Hasan Rúhání

Technology

12 hours ago

Author

Hasan Rúhání je íránský politik, duchovní a univerzitní profesor. Od roku 2013 zastává úřad prezidenta Íránské islámské republiky. Rúhání se narodil 12. listopadu 1948 v Sardar-e Bujerh, kde také vyrůstal. Studoval teologii na univerzitě v Qomu a byl aktivním členem íránského protirežimního hnutí během islámské revoluce v roce 1979. Po revoluci v roce 1979 se Rúhání zapojil do politiky a postupně se stal důležitým představitelem íránského duchovenstva. Zastával různé vládní funkce a byl také poslancem islámského shromáždění. V roce 2013 kandidoval ve volbách na post prezidenta a zvítězil. Jeho prezidentský program zahrnuje podporu mírových a diplomatických řešení mezinárodních sporů, otevření íránského trhu a modernizaci ekonomiky. Rúhání se také zasadil o uvolnění restriktivních zákonů v oblasti lidských práv a náboženské svobody v Íránu. Nicméně jeho prezidentský úřad je také kritizován za pokračující represi proti opozičním hnutím a za omezení svobody projevu. Rúhání byl znovu zvolen na druhé funkční období v roce 2017, ale jeho vláda čelí silnému tlaku zahraničních mocností kvůli íránskému jadernému programu a vztahům se Západem.

Hasan Rúhání (persky ‌حسن روحانی; narozen jako Hasan Feridon 12. listopadu 1948 Sorche, Írán) je íránský politik, mudžtahid, právník, akademik, islámský duchovní a diplomat, který byl od v letech 2013 - 2021 7. prezidentem Íránu. Od roku 1999 je členem Shromáždění učenců. V letech 1991 - 2021 byl členem Rady pro určování zájmů režimu a mezi lety 1989 - 2021 členem Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Rúhání byl místopředsedou čtvrtého a pátého volebního období íránského parlamentu (Majlis) a tajemníkem Nejvyšší rady národní bezpečnosti v letech 1989 až 2005. Ve své druhé funkci byl nejvyšším vyjednavačem země s Trojkou EU, Velkou Británií, Francií a Německem v oblasti jaderné technologie v Íránu a působil také jako šíitský mudžáhid (vysoký duchovní) a vyjednávač ekonomického obchodu. Vyjádřil oficiální podporu prosazování práv etnických a náboženských menšin. V roce 2013 jmenoval svým prvním viceprezidentem bývalého ministra průmyslu Eshaqa Jahangiriho.

Dne 7. května 2013 se Rúhání zaregistroval do prezidentských voleb, které se konaly dne 14. +more června 2013. Řekl, že pokud bude zvolen, připraví „listinu občanských práv“, obnoví ekonomiku a zlepší problematické vztahy se západními národy. Rúhání je často popisován jako umírněný. Byl zvolen prezidentem Íránu 15. června, když porazil teheránského starostu Mohammada Baghera Ghalibafa a čtyři další kandidáty. Do funkce nastoupil 3. srpna 2013. V roce 2013 jej časopis Time uvedl na seznamu 100 nejvlivnějších lidí na světě. V domácí politice podporuje osobní svobodu a volný přístup k informacím, zlepšil práva žen jmenováním mluvčích ministerstva zahraničí a byl popsán jako centrista a reformista, který zlepšil diplomatické vztahy Íránu s ostatními zeměmi prostřednictvím výměny smířlivých dopisů. Rúhání byl znovuzvolen ve volbách v roce 2017 s 23 636 652 hlasy (57,1%).

Politická kariéra

Později v úřadu vedl íránský nukleární vyjednávací tým a byl hlavním vyjednavačem se státy Evropské unie - Spojeným královstvím, Francií a Německem - ohledně íránského jaderného programu. Byl poradcem prezidenta Muhammada Chátamího a kritizoval předchozího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda za špatnou zahraniční politiku a ekonomickou situaci v zemi.

7. +more května 2013 se zaregistroval do prezidentských voleb. Prohlásil, že v případě zvolení vypracuje „listinu občanských práv“, obnoví ekonomiku a zlepší divoké vztahy se Západem. Při volbách 14. června 2013 získal 50,68 % hlasů a vyhrál tak v prvním kole, kterého se zúčastnilo 72 % voličů. Už zkraje sčítání volebních hlasů získal velký náskok. Jeho soupeř, teheránský starosta Mohammad Báker Ghálibáf, získal 17 %. 15. června byl vyhlášen vítězem. Úřad prezidenta převzal 3. srpna 2013.

Ve volbách 19. května 2017 prezidentský mandát obhájil pro další čtyřleté období, když získal už v prvním kole 58 % hlasů.

Po ničivých útocích bezpilotních letadel, vyslaných v září 2019 údajně z Jemenu, na zařízení ropného průmyslu v Saúdské Arábii, prohlásil Rúhání, že Ìrán „chce svým sousedům podat ruku přátelství a bratrství“. Na následném Valném shromáždění OSN má Írán v úmyslu předložit plán pro regionální spolupráci, kterým by byly zajištěny vývoz ropy a bezpečnost námořních cest. +more Írán je také připraven, „odpustit svým sousedům jejich minulé chyby“.

Rúhání potřetí kandidovat nemohl a 3. srpna 2021 do úřadu usedl jeho nástupce Ebráhím Raísí.