Hasicí přístroj

Hasicí přístroj Hasicí přístroj (hovorově hasičák nebo minimax) je jedním z věcných prostředků požární ochrany. Slouží především k operativnímu zdolávání požárů v počáteční fázi rozvoje.

Konkrétně se dle vyhlášky MV 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) jedná o vyhrazený druh věcného prostředku požární ochrany, na jehož projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravu jsou kladeny zvláštní požadavky.

Projektování a instalace

Vybavení prostor hasicími přístroji určuje požárně bezpečnostní řešení stavby nebo obdobná dokumentace, která je součástí ověřené projektové dokumentace.

V případě prostor a zařízení právnických a podnikajících osob, u nichž nebylo množství a druhy stanoveny nebo, kde povinné vybavení hasicími přístroji nelze jednoznačně prokázat, jsou jejich vlastníci (provozovatelé) povinni zajistit vybavení, v návaznosti na § 2 odst. 5 vyhlášky MV č. +more 246/2001 Sb. kde se mimo jiné uvádí, že se instalují alespoň hasicí přístroje s určitou hasební schopností na každých započatých 200 m² z půdorysné plochy podlaží objektu.

Navíc je nutné vzít v potaz vyhlášku MV 23/2008 Sb. (o technických podmínkách požární ochrany staveb), kde je stanoveno, např. +more že minimálně jedním hasicím přístrojem s hasební schopností 34A musí být vybaven rodinný dům.

Hasicí přístroje se instalují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Hasicí přístroje se umísťují v prostorách, kde je největší riziko vzniku požáru.

Přenosné hasicí přístroje umístěné na svislé stavební konstrukci musí mít rukojeť max. 150 cm nad zemí. +more Pokud jsou hasicí přístroje umístěny na vodorovné stavební konstrukci, musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu.

Provoz, kontrola, údržba a opravy

Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.

Legislativa určuje povinnost provádění každoročních kontrol provozuschopnosti u všech typů hasicích přístrojů a periodických kontrol jednou za tři roky (u vodních a pěnových hasicích přístrojů), resp. pět let (u ostatních hasicích přístrojů).

Kontroly, údržbu a opravy vyhrazených druhů věcných prostředků požární ochrany může provádět pouze osoba, která splní podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu hasicího přístroje, tj. pouze oprávněná osoba.

Kromě uvedeného je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že HP spadá podle vyhlášky 18/1979 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu mezi vyhrazená tlaková zařízení. +more Z toho důvodu je nutno dodržet další opatření vztahující se k vyhrazeným tlakovým zařízením, např. vhodné uchycení HP, provádění revizí a tlakových zkoušek, které obvykle zajistí revizní technik oprávněný k revizím HP.

Rozdělení podle druhu hasicí látky

Přehled použití

Vodní

Hasicí látkou je voda, která obsahuje uhličitan draselný, chránící proti zamrznutí. Nelze s ním hasit elektrická zařízení pod napětím. +more Má nejnižší účinnost, hasebním účinkem vody je především ochlazování (chladicí efekt). Vodní hasicí přístroje jsou vhodné pro hašení požárů pevných látek. Nesmí být použit k hašení hořících alkalických kovů, k hašení látek, které reagují s vodou ani k hašení hořících tuků a olejů. Příkladem byl přístroj Minimax.

Pěnový

Kromě vody obsahuje i pěnidlo, které při provzdušnění vytváří pěnu. Díky pěnidlu dochází k snazšímu smáčení, ale především vytvořená pěna izoluje hořící látky od vzdušného kyslíku - pracuje na principu dusivého efektu. +more Proto lépe než samotná voda hasí pevné látky, ale především se používá k hašení hořlavých kapalin. Pouze u hasicích přístrojů s náplní pěnidla typu AR (alcohol resistant) jimi lze hasit i polární kapaliny, například líh nebo aceton, které standardní pěnu rozpouštějí. Při použití pěnidel typu AFFF významně působí izolační efekt (zabraňuje výstupu hořlavých par a plynů z pásma hoření a zároveň přístupu kyslíku). Přístrojem nelze hasit elektrická zařízení pod napětím, protože pěna je vodivá.

Nesmí se používat na hašení požárů třídy F, protože při styku vody s hořícím tukem nebo olejem může dojít k výraznému rozšíření požáru až výbuchu.

Práškový

Hasivem je speciální nebo univerzální jemný prášek, hnaný plynem. Jedná se o velmi účinné hasivo, jehož velkou výhodou je nevodivost. +more Proto je možné s ním hasit i elektrická zařízení pod napětím. Hasebním efektem je stěnový efekt. Je nevhodný do prostoru, kde jsou přístroje citlivé na prach (elektronická zařízení atd. ).

