Teherán

Teherán (persky تهران) je hlavním městem Íránu, centrem stejnojmenné provincie a sídlem nejvyšších úřadů státní správy. V roce 2016 v něm žilo 8 737 510 obyvatel, v širším okolí metropole, zhruba totožným s hranicemi provincie, pak 13 267 637 lidí. Teherán je místem, kde se nacházejí četné univerzity, muzea a pamětihodnosti, své zastoupení zde mají významné domácí i zahraniční firmy a instituce.

Na území Teheránu je jedno letiště, Mehrabád, které zajišťuje spojení se všemi hlavními obchodními a politickými středisky na světě. Z průmyslových odvětví zastoupených ve městě mají největší význam automobilový a elektrotechnický průmysl, textilnictví, výroba stavebních hmot, zbraní, chemických látek a cukru.

Historie

Pohled ze vzduchu

První zpráva o Teheránu pochází z roku 942 a stejně jako pozdější popisy z 13. +more a 14. století hovoří o sídlišti s ovocnými zahradami a čistou vodou ležícím severně od města Rajj. Obyvatelé, kteří si své příbytky zřizovali většinou pod zemí, v jeskyních a skalních rozsedlinách, prý byli obávanými silničními lupiči. Počátky osídlení na území dnešního velkoměsta však sahají až do neolitu.

Pro rozvoj Teheránu měl rozhodující význam vpád Mongolů v roce 1220, neboť sem uprchla řada obyvatel seldžucké rezidence Rajj, dosavadního přirozeného centra oblasti. Již ve +more_století'>14. století získalo rozrůstající se sídliště jistý hospodářský význam, jeho pravý rozkvět ale nastal až za Safíovců, dynastie, která v zemi vládla od roku 1501. Teprve tehdy se stal Teherán definitivně městem.

První Evropan, který do Teheránu zavítal, byl Španěl Ruy Gonzáles de Clavijo v roce 1404, když cestoval ke dvoru Tímúra Lenka. Sídliště bylo tehdy ještě neopevněné - první hradby z nepálených cihel, jež obklopovaly i citadelu v místech dnešního Golestánského paláce, se objevily až za vlády +more'>Tahmáspa I. , druhého safíovského šáha. Abbás I. Veliký (1587-1629) učinil z Teheránu jednu ze svých rezidencí a dal vybudovat široké ulice odpovídající nové roli sídlištní aglomerace.

V roce 1722 město vyplenili Afghánci, brzy však bylo obnoveno. Za Karíma Chána, který zde dočasně sídlil, byl po roce 1758 přebudován palác z dob Abbáse I. +more a na ochranu před kmeny ze severu zesíleny městské hradby. Nesmírný rozmach však město zaznamenalo až od vlády Ágy Muhammada Chána (1795-1797), zakladatele dynastie Kádžárovců, který se zde nechal korunovat na šáha. Sám sice po sobě nezanechal větší stavební památky, jeho rozhodnutí usadit se v těchto místech ale učinilo z Teheránu centrum celé Persie.

Během vlády druhého kádžárovského šáha Fath Alího byla postavena řada mešit, medres a palácových staveb a současně rozšířen Golestánský palác, sídlo panovníka. Šáh Násiruddín dal po roce 1857 strhnout safíovské hradby a zahájil moderní výstavbu města, na níž se podílel i český rodák August Karel Kříž. +more Za perské konstituční revoluce, probíhající v letech 1905-1911, zde mělo své středisko revoluční hnutí. V roce 1906 se v Teheránu sešel první perský parlament, v platnost vstoupila ústava, která omezila moc šáha.

