Havran (báseň)

Edgara Allana Poa

Havran (v orig. The Raven, v přesném překladu Krkavec) je jedna z nejznámějších básní významného amerického básníka Edgara Allana Poea. +more Poprvé byla vydána 29. ledna 1845 v novinách New York Evening Mirror.

Obsah

Lyrickým subjektem (vypravěčem) je hlavní postava, osamělý muž trýzněný horečkou a především mučivými vzpomínkami na zemřelou dívku Leonoru, k níž marně hledá cestu čtením v okultních svazcích. Lyrický subjekt vystraší o půlnoci šramot. +more Ukáže se, že původcem podivných zvuků je krkavec (v tradičních českých i mnoha jiných cizojazyčných překladech básně označovaný jako havran, zoologicky sice nesprávně, ale ve shodě s tradiční literární symbolikou české poezie), který vzápětí vletí do jeho pokoje a usadí se na bustě Pallas Athény. Postupně znepokojuje muže svou záhadností. Na všechny otázky, zpočátku míněné žertem, přitom odpovídá jedním slovem - nevermore (do češtiny překládáno většinou jako víckrát ne nebo nikdy víc, občas ponecháváno v originále). Zásadně odlišných překladatelských řešení tohoto refrénu není mnoho. Mužův neklid se stupňuje v paniku a posléze v hrůzu. Snaží se krkavce vyhnat, ten ale zůstává na svém místě. V závěru lyrický subjekt metaforicky konstatuje, že krkavec už nikdy neodletí z jeho duše.

Překlady

Havran byl do češtiny přeložen mnohokrát, poprvé Vratislavem Šemberou roku 1869, následoval na dlouhou dobu nejúspěšnější překlad Jaroslava Vrchlického z roku 1881 a napodruhé 1890 i v parodii. Další klasické překlady poskytli Augustin Eugen Mužík roku 1885 a Karel Dostál-Lutinov roku 1918. +more V současné době je nejpoužívanějším překladem ten od Vítězslava Nezvala z roku 1927. Překladů básně ovšem existuje více, od O. F. Bablera 1930, Jiřího Taufera 1938 a s odstupem času přišly další ke konci století: Miroslav Macek 1992, Martin Pokorný 1997, Jan Najser 1999, Filip Krajník 2004. V roce 2008 se přidali Marek Řezanka, Tomáš Jacko a Václav Z. J. Pinkava, v roce 2018 Barbora Pastyříková.

Z cizích překladů platí za nejpozoruhodnější francouzský překlad Charlese Baudelaira, pořízený v roce 1853.

Báseň je považována za jeden z největších problémů translatologie a přitahuje další pokusy, dostupné na webu, např. Martin Kozák.

Adaptace

Poe napsal tuto báseň jako ukázku své tvůrčí metody (a v tomto duchu ji okomentoval esejem Filozofie básnické skladby). Touto básní se rázem proslavil. +more Jedná se o jednu z nejznámějších kratších básní (má 108 veršů) všech dob a jedno z nejvýznamnějších děl romantismu. Báseň je velmi známá, především v anglofonních zemích, a dočkala se mnoha odkazů, ohlasů i parodií v jiných dílech (je např. v mírně zkrácené verzi „zfilmována“ v seriálu Simpsonovi a naopak značně rozvinuta ve volné, komediální adaptaci Havran Rogera Cormana).

Dílo se stalo vzorem pro francouzské prokleté básníky.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www.ceskaliteratura.cz/translat/poe.htm]Edgar Allan Poe: Havran, Filozofie básnické skladby[/url]

Kategorie:Básnická díla americké literatury Kategorie:Knihy z roku 1845 Kategorie:Romantická literární díla Kategorie:Díla Edgara Allana Poea