Hugo Rhemen

Hugo svobodný pán Rhemen (Hugo Freiherr Rhemen zu Barensfeld) (3. září 1861 Münster - 30. října 1929 Jezdkovice) byl rakousko-uherský diplomat. V diplomatických službách působil od roku 1884 a absolvoval kariéru v řadě evropských zemí i v zámoří. V letech 1903-1908 byl rakousko-uherským vyslancem v Argentině, poté do konce první světové války zastával funkci sekčního šéfa na ministerstvu zahraničí. Sňatkem se spříznil s rodem Sedlnických z Choltic a po rozpadu monarchie žil v soukromí na zámku Jezdkovice.

Životopis

Pocházel z německého šlechtického rodu, ale od mládí působil v rakousko-uherských diplomatických službách. Vystudoval Orientální akademii ve Vídni a do služeb ministerstva zahraničí vstoupil jako konzulární elév v roce 1884. +more Od roku 1884 působil jako attaché a později chargé d'affaires v Athénách, na dalších postech působil v Bělehradě a Buenos Aires, v letech 1894-1895 byl přidělen jako diplomatický agent ke generálnímu konzulátu v Káhiře. S titulem vyslaneckého rady poté působil v Drážďanech a Washingtonu, po návratu do Vídně byl s titulem legačního rady I. kategorie přidělen k ministerstvu zahraničí (1897-1900). V roce 1900 byl jako legační rada I. kategorie přeložen do Istanbulu.

V letech 1903-1908 byl rakousko-uherským vyslancem v Argentině, kde zároveň vedl diplomatické zastoupení pro Uruguay a Paraguay. Po návratu do Vídně působil na ministerstvu zahraničí jako sekční šéf s titulem zplnomocněného ministra a v roce 1910 byl jmenován c. +more k. tajným radou. Za první světové války se zúčastnil diplomatických jednání a angažoval se také v charitě. Po zániku monarchie byl penzionován k datu 1. června 1919 a od té doby žil v soukromí, pobýval převážně na statku Jezdkovice ve vlastnictví jeho manželky.

Za zásluhy obdržel několik rakouských vyznamenání, v roce 1898 obdržel rytířský kříž Leopoldova řádu, poté se stal nositelem Řádu Františka Josefa (1903) a nakonec získal Řád železné koruny I. třídy (1917). +more Během diplomatické služby byl dekorován také řadou vyznamenání od zahraničních panovníků. Byl držitelem velkokříže belgického Řádu Leopolda II. , švédského Řádu polární hvězdy, Řádu rumunské koruny, bulharského Královského řádu za občanské zásluhy a saského Albrechtova řádu. Dále byl nositelem pruského Řádu koruny I. třídy, tureckého Řádu Osmanie, japonského Řádu posvátného pokladu, portugalského Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa, řeckého Řádu Spasitele, papežského Řádu sv. Silvestra a srbského Takovského řádu. Za své aktivity v charitě během první světové války obdržel ocenění od Mezinárodního červeného kříže, získal Válečný kříž Za občanské zásluhy I. třídy a stal se také čestným rytířem Maltézského řádu.

Zemřel 30. října 1929 na zámku v Jezdkovicích, který patřil jeho manželce, pohřben byl 2. +more listopadu do rodové hrobky Sedlnických z Choltic ve Velkých Albrechticích.

Manželství

V roce 1906 se v Gorici oženil s baronkou Marií Karolínou Sedlnickou z Choltic (1874-1953), která pocházela ze staré moravské šlechtické rodiny. Marie Karolína (zvaná též Marika) byla jedinou dcerou barona Arnošta Sedlnického a jeho manželky Heleny, rozené hraběnky Serényiové. +more Marika byla po otci dědičkou velkostatku Jezdkovice ve Slezsku v hodnotě 104 000 korun, k velkostatku patřilo 202 hektarů půdy. S Hugem se seznámila na společenské akci ve Vídni, sňatek se ale konal až o několik let později. Hugo si při příležitosti svatby vzal několikaměsíční dovolenou a přijel z Buenos Aires, s novomanželkou pak odjel zpět do Argentiny. Marika byla aktivní v charitě, později při pobytu ve Vídni pomáhala manželovi organizovat společenská a diplomatická setkání. Manželství zůstalo bezdětné, Marika byla po ovdovění majitelkou velkostatku Jezdkovice až do roku 1945, kdy jí byl zkonfiskován, a poté odešla do Německa.

Odkazy

Reference

Literatura

DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825-1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Wien, 2017; s. +more 568-569 ISBN 978-3-205-20493-0 [url=https://library. oapen. org/handle/20. 500. 12657/30598. show=full]dostupné online[/url] * KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1.

Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda II. +more Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu posvátného pokladu Kategorie:Nositelé Řádu svatého Silvestra Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu polární hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa Kategorie:Nositelé Královského řádu za občanské zásluhy Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Narození 3. září Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Narození v Münsteru Kategorie:Úmrtí 30. října Kategorie:Úmrtí v roce 1929 Kategorie:Muži.