V roce 1921 provedl důstojník kozácké perské jízdy, Rezá Chán, státní převrat a roku 1925 se nechal zvolit poslanci parlamentu novým šáhem - dynastie Kádžárovců byla sesazena. Rezá Šáh Pahlaví, jak znělo vladařské jméno nového pána Persie, sledoval politiku modernizace, založil v Teheránu dvě státní univerzity a roku 1935 změnil název státu na Írán. +more V srpnu 1941, kdy se už delší dobu Teherán dostával pod vliv nacistického Německa, okupovala zemi i město vojska SSSR a Velké Británie. Na přelomu listopadu a prosince 1943 se v Teheránu konala konference Velké Trojky. Po skončení války nastal velký rozvoj aglomerace, který utlumil až pád monarchie během islámské revoluce v roce 1979. Od těch dob je Teherán hlavním městem Íránské islámské republiky a sídlem jejího prezidenta.

Toopkhooneh ghadeem.jpg|Náměstí Túpcháne v roce 1911 Tehran1930.jpg|Ulice Teheránu v třicátých letech Tehran1857.jpg|Mapa města v roce 1857

Přírodní podmínky

Topografie města Teherán leží na severu země, v oblasti, kde se zvedá Íránská náhorní plošina. +more Průměrná nadmořská výška města přesahuje tisícimetrovou hranici, činí 1200 metrů nad mořem. Nejnižší bod leží ve výšce 1160 m, nejvyšší ve výšce 1800 metrů nad mořem. Vzhledem k vysoké nadmořské výšce metropole se průměrné teploty v jednotlivých částech roku výrazně liší. V lednu se teplota průměrně pohybuje okolo 3 °C a v červenci okolo 29 °C. V lednu spadne průměrně 45 milimetrů srážek, v červenci 5 milimetrů.

Městu zajišťují bohaté zásoby pitné i užitkové vody řeky Karadž a Džadžrúd, na nichž byly ve 20. +more století zřízeny přehrady. Podél hlavních ulic města probíhají otevřené kanály, jimiž protéká voda z okolních hor.

Pamětihodnosti

Náměstí Azadí a věž postavená v roce 1971 V Teheránu mezi sebou kontrastují staré čtvrti v jižních částech metropole a moderní rozložené na severu. +more Mezi nejzajímavější místa patří Golestánský palác v samém srdci města, obklopený parkovými plochami a kanály. Jeho počátky sahají již do safíovské doby, dnešní podobu však získal až po rozsáhlých přestavbách za turkmenské dynastie Kádžárovců, panující v letech 1795-1925. Z objektů v areálu je nejvýznamnější Audienční palác z dob šáha Fath Alího (1797-1834), v němž se až do 20. století nacházela oficiální rezidence perských šáhů (dnes muzeum). Za zmínku stojí i Palác mramorového trůnu, jenž za svou dnešní podobu taktéž vděčí Fath Alímu, a Bílý palác, zbudovaný šáhem Muzaffaruddínem.

Jižně od palácového komplexu leží rozlehlý, složitě strukturovaný prostor bazaru spolu s mešitou imáma Chomejního, původně nazývanou Masdžid-e šáh, tedy Šáhova mešita. Mešita pochází z let 1809-1824 a do jejího vnitřního dvora vedou čtyři mohutné vstupy s charakteristickou podobou ívánů; nad severním z nich se vypínají minarety z dob šáha Násiruddína. +more Bazar tvoří samostatnou čtvrť a kromě typických krámků v něm lze nalézt i banky, dílny, medresy, čajovny či restaurace.

Mimo centrum směrem na sever se v městské čtvrti Darband nachází někdejší letní sídlo šáhů, dnes známé pod názvem Sádábádské palácové muzeum. Je rozložené na ploše 410 ha a jeho centrálním objektem je Bílý palác Rezy Šáha Pahlavího, dokončený roku 1936. +more Z 54 místností dvoupatrové budovy sloužilo deset pro audienční a slavnostní účely, mohutná socha Rezy Šáha však byla po islámské revoluci z části odstraněna, zbyla z ní jen spodní část sahající po stehna.

