Humprecht III. Czernin z Chudenic

Humprecht III. Czernin z Chudenic, zvaný starší, také Humprecht Černín z Chudenic, německy Humprecht der Ältere Czernin von Chudenitz (duben 1570 - 22. května 1632) byl český šlechtic z nedrahovické větve rodu Černínů. Během stavovského povstání stál proti císaři. Přestože byl dokonce členem direktoria, byl omilostněn a stal se českým místodržícím, purkrabím Hradeckého kraje a posledním karlštejnským purkrabím.

Původ

Narodil se jako syn Jana Czernina z Chudenic († 1580), který několikrát zastával úřad hejtmana Vltavského kraje, a Marianny z Říčan. Jeho starší bratr Diviš Czernin z Chudenic (1565-1621) byl v roce 1621 jako jediný katolík popraven na Staroměstském náměstí v Praze. +more Jeho mladší bratr Heřman Czernin z Chudenic (1576-1651) se proslavil jako císařský vyslanec k tureckému sultánovi. Humprecht je často uváděn jako starší, aby se odlišil od svého vnuka Humprechta Jana (1628-1682).

Kariéra

Prčicích Kariéru začal jako hejtman Vltavského kraje, kterým se stal v roce 1605 spolu s Janem z Talmberka. +more V roce 1616 se stal místokomorníkem Českého království. V době druhého českého stavovského protihabsburského povstání se za rytířský stav stal členem direktoria. Choval se ovšem opatrně a nakonec se na radu bratra Heřmana přidal k císařské straně. Požádal o pardon. Po bitvě na Bílé hoře se v Praze zasazoval o to, aby se město nebránilo a kapitulovalo. Pokusil si vyjednat lepší pozici u Pavla Michny z Vacínova a Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. Jako bývalý místokomorník pomáhal při revizi zápisů v zemských deskách. Na rozdíl od bratra Diviše z účasti v povstání vyvázl hladce. Nejdříve byl jen střežen vojáky ve svém domě a za omilostnění (pardon) musel zaplatit 1500 zlatých jako dar pro kostel sv. Jakuba na Starém Městě pražském. V roce 1621 konvertoval na katolickou víru a dále stoupal na společenském žebříčku. Stal se císařským radou, císařským komorníkem a přísedícím zemského soudu. Kariéru ukončil jako purkrabí karlštejnský a purkrabí Hradeckého kraje. Dne 15. března 1623 byl rodu potvrzen stav svobodných pánů a 8. června 1627 byl Humprecht spolu s bratrem Heřmanem povýšen do hraběcího stavu v Čechách. Zemřel 22. května 1632 a pohřben byl v Radeníně.

Majetek

Manželka mu přinesla panství Radenín a Choustník na Táborsku. Před rokem 1605 od své tchyně, tehdy už vdovy po Adamu Voračickém, koupil polovinu městečka Prčice. +more Od Adamových dědiců koupil i druhou polovinu. Usadil se v renesančním prčickém zámku. Prčici nakonec v roce 1612 prodal Janovi z Talmberka a jeho ženě Kunce z Říčan. V roce 1624 koupil Kostomlaty, které byly zkonfiskovány Petrovi a Oldřichovi z Kostomlat pro účast ve stavovském povstání. V okolí dále přikoupil konfiskované Černčice a později Lhenice a Bukovice.

Rodina

V dubnu 1594 se oženil s Evou Polyxenou Voračickou z Paběnic (1593 - 2. června 1632), dcerou Adama Voračického z Paběnic a jeho ženy Anny Kaplířové ze Sulevic. +more Narodil se jim jeden syn: * Jan Křtitel Adam (16. 8. 1597 - 22. 11. 1642) ** ∞ Zuzana Homutová z Harasova (1600-1654), jejich děti: *** 1. Eva Polyxena (kolem 1622 - 1688) *** 2. Alžběta Johana (* kolem 1624) *** 3. Heřman Václav František (asi 1626-1674/1675) *** 4. Humprecht Jan (1628-1682).

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://genealogy.euweb.cz/bohemia/czernin1.html]Rodokmen (Miroslav Marek)[/url]

Humprecht III. Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Karlštejnští purkrabí Kategorie:Purkrabí Hradeckého kraje Kategorie:Čeští místodržící Kategorie:Hejtmani Vltavského kraje Kategorie:Pohřbení v Radeníně Kategorie:Narození 1570 +more_května'>Kategorie:Úmrtí 22. května Kategorie:Úmrtí 1632 Kategorie:Muži.