pětinu.

V souvislosti s Hartzovými reformami v roce 2004 došlo v Německu k nárůstů agenturního zaměstnávání. V roce 2014 bylo na německém pracovním trhu více než 800 000 agenturních zaměstnanců - asi 3 % z celkového počtu zaměstnanců v Německu. +more Německá konfederace odborových svazů (DGB) u této formy zaměstnávání uplatňuje zásadu „stejnou mzdu za stejnou práci jako pro kmenové zaměstnance“ ( rovné odměňování a rovné zacházení).

V srpnu 2022 stanice Deutschlandfunk uvedla, že za posledních 16 let (od roku 2006) míra nezaměstnanosti v Německu klesla o více než polovinu. V názoru na to, do jaké míry přispěly Hartzovy reformy, se však odborníci rozcházejí. +more Reformám se nepodařilo zlepšit kvalitu zaměstnanosti. Stále více lidí pracuje na částečný úvazek nebo mají tzv. Minijob (minizaměstnání, minipráci). A téměř každý pátý zaměstnanec v Německu (téměř 20 %), přestože pracuje na plný úvazek, tak vydělává jen velmi nízkou měsíční mzdu.

Původ názvu a jeho kulturní přijetí

Název se odvozuje od jména manažera koncernu Volkswagen Petera Hartze, který v roce 2002 vedl komisi, která vypracovala návrhy právních předpisů pro německý trh práce.

Ačkoli oficiální název je Podpora v nezaměstnanosti II, tak se základní bezpečnostní dávka pro zaměstnatelné příjemce dávek často zkracuje na Hartz IV. Společnost pro německý jazyk (GfdS) zvolila tento termín v roce 2004 slovem roku.

Hartz IV se běžně používá jako adjektivum ve vztahu k nižší třídě a prekariátu, například ve výrazech jako „televize Hartz IV“ pro „televizi nižší třídy“ nebo „prostředí Hartz IV“ , a inspiroval také německé sloveso „“ pro „čerpání sociálních dávek“.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. sozialhilfe24. +morede/]Základní informace o Hartz IV - ALG II (německy)[/url] * [url=http://www. hartz-iv-antrag. de/]Základní informace o Hartz IV (německy)[/url] * [url=http://www. gegen-hartz. de/]Anti-Hartz IV (německy)[/url].

Kategorie:Německá politika Kategorie:Pracovní právo Kategorie:Práce Kategorie:Personalistika