Henriettta Ritterová z Rittersbergu

Henriettta Ritterová z Rittersbergu, též Jindřiška Ritterová z Rittersberka (rytířka z Rittersberka) apod., německy Henrietta Ritter von Rittersberg (1811 nebo 1812 Terezín - 15. srpna 1880 Praha) byla spisovatelka, vychovatelka a překladatelka, autorka prací v češtině a němčině.

Život

Mládí

O jejím mládí nejsou známy podrobné údaje. Narodila se v roce 1811 nebo 1812 v Terezíně v rodině c. +more k. setníka Jana (Johanna) Ritter z Rittersbergu (1780-1841) a jeho manželky, původem Belgičanky, dcery barona z Vogelsangu. (Šlechtický titul z Rittersbergu získal její děd Maxmilian Ritter za obranu Prahy před Prusy v roce 1775. ) Ve výslužbě byl Jan Rittter též editor českých lidových písní a vojenský historik. V jeho salonu se scházely přední osobnosti českého kuturního života jako František Palacký, Václav Hanka a Josef Dobrovský. Bratr Ludvík Ritter (1811-1880) byl spisovatel a hudební skladatel.

Pobyt v Praze

V Praze žila nejspíš již od 1. poloviny 20. let 19. století.

Přátelila se s významnými vlastenci své doby (manželka Františka Palackého, Bohuslava Rajská, František Ladislav Čelakovský, Josef Václav Frič, Karel Purkyně, Josef Mánes aj. ), kteří ji považovali za vzdělanou a duchaplnou. +more Poté, co její bratr Ludvík Ritter ovdověl, vychovávala jeho dceru Jindřišku, pozdější herečku Národního divadla Jindřišku Slavínskou. (Dopisy, které Josef Mánes adresoval jí a její neteři Jindřišce byly vydány v roce 1912. ) Její byt sloužil jako penzionát, ve kterém vychovávala i dcery z dalších rodin vlastenců, např. dcery Františka Ladislava Čelakovského a Františka Ladislava Riegera. Obsahem vyučování byly ruční práce a francouzská konverzace. Francouzsky se u ní učila i dcera Boženy Němcové Dora.

V 60. letech 19. století přesídlila na kratší dobu do Plzně, kde Jindřiška Slavínská získala divadelní angažmá.

Zemřela bezdětná a neprovdána v Praze 15. srpna 1880.)

Dílo

Henrietta Ritterová z Rittersbergu: Raci (1870) Svá díla publikovala pod pseudonymy Johanna, Johanna M. +more, Johanna Marie, Johanna Marie z R. , Marie Johanna. Vyslovovala své demokratické přesvědčení o možnosti přátelství mezi různými společenskými vrstvami. Překládala též pohádky Boženy Němcové do němčiny.

Časopisecky

Růže v údolí - 1855, první práce, zveřejněná almanachu Lada Nióla pod pseudonymem Johanna Marie * Rodina pastorova - 1856, časopis Lumír 6. a 13. +more 3. * Konvenience a láska - 1856, časopis Lumír 17. 1, 24. 1. a 7. 2. , satira strnulé etikety šlechty * Les enfants terribles - 1859, časopis Lumír 27. 10. , humoristická próza * Černá Pepi - 1861, časopis Lumír, 19. 12. a 26. 12.

Knižně

Raci, čili, Zachování od smrti ohněm (povídka z dějin moravských, pod pseudonymem Marie Johanna; V Praze, Jaroslav Pospíšil, 1862 a 1870)

Zajímavost

V roce 1855 poslala Božena Němcová tehdy čtrnáctiletou dceru Doru do ústavu sester Elisy a Eugenie Clottyových, kde se měla nadále učit francouzsky u rodilých Francouzek. O kvalitě předchozího vyučování francouzštiny u Henrietty Ritterové se v dopise manželovi zmínila takto:

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Antonín Machek

Kategorie:Němečtí spisovatelé Kategorie:Čeští spisovatelé Kategorie:Narození 19. +more listopadu Kategorie:Narození 1811 Kategorie:Narození v Terezíně Kategorie:Úmrtí 1880 Kategorie:Úmrtí 15. srpna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy.