Hornolužická knihovna věd

Hornolužická knihovna věd je veřejná vědecká knihovna, která sídlí ve Zhořelci v Horní Lužici ve spolkové zemi Sasko. Se svými 140 000 svazky je významnou regionální knihovnou podporující vědecké vztahy mezi Německem, Polskem a Českou republikou. Jejím provozovatelem je město Zhořelec.

Historie

Hornolužická knihovna věd vznikla v roce 1951 spojením dvou starších knihoven - knihovny Hornolužické společnosti věd a tzv. Milichovy knihovny.

Dne 21. dubna 1779 byla ve Zhořelci založena Hornolužická společnost pro podporu historie a (Oberlausitzische Gesellschaft zur Beförderung der Geschichts- und Naturkunde), která se od roku 1792 jmenuje Hornolužická společnost věd (Oberlausitzische Gesellschaft der Wissenschaften). +more Společnost založila pro potřebu svých členů vědeckou knihovnu. Jeden ze zakladatelů společnosti Adolf Traugott von Gersdorff (1744-1807) věnoval společnosti svou vědeckou sbírku a knihovnu s cca 10 000 svazky. Vedle knih o fyzice, meteorologii a mineralogii obsahoval Traugottův dar také zeměpisná díla a sbírku map. Zhořelecký právník Karl Gottlob Anton (1751-1818) věnoval v roce 1801 knihy o politice a slavistice, především lužické srbštině a o dějinách zemědělství, také v počtu cca 10 000 svazků. V roce 1804 byl zakoupen dům, kde byla knihovna umístěna.

Tzv. Milichova knihovna (Milichsche Bibliothek) byla soukromá sbírka svídnických právníků Gottlieba Milicha (1650-1720) a Johanna Gottlieba Milicha (1678-1726), která byla v roce 1727 předána zhořeleckému gymnáziu. +more Obsahovala především právnická a religiózní díla. Milich v roce 1726 ve svém testamentu ustavil město Zhořelec dědicem sbírky, která obsahovala 7000 knih, 200 rukopisů a 500 mincí.

Sídlo

Knihovnický sál v barokním domě na Neißstraße č. 30 byl zřízen v roce 1806 poté, co společnosti věnoval svou knihovnu Karl Gottlob Anton. +more Pravděpodobně byly součástí daru i první čtyři obloukové regály, v roce 1841 přibyl další regál. Sál byl zařízen po vzoru knihovny Franckeho nadace v Halle a šlechtických soukromých knihoven ve středním Německu a Slezsku. Základní myšlenka vycházela z architektury barokního divadla - rozdělit sál triumfálními oblouky věd jako kulisy. Sál byl restaurován v roce 1951 a 1990 a patří k nejkrásnějším knihovním prostorům raného klasicismu.

Knihovna využívá od roku 1990 též budovu bývalé optiky Meyer-Optik v ulici Arndtstraße.

Knižní fond

Knihovna shromažďuje zhruba 140 000 svazků, z čehož asi 80 % činí historická díla. K raritám a cennostem patří inkunábule nebo sbírka letáků z období reformace v +more_století'>16. století a rukopisy. Nejstarším rukopisem je kodex z 11. století s texty římského historika Sallustia. Významné jsou rovněž tzv. Bible Skaryna - první výtisk bible v běloruštině z roku 1519 a rukopisy o algebře raného osvícence Ehrenfrieda Walthera von Tschirnhaus (1651-1708). Knihovna uchovává též asi 3000 historických map a atlasů, mj. vydavatelů Gerharda Mercatora (1571) a Abrahama Ortelia (1621). Zajímavostí knihovny je sbírka děl mystika a teosofa Jakoba Böhmeho (1575-1624).

Ke knihovně patří též archiv uchovávající dokumenty Hornolužické společnosti věd a pozůstalosti jejích zakladatelů Karla Gottloba Antona a Adolpha Traugotta von Gersdorff, ale také mnoha dalších učenců a básníků regionu. V pozůstalosti fotografa Güntera Rappa (1933-1990) se nachází rozsáhlá sbírka asi 16 000 fotografií mlýnů Horní Lužice a bývalé NDR.

Reference

Související články

Hornolužická společnost věd

Externí odkazy

[url=http://www.olb.goerlitz.de/]Oficiální stránky[/url]

Kategorie:Görlitz Kategorie:Knihovny v Německu Kategorie:Organizace založené roku 1951 Kategorie:Vzdělávání v Sasku Kategorie:Organizace v Sasku