Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník

Hornická kulturní krajina Háj - Kovářská - Mědník je část krajinného celku v Krušných horách, která byla Ministerstvem kultury České republiky v souladu se zákonem o státní památkové péči prohlášena za krajinnou památkovou zónu opatřením ze dne 21. ledna 2014. Památkově chráněná zóna zaujímá rozlohu 1 150 ha v severozápadní části okresu Chomutov v Ústeckém kraji. Hornická kulturní krajina Háj - Kovářská - Mědník byla součástí česko-německého projektu Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jehož cílem byl zápis krušnohorského montánního regionu na seznam Světového dědictví UNESCO, k čemuž došlo v roce 2019 (součástí památky Světového dědictví je pouze vrch Mědník, zatímco zbytek krajinné památkové zóny Hornická kulturní krajina Háj - Kovářská - Mědník tvoří její ochranné pásmo).

Geografická poloha

Hornická kulturní krajina Háj - Kovářská - Mědník leží v geomorfologickém podcelku Klínovecká hornatina v Krušných horách. +morejpg|vlevo|náhled|upright'>Těžní věž bývalého Dolu Měděnec Chráněné území, protažené od západu k východu v prostoru mezi Loučnou pod Klínovcem a Měděncem, má jednotný geomorfologický charakter náhorní paroviny v nadmořské výšce 800-900 metrů. Z této náhorní paroviny vystupuje severně od někdejšího horního města Měděnce osamocený vrch Mědník (910 m n. m. ), protkaný množstvím historických důlních děl. S průměrnou nadmořskou výškou 889 metrů se jedná se o nejvýše položenou krajinnou památkovou zónu České republiky.

Památková zóna zahrnuje katastrální území Háj u Loučné pod Klínovcem, Kovářská, Měděnec a Horní Halže, avšak většinou se vyhýbá intravilánu těchto obcí. Nejdále na západ dosahuje chráněné území k severovýchodnímu úbočí Hájského kopce (989 m n. +more m. ). Odtud hranice památkové zóny směřuje na severovýchod k tělesu železniční tratě Chomutov-Vejprty a podle něj se pak stáčí na východ. Hranice zóny obchází Kovářskou od jihu a podle železniční tratě pokračuje až k bývalému Dolu Měděnec. Zahrnuje území kolem vrchu Mědník včetně přilehlého areálu zrušeného dolu z 20. století a pokračuje dále na východ až místu, kde stávala železniční stanice Měděnec. V tomto nejvýchodnějším bodě se hranice chráněného území obrací na jih a dále pak postupuje na západ podél severního okraje Měděnce a Horní Halže, odkud následně kopíruje silnici č. 223 až k odbočce pod Vysokou sečí, kde se obrací na severozápad směrem k Hájskému kopci.

Předmět ochrany

Bývalé horní město Měděnec a vrch Mědník od jihu Hornická kulturní krajina Háj - Kovářská - Mědník zahrnuje oblast montánních památek evropského významu, spojených s mnohasetletou historií těžby železných a měděných rud v tomto regionu středního Krušnohoří.

Klíčové místo zde zaujímá vrch Mědník, který je v souvislosti s montánní činností poprvé zmiňován v letech 1446-1449. Na Mědníku se nachází množství starých štol a šachet, dodnes lokalizovatelných podle propadlin a odvalů. +more K nejdůležitějším důlním dílům v této lokalitě patří štola Marie Pomocná (Mariahilf) a štola Země zaslíbená, které jsou od roku 2007, respektive od roku 2012 částečně zpřístupněny veřejnosti. Součástí památkové zóny je i bývalý Důl Měděnec (dřívější Závod Václava Řezáče), který byl v provozu v letech 1968-1992 jako poslední železnorudný důl na českém území.

Důležitou památkou v chráněné zóně jsou také pozůstatky vápenky s přilehlým lomem nedaleko Kovářské na katastru Háj u Loučné pod Klínovcem. Tato technická památka je nejstarší dochovanou vápenkou v Čechách.

Problematické vymezení památkové zóny a světové dědictví

Národním památkovým ústavem jsou v rámci krajinné památkové zóny na jeho webových stránkách prezentovány i technické, architektonické a sakrální památky v Kovářské a Měděnci, ačkoliv intravilány těchto obcí ve skutečnosti součástí památkové zóny nejsou. Schválené vymezení hranic památkové zóny se od počátečního záměru značně liší. +more Původní koncepce například zahrnovala též celý revír historického horního města Přísečnice, které bylo zbouráno a zatopeno vodami stejnojmenné nádrže v 70. letech 20. století, avšak tento záměr byl zamítnut obcí Kryštofovy Hamry. Proti začlenění intravilánů svých obcí do krajinné památkové zóny se postavili též představitelé Kovářské a Měděnce, ačkoliv zejména v Kovářské tak mimo památkovou oblast zůstala nejen dosud částečně zachovalá urbanistická struktura hornického městečka, ale také mimořádně historicky cenné pozůstatky zdejší vysoké pece. Tento rozdílný přístup k ochraně kulturního dědictví se nakonec projevil i v tom, že na 43. zasedání UNESCO 6. července 2019 byla zapsána na Seznam světového dědictví jen hornická krajina vrchu Mědník jako jedné z pěti českých lokalit, zařazených do Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří.

Krušnohorské krajinné památkové zóny

Kromě Hornické kulturní krajiny Háj - Kovářská - Mědník byly v roce 2014 za krajinné památkové zóny v oblasti Krušných hor ještě prohlášeny Hornická kulturní krajina Jáchymov a Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar v Karlovarském kraji a rovněž Hornická kulturní krajina Krupka a v Ústeckém kraji. Hlavním cílem vyhlášení těchto krajinných památkových zón je uchování obrazu těžby rud v oblasti Krušnohoří od 12. +more až do 20. století a zároveň také podpora udržitelného turismu a dalšího rozvoje uvedené oblasti.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www.medenec.cz/]Oficiální stránky obce Měděnec[/url] * [url=http://www.kovarska.cz/?page_id=85]Historie a místní zajímavosti na oficiálních stránkách městyse Kovářská[/url]

Kategorie:Krajinné památkové zóny v Česku Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 2014 Kategorie:Památkově chráněná území v Ústeckém kraji Kategorie:Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří