Hodějice

Hodějice (dříve též Hodějovice) je obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Žije zde obyvatel.

Název

Do 16. století bylo název vesnice zapisováno jako Hodětice. +more Jeho základem bylo osobní jméno Hoděta (ve starším tvaru Hoďata), domácká podoba některého jména obsahujícího -hod- (Hodslav, Hoděmysl, Brzohod aj. ). Výchozí podoba Hodětici (Hoďatici) byla pojmenováním obyvatel vsi a znamenala "Hodětovi lidé". Podoba Hodějice je doložena od počátku 17. století.

Historie

Obecní úřad (2012) První písemná zmínka o obci pochází z roku 1464.

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Zprvu se tak dělo pod ochranou vojska pruského krále +more_Veliký'>Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji pruský generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V 18. století v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu, bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. V roce 1743 z Hodějic prokazatelně uprchli přes Münsterberg a Rixdorf do Berlína tito nekatolíci:.

* Kateřina Kučerová roz. Honzíková (1717 Hodějice-15. +more4. 1750 Berlín) s manželem Josefem Kučerou (1717 Heršpice-26. 2. 1787 Berlín) * Kateřina Chudobová, svobodná (1711 Hodějice-15. 5. 1751 Berlín).

Jejich životopisy byly publikovány v knize Edity Štěříkové Běh života.

Obyvatelstvo

Struktura

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 969 obyvatel. Z nich bylo 464 mužů a 505 žen. +more Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41,5 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného v roce 2011, žilo v obci 908 lidí. Nejvíce z nich bylo (15,6 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 13,7 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,6 %. Z celkem 784 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 41,6 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 5,9 % a bez vzdělání bylo naopak 0,1 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 427 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 93,7 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 73,8 % patřilo mezi zaměstnance, 2,1 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 50,1 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. Úhrnem 427 obyvatel obce (což je 47 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 210 obyvatel bylo Moravanů a 2 Slováci. Celých 407 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Náboženský život

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Slavkov u Brna. Ta je součástí děkanátu Slavkov - Brněnské diecéze v Moravské provincii. +more Při censu prováděném v roce 2011 se 296 obyvatel obce (33 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 246 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 211 obyvatel k římskokatolické církvi (23 % ze všech obyvatel obce) a 8 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 205 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 407 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.

Památky

Filiální kostel svatého Bartoloměje

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Slavkov u Brna

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Vyškov Kategorie:Obce v okrese Vyškov Kategorie:Mikroregion Ždánický les a Politaví Kategorie:Velkopavlovická vinařská podoblast Kategorie:Sídla v Litenčické pahorkatině Kategorie:Sídla ve Ždánickém lese Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem