Abraham Ortelius

Počátek kartografické dráhy

Abraham Ortelius se narodil do katolické rodiny, která pocházela z Augsburgu. Vyškolen byl jako rytec a ve věku dvaceti let byl navíc přijat jako iluminátor map do cechu svatého Lukáše ve svém rodném městě. +more Při tvorbě iluminací zjistil, že je možné si na živobytí vydělat prodejem kolorovaných map. Stačilo koupit, kolorovat a prodávat mapy kartografů z různých zemí. Díky své profesi koloristy navštívil mnoho míst - pravidelně jezdil na frankfurtský knižní veletrh a několikrát navštívil Itálii. V letech 1559-1560 cestoval po Lotrinsku a Poitou společně se svým přítelem Mercatorem, který jej povzbudil k tvorbě vlastních map a k povolání kartografa.

Vydavatel map

Typus Orbis Terrarum, 1570 Roku 1564 vydal svoji první mapu, Typus Orbis Terrarum. +more Tato mapa světa o osmi listech se poté objevila v redukované podobě i v jeho Atlase terrarum. V její dolní části je citát z Ciceronových Tuskulských hovorů: „Co z lidských věcí se může zdát velikým tomu, kdo ví o věčnosti, o velikosti celého světa. “ (Quid Ei Potest Videri Magnum In Rebus Humanis, Cui Aeternitas Omnis, Totiusque Mundi Nota Sit Magnitudo). Jediný dochovaný výtisk mapy je uložen v knihovně univerzity v Basileji.

Před vydáním svého atlasu ještě v roce 1565 vydal mapu Egypta o dvou listech, mapu Asie o osmi listech roku 1567, plán hradu Brittenburg na holandském pobřeží o rok později a mapu Španělska o šesti listech.

Theatrum orbis terrarum

Perské říše v atlasu Theatrum Orbis Terrarum Díky rozvoji obchodu a postupující kolonizaci světa se poptávka po nových mapách zvyšovala. +more Již nestačily pouze jednotlivé mapy, ale bylo třeba tvořit sbírky více map různých velikostí, resp. různých měřítek. Na popud holandského obchodníka a sběratele map Gillise Hooftmana, se Ortelius zavázal k sestavení úplného atlasu světa.

20. května 1570 vydal Gilles Coppens de Diest v Antverpách Orteliův Theatrum orbis terrarum. +more „První moderní atlas“ se skládal z reprodukcí 53 map od 87 autorů, rozšířená verze z roku 1601 pak už obsahovala dílo 183 kartografů. Mapy byly tištěny ze sedmdesáti mědirytin, na kterých pracoval Frans Hogenberg.

Atlas ovšem trpěl mnoha chybami, ať už nepřesnostmi v obrysech území či nejednotností v místních jménech: například pobřeží Jižní Ameriky bylo v první verzi vyznačeno velmi nepřesně a oprava jeho obrysu byla provedena až ve vydání z roku 1587.

Na rozdíl od Mercatora neuplatňoval Ortelius v atlase vlastní kartografické projekce, ale získal práva od jiných kartografů k využití jejich map. Využíval nepravé azimutální zobrazení, které odvodil v roce 1514 Johannes Werner (Werner-Stabovo zobrazení, tzv. +more „heart-shaped“). Inovací tak bylo, že všechny mapy sjednotil na stejný formát listu papíru a aktualizoval jejich geografický obsah.

Přes tyto nedokonalosti byl atlas ve své době monumentálním dílem. Jeho unikátnost spočívá v tom, že většina toho, co známe od menších kartografů +more_století'>16. a 17. století, pochází právě z tohoto atlasu. Ortelius uvedl jako zdroj map ve svém atlasu 87 tvůrců z celého světa.

Theatrum orbis terrarum vyšlo v mnoha jazycích a vydáních: latině, nizozemštině, němčině, francouzštině, španělštině, italštině a angličtině.

Roku 1573 vydal Ortelius k atlasu dodatek 17 dalších map pod názvem Additamentum Theatri orbis terrarum. Postupně byla vydána další čtyři additamenta, poslední v roce 1597.

Představa kontinentálního driftu

Ortelius byl první, kdo upozornil na podobnost pobřeží Evropy a Afriky s pobřežím obou Amerik a nabídl myšlenku kontinentálního driftu jako možné vysvětlení. Učinil tak roku 1596 ve svém spisu Thesaurus geographicus.

W. J. Kious popsal Orteliovy myšlenky takto:

Teorie kontinentálního driftu byla obecně přijata až v druhé polovině 20. století. +more Došlo k tomu až poté, co byly hypotézy Alfreda Wegenera z roku 1912 podpořil objev mechanismu kontinentálního driftu a konvekčních proudů v astenosféře, které driftu dodávají energii.

Pozdější tvorba

Díky Theatrum orbis terrarum získal Ortelius titul geografa od španělského krále Filipa II. +more S tímto titulem byl spojen i značný příjem, což mu umožnilo pokračovat v cestách po světě a shromažďování dalšího materiálu k tvorbě. V roce 1577 navštívil Anglii a Irsko a zde se osobně seznámil s Johnem Dee, Williamem Camdenem, Richardem Hakluytem a dalšími britskými geografy.

Svou velkou sbírku starověkých mincí a jiných starožitností popsal v díle Deorum dearumque capita ex vetustis numismatibus… effigiata et edita ex museo A. Ortelii, publikovaném v roce 1573. +more Velký zájem je také věnován Orteliovým pracím o starověké geografii. První taková práce byla publikována v roce 1578 pod názvem Synonymia geographica. V roce 1584 vyšla Nomenklatura Ptolemaicus, která se zabývala jmény míst v Ptolemaiově Geografii a parergony, což jsou obrazové doplňky, umístěné na historických mapách. Ortelius také spolupracoval s Markem Welserem na vydání Tabula Peutingeriana (Benátky, 1591) - ilustrovaného plánu silniční sítě v Římské říši.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vlámští geografové Kategorie:Geografové 16. +more století Kategorie:Vlámští kartografové Kategorie:Kartografové 16. století Kategorie:Narození 1527 Kategorie:Narození 14. dubna Kategorie:Narození v Antverpách Kategorie:Úmrtí 1598 Kategorie:Úmrtí 28. června Kategorie:Úmrtí v Antverpách Kategorie:Muži.