Henotikon

Henotikon (řec. „sjednocení“; z ἕν hen jedno) byl edikt vyhlášený roku 482 byzantským císařem Zenonem, který měl za cíl urovnat teologické rozepře mezi přívrženci závěrů ekumenického Chalkedonského koncilu (451) a monofyzity, kteří se nacházeli především ve východních provinciích říše.

Závěry Chalkedonského koncilu nebyly zcela odmítány, avšak v praxi ignorovány. Definice pravé víry, obsažená v Henotikonu se vracela zpět k závěrům předchozích koncilů, totiž Nikajskému (325), Prvnímu konstantinopolskému (381) a Efezskému (431).

Kompromisní formulace Henotikonu monofyzity vcelku uspokojovala, nemohla však přinést skutečný smír, protože se proti němu postavili papežové. Císařův zájem sjednotit nábožensky říši byl tak odsouzen ke ztroskotání. +more Namísto toho vedl výnos dokonce ke krátkou dobu trvajícímu schizmatu mezi Římem a Konstantinopolí (akakiánské schizma).

Související články

Monofyzitismus * Akakiánské schizma * Chalkedonský koncil

Kategorie:Teologie Kategorie:Pozdní antika Kategorie:Dějiny křesťanství Kategorie:Náboženství Byzantské říše