Havlíčkova kolonie

Havlíčkova kolonie je základní sídelní jednotka v Českých Budějovicích. Je součástí části obce a katastrálního území České Budějovice 6. Nachází se mezi tokem řeky Malše, Mánesovou ulicí, ulicí U Elektrárny, Mlýnskou stokou a ulicí Karla Buriana. Z jihu ji uzavírá park u Malého jezu na Malši. Představuje nejhodnotnější soubor modernistické architektury (především funkcionalistické vily a obytné domy) v Českých Budějovicích. Počet obyvatel poklesl z 3150 v roce 1991 na 2611 obyvatel podle obvyklého pobytu v roce 2011.

Historie

Prostor dnešní Havlíčkovy kolonie (tehdy nazývaný Pumperhölzel) byl ještě na začátku 20. +more století převážně nezastavěný - na jeho zemí se rozkládalo několik rybníků a skladiště dříví firmy Löwy&Winterberg. V roce 1908 vznikl první návrh vilové zástavby od architekta Siegfrieda Sitteho, syna známého urbanisty Camilla Sitteho. V roce 1909 zde plánování nové výstavby Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro České Budějovice a okolí, do jehož názvu bylo připojeno v roce 1911 jméno Havlíček, odkazující k osobnosti českého novináře a básníka Karla Havlíčka Borovského. Z názvu tohoto stavebního družstva bylo odvozeno pojmenování celé čtvrti. Výstavba vil a družstevních rodinných domů se zde začala uskutečňovat ještě před 1. světovou válkou. Zásadní fází výstavba vil a bytových domů ovšem čtvrť prošla v období mezi světovými válkami. Z části se jednalo o výsledek činnosti zde působících stavebních družstev, zčásti o individuální výstavbu. Během amerického náletu 24. března 1945 s cílem zasáhnout nedaleké vlakové nádraží byly poškozeny některé zdejší domy.

Vily a rodinné domy z velké části obklopovaly zahrady. Bytové domy přiléhající k uličním frontám měly zahrady umístěny ve vnitroblocích. +more Obchody a služby byly již v tomto období soustředěny do ulice Marie Vydrové, která tvoří pomyslnou střední osu Havlíčkovy kolonie, a z menší části do příčné Čechovy ulice. Ve vnitrobloku domů na nároží ulic Roháče z Dubé a Čechova byla na počátku 30. let vystavěna mateřská škola. Na sklonku 60. let byl dokončen nový areál mateřské školky na konci ulice Zeyerovy. Ve stejném období v Havlíčkově kolonii postupně vznikla řada vícepodlažních domů s nájemními byty, situovaných do proluk mezi staršími budovami nebo do té doby nezastavěných ploch. V některých případech tím byla zmenšen váměr původních zahrad kolem výstavnější vilové zástavby (např. Vila Ernestiny Westenové).

Výstavba rodinných domů pokračuje v omezené míře do současnosti. Zároveň dochází k rekonstrukcím domů (mnohdy necitlivým k jejich architektonické hodnotě), k zateplování fasád či ke komplexním přestavbám. +more Charakter čtvrti však nadále zůstává primárně rezidenční.

Při povodni v srpnu roku 2002 patřila Havlíčkova kolonie spolu se čtvrtěmi Mladé a Rožnov k nejvíce zasaženým oblastem Českých Budějovic. Rozvodněná Malše strhla pěší lávku spojující Havlíčkovu kolonii s Lineckým předměstím. +more Rok nato byl na jejím místě nový silniční Modrý most. Návrh protipovoďnových opatření, který měl výrazně zasáhnout do zeleně podél Malše, ovšem nebyl realizován v reakci na nesouhlas obyvatel, občanského sdružení Malše a iniciativy Zachraňme Malák. S obdobným nesouhlasem se setkal záměr výstavby silničního mostu přes park u Malého jezu. Od roku 2021 působí v Havlíčkově kolonii iniciativa Sousedé z Havlindy, která usiluje o kultivaci komunitního života obyvatel čtvrti a zprostředkování jejich zájmů veřejné správě.

Architektura

Z období 1. poloviny 20. století se v Havlíčkově kolonii nachází řada hodnotných staveb, z nichž některé spadají pod památkovou ochranu.

