Hradec u Dobříše

Technology

12 hours ago

Author

Hradec je pravěké hradiště asi šest kilometrů severozápadně od Dobříše v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se na vrcholové plošině vrchu Hradec. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka a nachází se na území stejnojmenné přírodní rezervace.

Historie

Doba vzniku hradiště je nejasná. Na lokalitě neproběhl žádný archeologický výzkum a nalezené zlomky keramiky pochází z pravěku a raného středověku. +more Podle charakteru valů je možné, že hradiště bylo postaveno koncem doby bronzové nebo v době halštatské. Existence raně středověkého hradiště je nepravděpodobná.

Nejstarší zmínka o hradišti se nachází v záznamech z Berounska a Hořovicka od Václava Krolmuse. Později se mu ve svých dílech věnovali Jan Erazim Vocel a Josef Ladislav Píč. +more Drobný průzkum valu podnikl v roce 1875 Břetislav Jelínek. Keramiku získal povrchovými sběry Karel Nováček.

Stavební podoba

Hradiště s rozlohou přibližně 1,7 hektarů leží na ploché vyvýšenině s nadmořskou výškou 628 metrů, která je součástí Brdské vrchoviny. Místo původního vstupu do opevněného areálu není známé. +more Opevněním vedou dvě cesty, ale obě mohou být novodobého původu. Pravděpodobnější místo vstupu je na severovýchodě, odkud vede ke hradišti nejsnazší přístup a lesní cesta snad kopíruje průběh cesty pravěké. Ostrožnu zde proto přetíná hluboký příkop, za nímž se nachází malé obdélné předhradí, tradičně nazývané Zahrada. Z jejího opevnění se dochoval valy 1,3 metru vysoké a v základně pět metrů široké. Na jihovýchodní straně val chybí, protože dostatečnou ochranu zde poskytoval strmý kamenitý svah. Plocha Zahrady měří jen 0,07 hektaru, a předhradí tak plnilo pouze funkci zdvojeného opevnění.

Hlavní část hradiště má oválný půdorys s rozměry 216 × 94 metrů. Jeho plocha klesá od vrcholového skaliska směrem k valům na severu a západě. +more Součástí opevněné plochy je terénní sníženina zvaná U Studně, která mohla sloužit jako cisterna na dešťovou vodu. Opevnění se nachází pouze na severní a západní straně. Na jihu znemožňovala přístup skalnatá vrcholová část, která směrem na východ přechází do příkrého kamenitého srázu.

Valy jsou dochovanými pozůstatky pravěkých hradeb, jejichž délka u hlavní části hradiště dosahuje 302 metrů. Podle popisů z roku 1857 byly tehdy v patě osm až jedenáct metrů široké a z vnější strany až 3,5 metru vysoké. +more Na západní straně výška valu dosahovala čtyři až pět metrů. Vzhledem k poloze valů ve strmém svahu, je jejich převýšení oproti vnitřnímu prostoru hradiště jen 0,5 metru. Kameny z valů se ve druhé polovině devatenáctého století roztloukaly na štěrk. Břetislav Jelínek ve valu pozoroval svislé otvory hluboké až šedesát centimetrů s průměrem čtyřicet až padesát centimetrů. Nacházely se ve dvou souběžných řadách uspořádaných tak, že dva sousední otvory v jedné linii byly až sedm metrů od sebe, ale nejbližší otvor v druhé řadě s nimi tvořil vrcholy trojúhelníka a nebyl vzdálen více než pět metrů. Otvory sloužily k uchycení masivních kůlů, které sloužily k uchycení vodorovně umístěných kulatin. Takto vytvořená konstrukce poté sloužila jako opěrná stěna kamennému tělesu hradby.