Hrobka Clam-Martiniců

Hrobka Clam-Martiniců je hrobní kaple v empírovém stylu z roku 1832 ve východní části hřbitova ve Smečně v okrese Kladno. Sloužila jako pohřebiště šlechtického rodu Clam-Martiniců, který vlastnil Smečenský zámek. Hrobka je památkově chráněná jako součást souboru, který tvoří Starý smečenský hřbitov s náhrobky a ohradní zdí. Je v majetku města Smečno a není přístupná.

Historie

Pohled od severozápadu Smečno bylo ve vlastnictví českého šlechtického rodu Martiniců od 15. +more století. V letech 1416-1418 ho koupil Markvart z Martinic. V roce 1789 Martinicové vymřeli po meči smrtí Františka Karla z Martinic z mladší ahníkovské rodové větve. Jedna ze tří jeho dědiček, hraběnka Marie Anna z Martinic (1768-1832), se v roce 1791 provdala za Karla Josefa hraběte z Clamu, svobodného pána z Höchenbergu (1760-1826). Karel Josef získal následující rok souhlas císaře a směl se psát z Clam-Martinic.

Pohřební kapli nechal v roce 1832 (případně v letech 1832-1833 nebo snad v roce 1834) zbudovat jeho syn Karel Jan Clam-Martinic (1792-1840), který byl od roku 1830 majitelem smečenského panství. Impulsem ke stavbě bylo pravděpodobně úmrtí jeho matky Marie Anny z Martinic v roce 1832. +more Hrobka byla postavena podle plánů německého stavitele Busseho. V roce 1888 byl její interiér novorenesančně upraven na popud Augusty Clam-Martinicové a jejího švagra Richarda. K těmto úpravám vedlo úmrtí Jindřicha Jaroslava z Clam-Martinic předchozího roku.

Do konce Rakousko-uherské monarchie byl vlastníkem velkostatku Smečno a tudíž i hrobky Heinrich Clam-Martinic (1863-1932), důvěrník následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda d´Este (1863-1914), ministr zemědělství Předlitavska (1916) a předseda vlády Předlitavska (1916-1917). Za jeho silně prohabsburský postoj mu byl po první světové válce v letech 1918-1922 nemovitý majetek téměř bez náhrady zkonfiskován a Clam-Martinicové museli opustit Československo. +more Hrobka poté chátrala.

V letech 1999-2002 byla restaurována.

Architektura

Portál Hrobka se skládá se ze dvou částí. +more Horní část hrobky slouží jako kaple a podzemní část, která je v půdorysu mnohem větší, je vlastní pohřebiště. Nadzemní část je jednoduchá hranolová stavba s nízkou sedlovou střechou s trojúhelníkovým štítem s vpadlinovým tympanonem. Zdivo je opatřeno bosáží. Vstupní průčelí se nachází na západní straně, dominuje mu vysoký obdélný portál s pískovcovým ostěním. Nad portálem je nápis z kovových písmen: KAREL HRABĚ Z CLAM-MARTINICZ / POSTAWITI KÁZAL L. P. 1832. Nápis chrání jednoduchá nadpražní římsa. Dvoukřídlé kazetové dveře ve stylu neorenesance zdobí motivy hlaviček andělů a rozet. Stěny obíhá v dolní části sokl z hrubě tesaných kvádrů a v horní části hladký vpadlý pás, na němž je u vstupního průčelí umístěn nápis z velkých kovových písmen: MRTWI W KRYSTU WSTANAU NEYPRVE. Thess. IV. -15. Nad ním je ve středu tympanonu umístěn clam-martinický erb. Dominantou ostatních třech fasád je půlkruhové okno s výrazným okenním parapetem, který nesou dvě volutové konzolky. Na západním průčelí na soklu vlevo je zasazen reliéf s maltézským křížem, vpravo od vchodu je nad soklem zazděna nápisová náhrobní deska J. N. Ossumbora (1825-1863), která má rozměry 48x31 centimetrů. K portálu vedou dva schůdky a po jejich stranách jsou v zemi zasazeny mramorové nápisové desky.

Interiér

Výzdoba vnitřního prostoru nadzemní části je pojata jednoduše. Vstup do krypty je uzavřen kamennou deskou, která se nachází v podlaze bezprostředně za vchodem. +more Stěny jsou opatřeny neorenesanční sgrafitovou výmalbou. Ve spodním pásu, který odpovídá výšce soklu, se nachází černošedý geometrický vzor. Za vchodem vlevo je v tomto pásu umístěn nápis OBNOVENO LÉTA PÁNĚ 1999-2002. Stěny jsou členěny pilastry zdobenými rostlinným vlysem. Jejich hlavice vynášejí odstupněnou římsu, v jejímž středu je pás s nápisem: DE PRO / FUNDIS: SUSTINUIT ANIMA MEA IN VERBO. EJUS / SPERAVIT ANIMA MEA IN DOMINO F (S), vrchní část římsy je vynášena konzolkovým vlysem. Nad portálem se nachází nápis v dekorativním rámu: Kaple tato postavena a vyzdobena byla v upomínce na L. P. 1887 zesnulého Jindřicha hraběte z Clam-Martinic jeho vdovou Augustou hraběnkou Clam-Martinic z rodu knížat ze Salm-Reifferscheid a jeho bratrem a nástupcem Richardem z Clam-Martinic 1888. Okna jsou opatřena konzolovými klenáky, plochy kolem nich jsou vyplněny historizujícím květinovým vzorem. Ve cviklech okna čelní stěny nad oltářem jsou provedeny dvě postavy andělů držící polnice a palmové ratolesti. Motiv andělů navazuje na citát nahoře na hlavním průčelí. V nárožích cviklů se také nachází dva menší sloupky ozdobené ornamentem. Výše je vlys s ornamentem hlaviček andílků a věnců, římsa a fabion s geometrizovanými rostlinnými motivy. Strop je plochý, jeho střed tvoří jednoduché štukové zrcadlo v podobě kruhu. Podlahu tvoří kamenné desky.

Na východní straně se nachází mramorová oltářní menza s dekorem kříže, nad oltářem je jednoduchý kříž. Obraz Ukřižovaného, který zde byl původně umístěn, je uložen v depozitáři v Unhošti.

Seznam pohřbených

V důsledku josefinských reforem bylo zakázáno pohřbívat v kostelech. Původní martinická hrobka byla zřízena uprostřed Starého hřbitova. +more Její místo dnes zaujímá prostý litinový kříž bez nápisu, který stojí na pískovcovém soklu. Po vybudování nové hrobky do ní byly přeneseny ostatky stavebníkova děda Františka Karla, posledního Martinice, a jeho manželky Marie Josefy ze Šternberka, otce Karla Josefa, dále pak sestry a jeho dvou dětí.

Clam-Martinicové mají také hrobku na Místním hřbitově (Ortsfriedhof) v Klamu v Horních Rakousích, protože od roku 1918 je na hradě Clam jejich hlavní sídlo, a ve Vídni.

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Clam-Martiniců, zeleně Martinicové, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do obou těchto rodin, pokud zde byly pohřbeny. +more Generace jsou počítány od Karla Josefa z Clam-Martinic, zakladatele mladší clamovské větve. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Seznam nemusí být kompletní.