Hornosvratecká vrchovina

Hornosvratecká vrchovina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický celek o rozloze 1 097,57 km² na severovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny, součást geomorfologické Česko-moravské soustavy v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka. Leží z hlediska administrativně správního většinou rozlohy v Kraji Vysočina, jihovýchodní částí v Jihomoravském kraji a severovýchodním okrajem v Pardubickém kraji.

Krajinná oblast protáhlého tvaru, bez územních výběžků připomínající půdorys čtyřúhelníku s vrcholy (od nejsevernějšího) přibližně na katastrálních územích Proseč, Vranová, Štěpánovice a Vojnův Městec. Vzdálenost okrajových míst orientovaných severozápad - jihovýchod činí zhruba 40 km (Proseč - Vranová) a 50 km (Vojnův Městec - Štěpánovice), na liniích severovýchod - jihozápad kolem 23 km (Proseč - Vojnův Městec nebo Vranov - Štěpánovice).

Typem georeliéfu členitá vrchovina až hornatina v nadmořských výškách přibližně 257-836 m, se střední výškou 580,2 m a středním sklonem 6°12', s vyklenutým povrchem prořezaným hlubokými údolími s vodními toky, s nejvýznamnější řekou Svratkou. Geologické podloží tvoří krystalické horniny a částečně permokarbonské a křídové usazeniny.

Na severozápadě Žďárské vrchy se skalními útvary na úzkých hřbetech oddělených hlubokými a rozevřenými údolími, od nich označení georeliéfu žďárského typu. Jihovýchodní část tvoří mohutná klenba Nedvědické vrchoviny s výraznou členitostí georeliéfu v Sýkořské hornatině, tvoří jádro krajinné oblasti s kryogenními tvary (izolované skály, skalní hradby, kamenná moře, balvanové proudy).

Horopisem (orografie) směrem na severozápad (Žďárské vrchy) v nadmořských výškách stoupá, k jihovýchodu (Nedvědická vrchovina) pozvolna klesá. Nejníže je situována hladina řeky Svratky v nadmořské výšce 258 m, přibližně v lokalitě Močidla na katastru Štěpánovice u Tišnova. +more Významný a nejvyšší v Nedvědické vrchovině vrchol Horní les (772,3 m n. m. ) na katastrálním území Rovečné.

Nejvyšších poloh s nadmořskou výškou nad 800 m dosahuje na zalesněných vrcholech se skalními útvary v Devítiskalské vrchovině Žďárských vrchů. Nejvyšším bodem Hornosvratecké vrchoviny, současně Žďárských vrchů a geomorfologického okrsku Devítiskalská vrchovina, je vrchol se zeměpisným názvem Devět skal (836,1 m n. +more m. ) na katastrálním území obce Křižánky v okrese Žďár nad Sázavou náležejícím do Kraje Vysočina.

Geografie

V geografii Česka krajinná oblast v rozsahu poloh v nadmořských výškách 258 až 836 m na severovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny. Hornosvrateckou vrchovinu lze přibližně vymezit obcemi (místy) po jejím obvodu (s nepřesností územních výběžků) od severu:

Proseč u Skutče (lokalita Borka, přesněji řeka Novohradka ve Vranickém údolí pod bezejmenným vrcholem 495,5 m n. m. +more) - Budislav u Litomyšle (Kamenné Sedliště) - Lubná u Poličky (Skelná Huť) - Široký Důl - Polička (silnice I/34 u odbočky na silnici III/35910 směr Široký Důl - rybníky Přehrady) - Jedlová (Horní Jedlová - Janovský rybník - Balda) - Stašov (Březový rybník - Slavíčkův rybník) - Rohozná (Liščí les - Bořinky - Dolní rybník) - Svojanov - Bohuňov - Prostřední Poříčí - Vranová (celým katastrem) - Letovice (část katastru Meziříčko, lokalita Na hložkách) - Sebranice (vrchol Podsedky 422 m n. m. ) - Kunštát (vrchol Chlum 512 m n. m. ) - Zbraslavec - Lysice (lokalita Obora) - Zhoř u Rohozce - Jamné u Tišnova - Lomnička - Šerkovice - Lomnice - Řepka - Štěpánovice (většina katastru) - Dolní Loučky (katastr Střemchoví) - Horní Loučky - Skryje - Drahonín (vrchol Vysekanec 513 m n. m. ) - Dolní Rožínka - Rožná - Rodkov (lokalita Šířava - vrchol Na vrších 541 m n. m. ) - Rozsochy - Kundratice u Rozsoch - Divišov - Zubří - Pohledec - Maršovice - Jiříkovice - Lhotka u Žďáru nad Sázavou (lokality Horačky - Kříby 661 m n. m. ) - Počítky (potok Pernička - lokalita Klusač) - Světnov (Lemperský potok - rybník Pstružák) - Škrdlovice - Karlov - Vojnův Městec (Městecký potok - Suchý kopec 683,8 m n. m. ) - Vortová (lesní lokalita Na Kozinci, Vortovský potok) - Lhoty (lesní lokalita Mýto) - Herálec (rybník Šantrůček - Kocanda - Brušovec - Březový vrch 684 m n. m. ) - Svratka (koryto řeky Svratky - Chlumětínská cesta) - Svratouch (vrchol sedla mezi vrchy Otava a U oběšeného) - Krouna (okrajem lesa u silnice II/354 - Olšiny až nad lokalitu Pleskotka u železniční trati 261) - Čachnov (lokalita Řežnízka) - Pustá Kamenice (Pekelec - železniční zastávka - výškový bod U javoru 658,6 m n. m. ) - Rychnov (Rychnovský potok, most silnice I/34) - Otradov (lokalita Na zadech) - Česká Rybná a opět Proseč.

Původ názvu

Zeměpisné jméno (oronymum) je spojením přídavného jména „hornosvratecká“ (adjektivum) a obecného podstatného jména „vrchovina“ (substantivum). Věcný význam slovního spojení se vztahuje ke geografickému označení polohy vrchoviny v oblasti horního toku řeky Svratky, od jejího prameniště nad Cikhájem v Devítiskalské vrchovině Žďárských vrchů po Štěpánovice, pod vrcholem Dranč (407,0 m) opouští Českomoravskou vrchovinu a vtéká do oblasti tektonické sníženiny Boskovické brázdy Brněnské vrchoviny.

Geomorfologie a přírodní poměry

Geomorfologie začleňuje Hornosvrateckou vrchovinu mezi geomorfologické celky v rámci regionálního členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) provedeného systémově pro celé území Česka. V seznamu geomorfologických jednotek nese označení třímístným indexem „IIC-4" a obecně ho charakterizuje stejná morfostruktura a historie geomorfologického vývoje.

Podle charakteru georeliéfu se člení na dva geomorfologické podcelky: * Žďárské vrchy (index IIC-4A), rozloha v celých jednotkách 486 km², skladebné části tvoří čtyři geomorfologické okrsky: ** Borovský les (index IIC-4A-1), rozloha 114,39 km² ** Pohledeckoskalská vrchovina (index IIC-4A-2), rozloha 247,92 km² ** Devítiskalská vrchovina (index IIC-4A-3), rozloha 110,00 km² ** Milovská kotlina (index IIC-4A-4), rozloha 13,48 km² * Nedvědická vrchovina (index IIC-4B), rozloha v celých jednotkách 612 km², skladebné části tvoří osm geomorfologických okrsků: ** Jedlovská plošina (index IIC-4B-1), rozloha 80,12 km² ** Vírská vrchovina (index IIC-4B-2), rozloha 59,67 km² ** Kunštátská vrchovina (index IIC-4B-3), rozloha 45,56 km² ** Křetínská kotlina (index IIC-4B-4), rozloha 8,61 km² ** Sýkořská hornatina (index IIC-4B-5), rozloha 214,29 km² ** Pernštejnská vrchovina (index IIC-4B-6), rozloha 124,71 km² ** Sulkovecká vrchovina (index IIC-4B-7), rozloha 69,7 km² ** Olešnická kotlina (index IIC-4B-8), rozloha 9,76 km² Hornosvratecká vrchovina je podle geomorfologického členění georeliéfu Česka součástí geomorfologické podsoustavy s názvem Českomoravská vrchovina (index IIC), náležející do geomorfologické Česko-moravské soustavy (index II) v rámci provincie Česká vysočina (index se neuvádí).

Sousední geomorfologické celky (od nejsevernějšího bodu v katastru Proseče) tvoří: * Svitavská pahorkatina (index VIC-3) na severovýchodě (Proseč, řeka Novohradka ve Vranickém údolí pod lokalitou Borka - Meziříčko u Letovic, lokalita Pod oborem), součást Východočeské tabule (index VIC) geomorfologické soustavy Česká tabule (index VI), současně rozhraní Českomoravské vrchoviny (index IIC) geomorfologické Česko-moravské soustavy (index II) a v jejím rámci dále * Boskovická brázda (IID-1) na jihovýchodě (Meziříčko u Letovic - Předklášteří, potok Bobrůvka pod vrcholem Čepička 391 m n. m. +more), součást Brněnské vrchoviny (index IID), současně rozhraní Českomoravské vrchoviny (index IIC) a v jejím rámci geomorfologické jednotky * Křižanovská vrchovina (index IIC-5) na jihozápadě (Předklášteří, potok Bobrůvka pod vrcholem Čepička 391 m n. m. - Škrdlovice, lokalita Lán) * Hornosázavská pahorkatina (index IIC-2) na jihozápadě (Škrdlovice, lokalita K Velkému Dářku - Vojnův Městec, lokalita Borky u silnice I/37) * Železné hory (index IIC-3) na severozápadě (Vojnův Městec, v poloze 630 m n. m. Městecký potok - Proseč, lokalita Borka) Tektonicky území součástí devítiskalsko-sýkořské megaantiklinály (Devítiskalská vrchovina - Sýkořská hornatina), protáhlá sníženina u Štěpánova protékaná Svratkou je prolom vzniklý pohybem zemských ker.

V oblasti výskyt značného počtu tvarů mrazového zvětrávání s odnosem hornin zejména fluviální erozní činností vodních toků, podílejících se na vytváření tvaru zemského povrchu mnoha lokalit. Žďárské vrchy typické skalními útvary na úzkých hřbetech oddělených hlubokými a rozevřenými údolími v tzv. +more žďárském typu georeliéfu.

Nedvědická vrchovina prořezána vodními toky v hlubokých údolích, u Kunštátu zaklesnuté křídové horniny ve tvaru stolové hory, např. Milenka (579 m n. +more m. ) a Křib (582 m n. m. ), nejvyšším vrcholem Horní les (772 m n. m. ), ve vrcholové části od roku 2002 v nadmořské výšce cca 765 m rozhledna Horní les (vyhlídková plošina ve výšce 38 m).

Geomorfologický okrsek Sýkořská hornatina významný kryogenními tvary izolovaných skal, skalních hradeb, kamennými moři a balvanovými proudy.

Ochrana přírody a krajiny

Značnou část území na severozápadě překrývá velkoplošná Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, vyhlášená 30. července 1970. +more Správa se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, s regionálním pracovištěm v Havlíčkově Brodě. Velký počet lokalit je zvláště chráněným územím maloplošného charakteru, významné jsou např. národní přírodní rezervace Žákova hora v oblasti Žďárských vrchů a národní přírodní památka Švařeč v Nedvědické vrchovině, také přírodní park Svratecká hornatina a podél koryta řeky Svratky vedená (Dalečín - Švařec) s názvem Svratecká vodohospodářská naučná stezka.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam vrcholů v Hornosvratecké vrchovině

Externí odkazy

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky - [url=http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/]Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy[/url]

Kategorie:Českomoravská vrchovina Kategorie:Vrchoviny v Česku Kategorie:Geomorfologické celky v Česku Kategorie:Geografie Kraje Vysočina Kategorie:Geografie okresu Žďár nad Sázavou Kategorie:Geografie Jihomoravského kraje Kategorie:Geografie okresu Blansko Kategorie:Geografie okresu Brno-venkov Kategorie:Geografie Pardubického kraje Kategorie:Geografie okresu Chrudim Kategorie:Geografie okresu Svitavy