Helena Malířová

Helena Malířová, rodným jménem Helena Nosková (31. října 1877 Praha-Nové Město - 17. února 1940 v Praze) byla levicově zaměřená česká novinářka, spisovatelka, publicistka a překladatelka, vlastní sestra herečky Růženy Naskové. Psala úvahy, povídky, novely, romány a pohádky pro děti.

Život

Mládí ve vile Amerika

Helena a Růžena Noskovy, 1887 Narodila se v rodině Josefa Noska (1829-1899), který působil v různých povoláních - jako kontrolor, účetní, správce a úředník pražského magistrátu. +more Sám byl též literárně činný, publikoval v časopisech a příležitostně překládal z maďarštiny. Matka Josefa, rozená Bučinová (* 1846), pocházela z Chocerad a byla druhou manželkou Josefa Noska.

Helena se narodila jako starší ze dvou dcer manželů Noskových. Se sestrou Růženou (pozdější herečkou Růženou Naskovou vyrůstaly v zahradním domku tzv. +more vily Amerika (dnešní Dvořákovo muzeum) na pražském Novém Městě. Růžena vzpomínala, jak starší Helena od malička psala pohádky a dovedně kreslila. Až do otcovy smrti se však neodvážila svou zálibu v literatuře výrazněji projevit.

Vstup do literatury

Okolo roku 1900 se sestry Noskovy seznamovaly s předními intelektuály své doby (Stanislav Kostka Neumann, Kamilla Neumannová, František Xaver Svoboda, Antonín Klášterský, +more_Šalda'>F. X. Šalda). Helena se též seznámila se svým budoucím manželem, studujícím práv, básníkem Janem Malířem (1878-1909). Helena začala publikovat časopisecky (Ženské listy, Kalendář paní a dívek českých 1904, Pochodeň, aj. ). Její první povídkovou knihu Lidské srdce zaznamenala Moderní revue. Dramatická prvotina Bratrství byla uvedena v Národním divadle v roce 1905. I když ji režíroval Jaroslav Kvapil, dočkala se pouze dvou repríz.

V roce 1904 se, po pětileté známosti, provdala za Jana Malíře; jejich manželství však nebylo dlouhé, Jan Malíř zemřel 14. 11. 1909 na tuberkulózu.

Levicová novinářka a spisovatelka

Netradiční myšlení Heleny Malířové se projevilo již v roce 1910, když vystoupila z římskokatolické církve a zůstala bez vyznání. Po smrti manžela cestovala po Evropě, v roce 1912 se jako reportérka a ošetřovatelka zúčastnila na Balkáně srbsko-turecké války. +more Od roku 1913 žila ve Vídni. Zde se seznámila s Ivanem Olbrachtem a pod jeho vlivem vstoupila do sociálně demokratické strany a pracovala v redakci vídeňských Dělnických listů. Roku 1916 se spolu s Olbrachtem vrátila do Prahy a od roku 1920 žili domě Antala Staška v jeho domě v pražské Krči.

Pod Olbrachtovým vlivem byla silně levicově orientována, svá díla nejčastěji umísťovala do proletářského prostředí. V roce 1920 se zúčastnila II. +more světového kongresu Komunistické internacionály, který se konal v Petrohradě a Moskvě. Byla zakládající členkou KSČ, jako novinářka publikovala zejména v komunistickém a sociálně demokratickém tisku. Vystupovala na levicových schůzích, prosazovala emancipaci, politickou uvědomělost a angažovanost žen. Za svou činnost byla několikrát vězněna.

Rozchod s KSČ

Roku 1929 podepsala společně s dalšími šesti spisovateli (Stanislavem Kostkou Neumannem, Vladislavem Vančurou, Josefem Horou, Jaroslavem Seifertem, Marií Majerovou a Ivanem Olbrachtem) tzv. Manifest sedmi proti KSČ a byla ze strany vyloučena.

Poslední léta

Helena Malířová byla družkou Ivana Olbrachta až do roku 1935, kdy ji opustil kvůli své budoucí manželce Jaroslavě Kellerové. V roce 1936 znovu procestovala několik evropských zemí a navštívila, spolu s delegací českých intelektuálů, Španělsko (tehdy v občanské válce). +more Od roku 1936 žila sama.

