Hohenzollernsko

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Mapa jednotného Hohenzollernska v roce 1930 Hohenzollernsko (německy Hohenzollern) ze začátku také Zollernsko (Zollern) bylo historické území, které existovalo v jižním Německu v letech 1052-1952, přičemž v letech 1052-1576 bylo rodovým hrabstvím, poté bylo rozděleno na 3 resp. 2 části. Ty pak byly v roce 1623 povýšeny na knížectví. Obě tyto části se v roce 1850 staly součástí Pruska jako provincie Hohenzollernsko. Po druhé světové válce v roce 1945 se stalo součástí země Württembersko-Hohenzollernsko a ta se stala v roce 1952 součástí spolkové země Bádensko-Württembersko. Po většinu jeho existence mu vládli Hohenzollernové tj. do roku 1850 resp. 1918.

+more images (1)

Dějiny

Zollernské a Hohenzollernské hrabství (1052-1576)

Hrad Hohenzollern

Hohenzollersko bylo vytvořeno okolo roku 1025 jako hrabství pod vládou Hohenzollernů, ještě pod původním názvem Zollernsko. Stejně tak i rod vládnoucí tomuto malému státečku se jmenoval stejně tj. +more Zolernové. Nepopíratelně je držení hrabství doloženo od roku 1110, v držení (Hohen)Zollernů. Název země je odvozen od hradu Hohenzollern. Hrabství Hohenzollern bylo po celou existenci součástí Svaté říše římské.

Fridrich III. +more hrabě ze Zollernu byl věrný sluha římský císařů Fridricha Barbarossy a Jindřicha VI. . V roce 1185 se oženil se Sofií Raabs, dcerou Conráda II. , purkrabího Norimberského. A právě po smrti Konráda II. , který zemřel bez mužských dědiců, Fridrich III. získal jako muž dědičky purkrabství Norimberské, a stal se purkrabím Fridrichem I. Norimbersko-Zollernským. Od té doby se příjmení změnilo na Hohenzollern stejně jako jméno země odkud rod pocházel. Syny Fridricha III. se rod rozdělil do dvou větví a to mladší katolické švábské a starší protestantské franské.

Po Fridrichově smrti, si jeho synové rozdělili panství mezi sebou:

* Mladší bratr Fridrich IV. +more obdržel hrabství Zollern a purkrabství Norimberské v roce 1200 po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu. Švábská větev zůstala katolická.

* Starší bratr Konrád III. +more, paradoxně dostal purkrabství Norimberské až od svého mladšího bratra v roce 1218, čímž se stal zakladatelem franské větve rodu.

Švábská (mladší) větev tedy vládla hrabství Hohenzollernskému a na rozdíl od franské větve patřila spíš k nevýznamným říšským rodům a nerozšířila svou moc dále. Zakladatelem švábské linie se stal +more_Norimberský'>Fridrich II. Norimberský, jenž obdržel hrabství Zollern a purkrabství Norimberské v roce 1200 po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu, purkrabství Norimberské však v roce 1218 daroval staršímu bratrovi Konrádovi III. , jenž se stal zakladatelem franské linie rodu. Franská větev přibližně v 16. století konvertovala k protestantství resp. luteránství. Švábská větev na rozdíl od franské zůstala katolická.

V roce 1575 bylo hrabství Hohenzollern rozděleno mezi syny Karla I. Viz další kapitola.

Hrabata zollernští (1061-1204), později hohenzollernští (1204-1576)

+more6'>Středověký znak hrabat zollernských * Burkhard I. - 1061-1125 * Fridrich I. - 1125-1142, syn Burkharda * Fridrich II. - 1142-1171, syn Fridricha I. * Fridrich III. - 1171-1200, syn Fridricha II. , byl také purkrabím norimberským.

* Fridrich IV. +more - (1204-1251/1255), také norimberský purkrabí jako Fridrich II. * Fridrich V. - (1251/1255-1289), také norimberský purkrabí jako Fridrich III. * Fridrich VI. - (1289-1298), také braniborský kurfiřt jako Fridrich I. * Fridrich VII. -(1298-1309), také braniborský kurfiřt jako Fridrich II. * Fridrich VIII. - (1309-1333) * Fridrich IX. - (1333-1377) * Fridrich XI. - (1377-1401) * Fridrich XII. - (1401-1426) * Eitel Fridrich I. - (1426-1439) * Jošt Mikuláš I. - (1439-1488) * Eitel Fridrich II. - (1488-1512) * Eitel Fridrich III. - (1512-1525) * Karel I. - (1525-1575).

Rozdělené Hohenzollernsko

V letech 1575-1576 bylo hrabství Hohenzollern rozděleno mezi syny Karla I. a to na hrabství Hohenzollern-Hechingen a Hohenzollern-Sigmaringen, jenž oboje získaly allodiální práva. +more O rok později přibylo i hrabství Hohenzollern-Haigerloch (pro nejmladšího syna) avšak již bez allodiálních práv. Na opětovné spojení si Hohenzollernsko muselo počkat až do roku 1850 pod vládou Pruska.

