Horka (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Horka je zámek ve vsi Horka II jihovýchodně od Zruče nad Sázavou v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Jeho předchůdcem byla tvrz založené Oldřichem Malovcem z Malovic ve druhé polovině šestnáctého století jako centrum malého šlechtického statku. Tvrz po roce 1642 ztratila svou sídelní funkci a vrchnostenským sídlem se znovu stala po roce 1748. V letech 1765-1770 byla přestavěna na barokní zámek, jehož dochovaná podoba je výsledkem klasicistních úprav. Zámek slouží jako sídlo obecního úřadu a je chráněn jako kulturní památka.

Historie

Na místě vesnice Horka II stávala vesnice Sloupná, kterou roku 1553 koupil Pavel Malovec z Malovic. Když v roce 1557 zemřel, rozdělilo se jeho pět synů o majetek, přičemž Sloupná připadla nejstaršímu synovi Oldřichu Malovcovi. +more Ten přestavěl starý selský dvůr na poplužní a nechal u něj postavit tvrz. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1578. Vzhledem k její poloze na okraji svahu údolí Sázavy bývala označována, po dobu více než sta let, jako Horka nad Sloupnou.

Oldřich Malovec zemřel nejpozději roku 1583. Ačkoliv po něm zůstala vdova Maruše z Lastvic, poručníkem jejích nezletilých dětí se stal Jan z Malovic a na Štěpánově. +more Po dosažení dospělosti dostal Mstidruh Václav Malovec vesnici Chabeřice, zatímco o Horku vlastnil Pavel, který zemřel v roce 1595 na zranění utržené při roztržce na hostině na libodřické tvrzi. Oldřichův synovec Věnek poté vyplatil jeho děti, a Horku držel sám až do své smrti v květnu roku 1616. Zemřel bezdětný a statku se ujala jeho příbuzná Anna Mírková z Malovic, která tvrz Horku s poplužním dvorem, vsí Sloupnou a částí Sázavy prodala 30. června 1616 za 2 950 kop míšeňských grošů Janovi mladšímu Řísnickému z Řísnice. Nový majitel zemřel v roce 1618 a statek po něm převzal Mikuláš Řísnický, který jej 10. září 1629 prodal Marii Anně Lukavecké, rozené Pešíkové z Komárova († 1642) za 2 775 kop míšeňských grošů. Majetek po ní zdědila, snad její dcera, Bohunka Slavníkovcová, která Horku s vesnicí Čejtice hned v roce 1642 prodala za pět tisíc zlatých Limíru Vidunovi Obyteckému z Obytec. Ten ji připojil k soutickému panství. Tvrz Horka tak ztratila funkci vrchnostenského sídla a začala pustnout.

Centrem panství tvořeného třemi vesnicemi se Horka znovu stala v roce 1748, kdy ji koupil František Antonín Ragersdorf. Od něj ji roku 1759 koupil Václav František Obytecký z Obytec a v roce 1765 ji prodal Janu Adolfu Trauttmansdorffovi. +more Za něj byla stará tvrz v letech 1765-1770 přestavěna na barokní zámek s kaplí svatého Josefa. V roce 1782 zámek po otci zdědil Jan Adolf Šebestián Trauttmansdorff a roku 1807 celý statek prodal Václavu Šporkovi. Od Václavova syna Jana Josefa Šporka Horku a tři vesnice roku 1845 koupil Josef Štangler, jehož potomkům zámek patřil do roku 1949.

V letech 1971-1974 prošla zámecká budova rozsáhlou opravou a poté sloužila jako sídlo místního národního výboru, knihovny a nacházelo se v ní pohostinství a byty.

Stavební podoba

Podle popisu z roku 1759 tvořila původní tvrz obdélná budova se zděným přízemím, dřevěným patrem a šindelovou střechou. Při barokní přestavbě byla roku 1769 k východní straně budovy přistavěna kaple s rokokově zařízeným interiérem zdobeným nástěnnými malbami. +more Uvnitř se nachází rámový hlavní oltář svatého Josefa a boční oltář zasvěcený svatému Janovi Nepomuckému.

Jednopatrová zámecká budova má sedm okenních os. Hlavní průčelí zdůrazňuje středový rizalit s balkonem. +more Rizalit je zakončen tympanonem. Na opačné straně se nachází sloupy podepřená terasa. Podoba fasád vychází z neoklasicistních úprav provedených za Josefa Štanglera po roce 1845. Erb jeho rodiny je umístěn nad hlavním vstupem. Prostory v interiéru mají klenuté stropy, zatímco v prvním patře jsou stropy ploché.

K památkově chráněným objektům dvora patří zámek s kaplí a ohradní zeď se dvěma branami. Budovy přilehlého hospodářského dvora jsou ve špatném stavu.