Hrobka Thun-Hohensteinů (Klášterec nad Ohří)

Historie

Kostel Nejsvětější Trojice, pod jehož kněžištěm se nachází hrobka Panství Klášterec a Nový Šumburk byl majetkem Thun-Hohensteinů od roku 1623, kdy ho koupil Kryštof Šimon Thun (1582-1635). +more Tento šlechtic se psal od svého povýšení v roce 1629 s přídomkem z Hohensteinu. Michael Osvald z Thun-Hohensteinu (1631-1694) nechal přestavět klášterecký zámek, upravit okolní park a severozápadně od zámku postavit kostel.

Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven ve stylu raného baroka mezi lety 1665-1670 podle plánů italského architekta Carla Luraga (1615-1684). Realizace stavby se ujal italský stavitel a štukatér Rossi de Luca. +more Ve stejné době byla v západní části kostela zřízena rodová hrobka. Krypta má totožný půdorys jako kněžiště, pod kterým se nachází. Klenba hrobky je valená a tehdy do ní přístup zajišťovalo schodiště z presbytáře.

Jako první byl do hrobky pohřben stavebník Michael Osvald v roce 1694. V důsledku josefínských reforem se od pohřbívání v kostelních kryptách ustoupilo.

Rodokmen nad schodištěm do hrobky V roce 1853 se +more_z_Thun-Hohensteinu'>Josef Osvald I. (1817-1883) rozhodl kryptu obnovit. Kvůli požáru města se ale s úpravami začalo až v roce 1861. V souladu s úředními zdravotnickými požadavky musel být zrušen vchod do krypty z kostela, proto byla přistavěna budova nad nových vchodem zvenčí. Těla zesnulých byla před uložením do hrobky balzamována. Současně byla zbudována i vysoká ohradní zeď.

Na jaře roku 1950 nešťastně zaplavila kryptu podpovrchová voda. Proto byly rakve převezeny na hřbitov a sedm z nich deponováno v kryptě pod Kaplí mrtvých poblíž kostela Panny Marie Utěšitelky. +more Thunovská hrobka pak dlouhá léta chátrala, čemuž napomohlo i to, že zůstala otevřená a přístupná. Situace se změnila až po několika desetiletích. V roce 1991 byly rakve s ostatky provizorně uloženy v pravé sakristii kostela Panny Marie a posléze v zámku.

Krypta byla zrekonstruována a adaptována v letech 1992-1993. Během stavebních prací byly nalezeny ostatky prvních třech pochovaných členů šlechtické rodiny, identifikovány byly podle přiložených cínových tabulek. +more Úpravy prováděli místní umělci. Karel Meloun a jeho syn David jsou autory kovářských prací jako jsou vstupní dveře, kovaná madla na schodišti a mřížová stěna s brankou uprostřed, která uzavírá přístupnou část krypty. Karel Meloun také provedl úpravu starého kamenného podstavce s lavabem, které se nachází v pravém rohu krypty. Malíř Josef Bernášek vytvořil barevný rodokmen (strom života) klášterecké větve Thun-Hohensteinů, který sestavil Dr. Kynčil.

Po převozu restaurovaných rakví ze zámku do krypty byla hrobka 4. června 1993 vysvěcena 18. +more litoměřickým biskupem Josefem Kouklem a zpřístupněna veřejnosti.

Seznam pohřbených

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Thun-Hohensteinů, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. +more Červeně jsou vyznačeni majitelé statku Klášterec nad Ohří. Jméno Thun se uvádí už v polovině 12. století, možná ještě o století dříve, zde jsou však generace počítány až od Kryštofa Šimona z Thunu (1582-1635), který byl v roce 1604 přijat do říšského stavu svobodných pánů, v roce 1629 byl povýšen do stavu říšských hrabat a který jako první příslušník rodu získal rozsáhlé statky v Čechách.