Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást)

Historie

Thunovská kaple v Děčíně-Chrástu Děčínské panství se dostalo do vlastnictví Thun-Hohensteinů v roce 1628, kdy ho v době pobělohorských konfiskací koupil císařský hofmistr Kryštof Šimon Thun (1582-1635). +more O rok později dosáhl povýšení do stavu říšských hrabat s přídomkem z Hohensteinu.

Původní kaple

Na místě dnešní stavby stávala barokní poutní kaple z 18. století. +more V roce 1822 převzal patronát nad kaplí František Antonín I. z Thun-Hohensteinu (1786-1873) a rozhodl se pod ní zřídit rodinnou hrobku. Plány zhotovil architekt Koch v roce 1829. Překopíroval je a stavbu provedl místní stavitel Franz Heidenreich v letech 1834-1835. Celková kapacita hrobky obnášela 72 hrobních nik (po 36 na každé straně). Dne 23. května 1835 byla krypta vysvěcena a do nové hrobky byly převezeny ostatky osmi Thunů z městského hřbitova. V roce 1842 byly zakoupeny desky z carrarského mramoru na čela hrobových nik. Stavba krypty ovšem narušila statiku kaple a hrozilo zřícení zvonové věže, která se vychýlila ze své osy. V roce 1868 byla kaple až na kryptu rozebrána.

Současná kaple

Vnější hrobky Současná novogotická kaple sv. +more Jana Nepomuckého s kryptou byla postavena v letech 1869-1872 na popud hraběte Františka Antonína I. z Thun-Hohensteinu. Přípravných prací, vytvoření situačního plánu a rozpočtu se ujal děčínský inženýr Philippp Stuchlík už v roce 1859. Vlastní plány vytvořil v letech 1860-1861 vídeňský architekt Friedrich Schmidt (1825-1891), z důvodu vysokých nákladů je však musel v roce 1868 přepracovat. Vedením stavby byl pověřen tehdy začínající Josef Mocker (1835-1899). Kaple byla vysvěcena 21. ledna 1873 za přítomnosti litoměřického biskupa, následující den byla v kryptě uložena rakev stavebníka Františka Antonína I. Na vnitřním vybavení se ale pracovalo až do léta 1874. V dubnu až květnu 1889 nechal majitel velkostatku František Antonín III. (1847-1916) navíc při východní straně kaple zřídit dvě vnější hrobky pro rodiny svých strýců Františka Antonína II. (1809-1870) a Lea (Lva) (1811-1888). Stavební plány vytvořil Josef Čejka. Vchody zakrývaly mohutné žulové desky, vyrobené v Plzni kameníkem Johannem Cingrošem. Písmena na hrobních deskách byla kovová. Kolem desek byly osazeny zdobné ploty, které vyrobil děčínský zámečník Wenzel Tripi.

Občas se mylně tvrdí, že sem byly přeneseny ostatky příslušníků rodu z 18. a 19. +more století po stržení loretánské kaple na děčínském náměstí.

V kapli se pohřbívalo do roku 1935. Po druhé světové válce do hrobky opakovaně vnikli vandalové, některé rakve poškodili a ostatky zneuctili. +more V roce 1980 byly do okének vsazeny mříže, rozbité rakve byly nahrazeny novými. Násilný vstup do hrobky se však opakoval i později. Po sametové revoluci bylo rozhodnuto přemístit ostatky do krypty kostela Povýšení sv. Kříže. Svolení k přesunu dala jménem rodiny Maria Assunta Ketteler-Fürstenbergová. Dne 26. května 1992 byly ostatky 31 členů rodu z krypty odvezeny. Poté došlo k jejich zpopelnění v krematoriu v Ústí nad Labem a v dubnu 1995 k uložení schránek do krypty kostela Povýšení sv. Kříže v Děčíně. V roce 2002 sedm pubescentů vylilo do Leovy vnější hrobky láhev benzínu a přičinilo se o požár. Vchod byl následně překryt betonovou deskou. V roce 2007 byly z vnějších dvou hrobek u tohoto kostela do kostela Povýšení sv. Kříže přeneseny zpopelněné ostatky ještě zbylých sedmi členů rodu.

Na východ od kaple je terasová zeď, kterou zdobily sochy svatých. Ty jsou uloženy v kapli. +more Za osou kostela se nachází dvouramenné schodiště, které se dole sbíhá u vstupu do krypty. Vchod je v současnosti (2022) zazděný.

Seznam pohřbených

+more_z_Thun-Hohenštejna'>Františka Antonína II. z Thun-Hohensteinu V hrobce pod kaplí bylo pohřbeno 31 osob, ve vnější severní hrobce dvě a v jižní pět osob. Výčet osob vychází ze seznamu v publikaci Příběh Jánské kaple aneb Duše Chrástu na straně 347, který sestavili Hana Slavíčková a Milan Rosenkranc, ovšem v seznamu figuruje Josefína (1815-1895) dvakrát. Chybějící 38. osobou by mohl být Jan Nepomuk (1742-1749), jehož ostatky byly do Chrástu převezeny v roce 1835, avšak v běžně dostupných rodokmenech takováto osoba není k dohledání.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Thun-Hohensteinů, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. +more Zeleně je vyznačen Lev z Thun-Hohensteinu a jeho manželka, kteří byli pochováni ve vnější samostatné hrobce vlevo (severní), a modře příslušníci rodiny Františka Antonína II. , kteří byli pohřbeni ve vnější hrobce vpravo (jižní). Červeně jsou zvýrazněni majitelé panství, resp. statku Děčín. Jméno Thun se uvádí už v polovině 12. století, možná ještě o století dříve, zde jsou však generace počítány až od Kryštofa Šimona z Thunu (1582-1635), který byl v roce 1604 přijat do říšského stavu svobodných pánů, v roce 1629 byl povýšen do stavu říšských hrabat a který jako první příslušník rodu získal rozsáhlé statky v Čechách. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.