Jako hasivo třídy BC se nejčastěji používá: * hydrogenuhličitan sodný - NaHCO3 * hydrogenuhličitan draselný - KHCO3 * síran draselný - K2SO4 * uhličitan vápenatý - CaCO3 Hasicí směsi BC: * Monnex - hydrogenuhličitan draselný - KHCO3 a močovina H2N-CO-NH2 * Totalit 2000 - vyroben na bázi síranu draselného, lze jej použít i k hašení hořících plastů * Totalit Super - vyroben na bázi hydrogenuhličitanu sodného Jako hasivo třídy ABC se nejčastěji používá: * Hydrogenfosforečnan amonný - (NH4)2HPO4 * Dihydrogenfosforečnan amonný - NH4H2PO4 * Síran amonný - (NH4)2SO4 Hasicí směsi ABC: * Neutrex ABC - hlavní složka dihydrogenfosforečnan amonný * Totalit G Jako hasivo při hašení kovů se nejčastěji používá: * Chlorid sodný - NaCl * Tetraboritan (di)sodný (borax; Na2B4O7), uhličitan sodný - Na2CO3 Hasicí směs na kovy je především Totalit M.

Sněhový

Hasivem je oxid uhličitý. Hasivo má po opuštění tlakové nádoby velmi nízkou teplotu - při ústí hubice asi −30 °C, proto je nutné hubici držet jen za držadlo. +more Nelze jím hasit sypké materiály, neboť proud plynu je velmi prudký a hořící sypký materiál by byl rozfouknut. Není vhodný pro hašení pevných látek (dřeva apod. ). Jeho použití v uzavřeném prostoru je nebezpečné. K hašení lze využít nejen sníh, ale i plyn, který z hubice uniká po vyčerpání sněhu. Přístrojem lze hasit elektronická zařízení pod napětím do 1 kV, hořlavé kapaliny i hořící plyny.

Halonový

Hasivem jsou halonové plyny. Hasebním účinkem je fyzikálně-chemický efekt. +more Hasivo má však negativní vliv na ozónovou vrstvu Země a je jedovaté. Jedná se o dříve nejefektivnější hasivo, nicméně výroba a použití tohoto přístroje je, až na výjimky, přísně zakázána. Tutu výjimku musí mít speciální odůvodnění, na které je potřeba povolení. Jedná se pouze o krizové použití, například pro letadla, vojenská pozemní vozidla apod. Podle nařízení Evropské rady mohou být používány pouze halony 2402 a 1211. Jsou však vyvinuty jejich velmi účinné náhrady. V současné době se již téměř nevyrábějí a nahrazují je přístroje plněné CO2 (sněhové). Novými náhradami jsou hasicí přístroje halotronové (viz. níže) s obsahem hexafluorpropanu. Toto hasivo není zakázáno žádnými mezinárodními úmluvami, je netoxické. Znamená při hašení obrovskou výhodu - je nyní nejúčinnějším hasivem. Hasí všechny běžné hořlaviny, ale není schopen zlikvidovat žhnutí. Je čisté hasivo (halotron uhasí látku, poté se rozptýlí do vzduchu a nezůstanou po něm stopy - je tedy vhodný např. pro archivy - bez rizika promáčení. ) Nezůstávají po něm žádná rezidua a nezpůsobuje teplotní šok. Je proto poměrně drahý, jeho cena se pohybuje okolo 5 000 Kč.

Halotronové

Tetrachlórový - Historicky se používaly hasicí přístroje plněné tetrachlormethanem, při hašení však vznikají nebezpečné jedovaté zplodiny obsahující fosgen. * Bromidový * Tetrafluoridbrometanové - Lze je použít i v uzavřených prostorách * FE-36 - Plněné hexafluoropropanem, lze jej použít i v uzavřených prostorách

Hasicí přístroje podle provedení

Podle provedení rozlišujeme: * přenosné hasicí přístroje * pojízdné hasicí přístroje * přívěsné hasicí přístroje

Hasicí přístroje podle tříd požárů

Jednotlivé hasicí přístroje je možné použít na požáry různých látek. Za tímto účelem se požáry dělí do následujících tříd: * A - pevné látky - vhodné jsou vodní, pěnové a práškové hasicí přístroje * B - hořlavé kapaliny - je možné použít pěnové, práškové a sněhové hasicí přístroje * C - plyny - používají se práškové a sněhové hasicí přístroje * D - hořlavé kovy (lehké a alkalické kovy) - hasí se speciálními prášky * E - elektrické zařízení pod proudem - hasí se do 1000 V práškovým nebo sněhovým přístrojem, nad 1000 V speciálními přístroji (toto označení se již nepoužívá) * F - jedlé rostlinné a živočišné oleje a tuky v kuchyňských zařízeních - hasí se speciálním hasivem

Na hasicích přístrojích je uvedena i jejich hasicí schopnost.

Příklad pro třídu požáru A: Např. „34 A“ znamená, že se jedná o hasicí přístroj, který je vhodný pro hašení pevných látek, a že je schopen uhasit požár, který odpovídá požáru dřevěné hranice dlouhé 3,4 m, široké 0,5 m a vysoké 0,56 m.

Příklad pro třídu požáru B: Např. hasicí schopnost 233B znamená uhasit v kruhové vaně celkem 233 litrů směsi hořlavé kapaliny 1. třídy nebezpečnosti

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Požární ochrana