Hradiště Na Babě

Technology

12 hours ago

Author

Hradiště Na Babě je archeologická lokalita nacházející se na kopci Babka v Dolních Kounicích u města Brna. Tato lokalita je součástí většího archeologického areálu tzv. Mikulčice-Kouřimské hradiště, který se rozkládá na území České republiky a Slovenska. Hradiště Na Babě bylo osídleno od poloviny 8. do poloviny 10. století, což odpovídá období raného středověku. Tato doba je charakterizována vznikem raně středověkých hradů a hradišť, která sloužila jako politická, administrativní a ekonomická centra. Na Hradišti Na Babě byly provedeny rozsáhlé archeologické výzkumy, které odhalily mnoho důležitých informací o životě na tomto hradišti. Byly zde nalezeny různé artefakty, jako keramika, zbraně, šperky a další předměty, které svědčí o životě a kultuře tehdejší doby. Hradiště Na Babě je také významné svou polohou, která umožňovala kontrolu nad okolním územím a obchodními cestami. Přístup na vrchol kopce byl možný pouze po jediné úzké cestě, což zajišťovalo lepší obranyschopnost hradiště. Dnes je Hradiště Na Babě přístupné veřejnosti a patří mezi významné turistické atrakce v oblasti. Návštěvníci mohou prozkoumávat dochované základy hradiště a při prohlídce se dozvědět více o životě a historii tohoto místa.

Baba je pravěké hradiště v pražských Dejvicích. Nachází se na levém břehu Vltavy nad jejím soutokem se Šáreckým potokem. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.

Historie

Výrazné návrší bylo osídleno a opevněno v eneolitu příslušníky kultury s nálevkovitými poháry. Pravděpodobně představovalo mocenské, hospodářské a snad i kultovní centrum regionu. +more Druhé osídlení na přelomu střední a mladší doby bronzové v období knovízské kultury snad přetrvalo až do období štítarské kultury. Hradiště v té době nejspíše sloužilo jako středisko řemeslné výroby a obchodu.

Nejstarší archeologické nálezy z lokality pochází z konce devatenáctého století. Patřily mezi ně depoty bronzových předmětů a slitků nalezené v letech 1890, 1891 a 1892. +more V letech 1932-1938 vykopal archeolog Ladislav Hájek několik kulturních jam knovízské kultury a kultury s nálevkovitými poháry. Kromě nich objevil také kostrový hrob datovaný do čtvrtého stupně kultury s nálevkovitými poháry. V roce 1969 zahájilo Muzeum hlavního města Prahy výzkum v souvislosti s plánovanou výstavbou sídliště, který po menších nálezech pokračoval záchranným archeologickým výzkumem v letech 1974-1978. Novodobé sídliště poté pohltilo větší část původního hradiště.

Stavební podoba

Eneolit

Archeologickým výzkumem odkryté eneolitické opevnění se skládalo z příkopů a valů. Hlavní příkop přetínal ostrožnu, býval asi dva metry hluboký a sedm metrů široký. +more Přibližně patnáct metrů před ním vedl souběžně menší příkop hluboký asi 1,5 metru a široký tři metry. Příkop byl lemován žlabem pro palisádu upevněnou kameny se stopami ohně. Třetí příkop snad členil vnitřní plochu hradiště, ale jeho průběh nebylo možné přesně stanovit. Šířka příkopu se pohybovala okolo šesti až sedmi metrů, ale na dně dosahovala maximálně 280 centimetrů. Hloubka mohla být až 170 centimetrů.

Výrazným eneolitickým objektem byl systém geometricky uspořádaných žlabů nejistého účelu. Jejich zjištěná délka přesahovala padesát metrů, ale celý systém se nepodařilo odkrýt. +more Žlaby s výběžky byly sedmdesát centimetrů široké a původně mohly být přes jeden metr hluboké. Na akropoli byla výzkumem zachycena zahloubená stavba s rozměry 12,4 × 6,8 metru. Její vnitřní plocha 80 m² výrazně převyšuje rozlohu soudobých staveb v Česku. Ostatní odkrytá obydlí v podobě polozemnic a povrchovým chalup měla obytnou plochu nejvýše 16 m².

Doba bronzová

Opevnění z doby bronzové je doloženo na základě rozboru popisů výzkumu z roku 1897. Tvořil je příkop s hradbou z nasucho kladených kamenů, které po destrukci zdi vyplnily prostor příkopu.