Zemřela na srdeční chorobu, její urna byla uložena v kolumbáriu v Praze-Strašnicích. Do stejného hrobu byla později pochována též sestra Růžena Nasková.

Dílo

Lidské srdce (1901) - první knižní sbírka povídek * Právo na štěstí (1908) - první román * Malé příběhy (1910) - pohádky pro děti * Víno (1912) - román * Popel (1914) - dvojdílný román o životě, díle a osudu spisovatele Josefa Matějky * Rudé besídky (stati z let 1918-1921 v Pochodni aj. , s komunistickými a feministickými idejemi) * Požehnání (1920) - román * Povídky s dobrým koncem (1923) - vydalo Komunistické nakladatelství R. +moreR ejman- Praha 1 v lednu 1923 * Deset životů (1937) - autobiografický román od 10. roku života * Barva krve - román * Vítězství - román * Stříbrný racek a jiné povídky - sbírka povídek * Křehké květiny * Mariola - poslední román, také v překladu do ruštiny a do němčiny * Dědictví * Nový rok * Pod kaštanem (1939) - pohádky pro děti * Zápisky z nemoci - poslední povídky.

Překlady

Překládala z francouzštiny a z němčiny. Nejdříve to byly některé knihy dobrodružné, jako Claude Farrère (1913) nebo Dumasův Hrabě Monte Christo (1916-1917, druhé vydání 1925), pak s revolučními náměty (dodnes je vydávaný její překlad románu Devadesát tři od Victora Huga), později knihy antifašistických autorů (Thomas Mann, +more_Traven'>B. Traven).

Zajímavost

V říjnu 1920 informoval tisk, že Helena Malířová, spolu s dalšími komunistickými aktivisty Hugo Sonnenscheinem a Emanuelem Vajtauerem (pozdějším předním kolaborantem), byla zatčena na severu Norska ve Vardø, nejvýchodnějším městě Norska, blízko ruských hranic. Touto cestou se měla vracet z pobytu v sovětském Rusku, kde se zúčastnila II. +more světového kongresu Komunistické internacionály.

Památky

Bronzová pamětní deska Antala Staška, Heleny Malířové a Ivana Olbrachta na domě v ulici U kola čp. 173/4 v Praze 4 - Krči, kde žili. +more * V pražském Břevnově je po Heleně Malířové od roku 1947 pojmenována ulice (1906-1940 a 1945-1947 Husova, 1940-1945 Hohenlohova) * V brněnské městské části Lesná je po Heleně Malířové pojmenována ulice.

Odkazy

Reference

Literatura

[url=://www. obrys-kmen. +morecz/index. php. rok=2012&cis=26&tisk=04 * [[Jaroslav Seifert|SEIFERT, Jaroslav][František Černý (divadelní historik)|ČERNÝ, František]]. Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci. Praha: Mladá fronta, 1978, str. 107-8, 117 * ČERNÝ, František. Pozdravy za divadelní rampu. Praha: Divadelní ústav, 1970, str. 87, 89 * ČERNÝ, Jindřich. Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945 - 1955. Praha: Academia, 2007, str. 77, * HOMOLOVÁ, Květa, ed. a kol. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století: slovníková příručka. 3. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1982. 371 s. cnb000002497. S. 173-175. [url=http://www. ucl. cas. cz/edicee/data/prirucky/obsah/CS/66. pdf]Dostupné online[/url] * * PELC, Jaromír. Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1981, str. 30, 42, 145, 162 * PELC, Jaromír: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s. * PELC, Jaromír: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s. , . Blíže in:[/url]]. Všecky krásy světa, Praha: Československý spisovatel, 1982, str. 173-6, 179, 180.

Externí odkazy

[url=http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/helena-malirova.html]Český jazyk.cz[/url]

Kategorie:Narození v roce 1877 Kategorie:České spisovatelky Kategorie:České feministky Kategorie:České novinářky Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Čeští komunističtí spisovatelé Kategorie:Úmrtí v roce 1940 Kategorie:Ženy Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v Urnovém háji Krematoria Strašnice Kategorie:Úmrtí 17. +more února Kategorie:Narození 31. října Kategorie:Aktivistky za ženská práva.