Teheránské muzeum současného umění hostí nejvýznamnější sbírku západního moderního umění mimo Evropu a Severní Ameriku.

V letech 2000-2008 byla v Teheránu postavena televizní věž Bordž-e mílád, vysoká 435 metrů.

Hospodářství

Teheránská burza Teherán je spolu se svým okolím průmyslovým a obchodním centrem Íránu, pochází odtud 65 % průmyslové produkce země. +more Své sídlo zde má National Iranian Oil Company, která spravuje ropná pole v okolí Ábádánu a na jiných místech u hranic s Irákem. Hospodářství podléhá z velké části státní kontrole, v soukromých rukou jsou jen menší podniky. Od roku 1968 funguje ve městě pod názvem Tehran Stock Exchange (TSE) burza.

Z hlediska životního prostředí způsobuje městu vážné problémy provoz některých zastaralých závodů a pohyb zhruba 2,5 milionu vozidel, z nichž 35 až 40 % bylo vyrobeno před více než dvaceti lety.

Doprava

Veřejnou dopravu v Teheránu obstarávají většinou autobusy (maďarské Ikarusy), od roku 2000 je v provozu také metro. To má v současnosti v provozu tři linky (1, 2 a 5), a plánována je výstavba dalších dvou. +more Tramvajová síť se ve městě nenachází.

Od roku 1992 v Teheránu jezdí trolejbusy. Ve městě je vytvořena samostatná síť oddělená od silniční dopravy. +more Provoz v Teheránu zajišťují československé trolejbusy Škoda 15Tr.

Přes Teherán vede Transíránská železnice postavená v letech 1927-1938, která prochází přes celý stát od Perského zálivu na jihozápadě až ke Kaspickému moři na severu. Větev na sever ve skutečnosti opouští Teherán směrem na jihovýchod a k severu se stáčí až u Garmsáru, kde začíná železniční trať Garmsár - Mašhad vedoucí na východ do Mašhadu. +more Na severozápad směrem do Tabrízu a ke Kavkazu vede železniční trať Teherán - Tabríz a přímo na jih vede železniční trať Teherán - Isfahán do Isfahánu.

V blízkosti Teheránu se nachází letiště Teherán-Mehrabád a letiště Imáma Chomejního. Letiště Mehrabád, staré letiště v západním Teheránu, které slouží jako vojenská základna, se používá hlavně pro vnitrostátní a charterové lety. +more Letiště Imáma Chomejního se nachází 50 km (31 mil) jižně od města a slouží k hlavním mezinárodním letům.

Osobnosti

Harold Nicolson (1886-1968), britský politik, diplomat a historik * Šams Pahlaví (1917-1996), íránská princezna * Muhammad Rezá Pahlaví (1919-1980), íránský šáh * Golamrezá Tachtí (1930-1968), íránský zápasník - volnostylař, olympijský zlatý medailista z LOH 1956 * Farah Pahlaví (* 1938), bývalá íránská císařovna (šáhbanú) * Šahnáz Pahlaví (* 1940), íránská princezna * Shohreh Aghdashloo (* 1952), íránsko-americká herečka * Kýros Rezá Pahlaví (* 1960), titulární íránský šáh (v exilu), od roku 1980 hlava dynastie Pahlaví * Farahnaz Pahlaví (* 1963), íránská princezna * Alí Rezá Pahlaví (1966-2011), íránský princ * Leila Pahlaví (1970-2001), íránská princezna * Lejla Hátamí (* 1972), íránská herečka * Cassandra Clareová (* 1973), americká spisovatelka

Partnerská města

Odkazy

Reference

Související články

Seznam měst v Íránu

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20060716193710/http://www.tehran.ir/]Oficiální stránky města Teherán[/url]

Kategorie:Hlavní města v Asii Kategorie:Teherán (provincie) Kategorie:Města v Íránu Kategorie:Univerzitní města Kategorie:Města na hedvábné stezce