Hrabství Hohenzollern-Haigerloch (1576-1767)

Znak hrabství Hohenzollern-Haigerloch

Hrabství Hohenzollern-Haigerloch bylo zřízeno v roce 1576 pro nejmladšího syna Kryštofa Hohenzollern-Haigerlochského, ale bez allodiálních práv jako nejmenší část původního hrabství. Po smrti hraběte Františka Kryštofa Antonína v roce 1767 bylo hrabství Hohenzollern-Haigerloch definitivně absorbováno knížectvím Hohenzollern-Sigmaringen.

Hrabata Hohenzollernu-Haigerlochu

Kryštof Hohenzollern-Haigerlochský - (1576-1601) * Jan Kryštof Hohenzollern-Haigerlochský - (1601-1623) * Jan Hohenzollern-Haigerlochský - (1601-1630) * V letech 1630-1681 - bylo součástí knížectví Hohenzollern-Sigmaringen * František Antonín Hohenzollern-Haigerlochský - (1681-1702) * Ferdinand Antonín Hohenzollern-Haigerlochský - (1702-1750) * František Kryštof Antonín Hohenzollern-Haigerlochský - (1750-1767)

Hrabství (1575-1623) a později knížectví Hohenzollern-Hechingen (1623-1850)

Znak Hohenzollern-Hechingenu

Hrabství Hohenzollern-Haigerloch bylo zřízeno v roce 1575 pro nejstaršího syna Eitela Fridricha I. +more, jako říšské léno s allodiálnímy právy.

* Eitel Fridrich I. - (1576-1605) * Jan Jiří Hohenzollern-Hechingenský - (1605-1623)

V roce 1623 bylo stávající hrabství povýšeno na knížectví. V roce 1815 se stalo nezávislým členem Německého spolku.

* Eitel Fridrich II. +more - (1623-1661) * Filip Kryštof Fridrich - (1661-1671) * Fridrich Vilém Hohenzollern-Hechingenský - (1671-1735) * Fridrich Ludvík Hohenzollern-Hechingenský - (1735-1750) * Josef Fridrich Vilém - (1750-1798) * Heřman Hohenzollern-Hechingenský - (1798-1810) * Fridrich - (1810-1838) * Konstantin - (1838-1850), vymřela jím linie Hohenzollern-Hechingen.

V roce 1850 prodal bezdětný kníže Konstantin, své knížectví Hohenzollern-Hechingen francké větvi rodu, v tom samém roce udělal toto i kníže Hohenzollern-Sigmaringenu Karel Antonín a obě knížectví byla sjednocena do země Hohenzollernsko. Titul knížete však švábské větvi zůstal. +more Dědický nárok však připadl po smrti knížete Konstantina v roce 1869 linii Hohenzollern-Sigmaringen.

Hrabství (1576-1623) a později knížectví Hohenzollern-Sigmaringen (1623-1850)

Znak Hohenzollern-Sigmaringenu

Hrabství Hohenzollernsko-Sigmaringen bylo zřízeno v roce 1575 pro prostředního syna Karla II. +more, jako říšské léno s allodiálnímy právy.

* Karel II. - (1576-1606) * Jan - (1606-1623)

V roce 1623 bylo stávající hrabství povýšeno na knížectví. V roce 1815 se stalo nezávislým členem Německého spolku.

* Meinrad I. +more - (1638-1681) * Maxmilián - (1681-1689) * Meinrad II. - (1689-1715) * Josef František Ernst - (1715-1769) * Karel Fridrich - (1769-1785) * Antonín Alois - (1785-1831) * Karel III. - (1831-1848) * Karel Antonín - (1848-1850), prodal knížectví Prusku.

V roce 1850 stejně jako Hohenzollern-Hechingenský kníže Konstantin, tak i Hohenzollern-Sigmaringenský kníže Karel Antonín prodal své knížectví franské větvi, jež obě knížectví (Hechigen a Sigmaringen) spojila do země Hohenzollernsko a začlenila do Pruska. Titul knížete však švábské větvi zůstal.

Provincie Hohenzollernsko

Provincie Hohenzollernsko, oficiálně Hohenzollernská země (Hohenzollernsche Lande) bylo vytvořeno 7. +more prosince 1849, kdy odstoupili v obou hohenzollernských knížectvích oba vládcové z místní větve hohenzollernské dynastie, a tak připadlo Hohenzollernsko Prusku, v jehož rámci bylo 12. března 1850 začleněno jako vládní obvod Sigmaringen do Porýní. Později se Hohenzollernsko často označovalo jako Hohenzollernské země a přestože náleželo formálně k Porýní, mělo vlastní sněm. A jako součást Pruska zůstalo až do roku 1945 (s výjimkou let nacisté diktatury, kdy neexistovalo vůbec), kdy se stalo součástí spojenci utvořené země Württembersko-Hohenzollernsko.

Württembersko-Hohenzollernsko se v roce 1952 stalo součástí nové spolkové země Bádensko-Württembersko na základě výsledků referenda v těchto dosavadních zemích. Hohenzollernsko je její součástí dodnes, ale netvoří žádnou administrativní jednotku. +more Po regionální reformě hranic v roce 1973 bylo Hohenzolernsko úplně vymazáno z administrativní mapy Německa, jelikož zbylé části byly rozděleny mezi zemské okresy Sigmaringen a Zollernalb.