* Dvojdům v ulici Marie Vydrové 14/16 a rodinný dům v Zeyerově 10 (1911-1912, arch. Josef Pfeffermann), první realizace družstva Havlíček * Vila Karla Fabiána (1912-1913, arch. +more František Petráš) ve stylu geometrické moderny či secese (Vrchlického nábřeží 10) * Vila Ernestiny Westenové (1912-1913, arch. Hans Dworzak a Pompeo Ritter von Wolff) odrážející folkloristické tendence v secesní architektuře a dobový vídeňský novoklasicismus (Dukelská 23) * Rodinné domky vystavěné stavebním družstvem Havlíček v bloku mezi ulicemi Marie Vydrové, Na nábřeží, Mayerova a Dukelská a v severní části bloku mezi ulicemi Marie Vydrové, Dukelská, Zeyerova a Budovcova (1913-1915) * Vila stavebního podnikatele Františka Petráše (1915-1916, přístavba 1929) dle svého návrhu a s použitím vlastních konstrukčně stavebních prvků, zejména betonové skořepiny pro střechu a pohledových cihel Petrášek v exteriéru (Dukelská 25) * Bytové domy stavebního družstva Havlíček z průběhu 20. let projektované Františkem Petrášem (Roháče z Dubé 6 a 8, Čechova 36 a Marie Vydrové 23) či Františkem Peškem (Roháče z Dubé 2 a Zeyerova 3). Fasády čtyř z nich byly doplněny reliéfy čtyř osobností české historie (Jan Roháč z Dubé) a českojazyčné literatury (K. H. Borovský, Svatopluk Čech a Julius Zeyer) * Funkcionalistiká vila manželů Svobodových (1931, arch. Karel Chochola) v Dukelské 66. * Nájemní dům na nároží ulic Čechovy a Roháče z Dubé (1932) s restaurací Havlíček (Čechova 34) * Nájemní domy Československé tabákové režie (1933, arch. Karel Chochola) pro zaměstnance nedaleké tabákové továrny (Marie Vydrové, Čechova a Roháče z Dubé) * Funkcionalistický rodinný dům Aloise Zimmermanna (1932-1933, arch. Richard Podzemný, Kamil Ossendorf, Hans Richter) se dvěma byty (Dukelská 76) * Funkcionalistiký rodinný dům JUDr. Františka Švece (1933-1934, arch. Richard Podzemný, Kamil Ossendorf, Hans Richter) ovlivněný architektonickými koncepcemi Le Corbusiera (Dukelská 80) * Funkcionalistická vila Františka Petráše (1939-1940) podle vlastního návrhu s keramickým obkladem na fasádní ploše schodiště (Dukelská 95).

Do podoby čtvrti zasáhla i výstavba dalších desetiletí, např. stavbou vícepodlažních bytových domů ve stylu socialistického realismu v 1. +more polovině 50. let na Vrchlického nábřeží a v ulicích Mánesova, Polní, Budovcova a Čechova. Na boční fasádě posledně jmenovaného byl podle návrhu českobudějovického malíře Jana Hally proveden rozměrný výjev výlovu rybníka v technice sgrafito.    .

Ulice

Do Havlíčkovy kolonie zasahují tyto ulice: * Vrchlického nábřeží * Brožíkova * Havlíčkova * Na Nábřeží * Dukelská * Zeyerova * [url=http://www. havlinda. +morecz/cechova/]Čechova[/url] * Polní * Luční * Roháče z Dubé * [url=http://www. havlinda. cz/m-vydrove/]Marie Vydrové[/url] * Mayerova * Budovcova * Kaplířova * Karla Buriana.

Galerie

Soubor:Vila Ernestiny Westenové, zvaná rovněž Westenova vila. jpg|alt=Vila Ernestiny Westenové, známá rovněž jako Westenova vila (1912-1913)|Vila Ernestiny Westenové (1912-1913) Soubor:ČB, Westenova vila 01. +moreJPG|Vila Ernestiny Westenové (1912-1913) Soubor:Rodinný dům v Zeyerově 10 (1911-1912, arch. Josef Pfeffermann), Havlíčkova kolonie, České Budějovice. jpg|Rodinný dům v Zeyerově 10 (1911-1912), jedna z první realizací stavebního družstva Havlíček Soubor:ČB, Petrášova vila 01. JPG|Vila Františka Petráše (1915-1916) Soubor:Rodinný dům Františka Švece (1933-1934), Havlíčkova kolonie, České Budějovice. jpg|Rodinný dům JUDr. Františka Švece (1933-1934), čelní pohled Soubor:ČB, Švecova vila 03. JPG|Rodinný dům Františka Švece (1933-1934) Soubor:Vila Františka Petráše (1939-1940, arch. František Petráš), Havlíčkova kolonie, České Budějovice. jpg|Druhá vila Františka Petráše (1939-1940) Soubor:Jan Halla 1954. jpg|Jan Halla, Výlov rybníka, 1954, sgrafito na boční fasádě bytového domu v Čechově ulici.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. encyklopedie. +morec-budejovice. cz/clanek/havlickova-kolonie]Havlíčkova kolonie v Encyklopedii Českých Budějovic[/url] * [url=https://www. budlive. cz/publicistika. html. a=2616-jak-se-zije-v-havlickove-kolonii-autor-vaclav-koblenc-foto-petr-zikmund]Jak se žije v. Havlíčkově kolonii (BUDLive, 2018)[/url] * web místní iniciativy [url=http://www. havlinda. cz/]Sousedé z Havlindy[/url].

Kategorie:České Budějovice 6 Kategorie:Čtvrti v Česku