Hynek Krušina IV. z Lichtenburka

Hynek Krušina IV. z Lichtenburka (asi 1392 - 4. března 1454, Kladsko) byl český šlechtic z významného panského rodu Ronovců, husitský válečník a v prvním období husitské revoluce hejtman orebitů. V bitvě pod Vyšehradem v roce 1420 byl hlavním velitelem spojených husitských vojsk. Později přešel na stranu krále Zikmunda.

Život

Hynek Krušina z Lichtenburka a orebité v Praze 2. +more května 1420 (Česko-moravská kronika, 1868) Byl nejstarším synem Jana Krušiny IV. z Lichtenburka, který za krále Václava IV. zastával funkci nejvyššího purkrabího a hofmistra. Po Janově smrti ztratili Lichtenburkové hrad Albrechtice, který dal král Janovi do zástavy a nyní byl vrácen do majetku královny Žofie. Soudní spor prohráli, a tak se Hynek Krušina společně svými bratry pokusili vzpourou proti králi a přepadáním královniných statků uplatnit svá práva násilím. Opěrnými body jim byly rodinné hrady Kumburk a Opočno. Vše skončilo v roce 1414 smírem, ale Hynek si tím uzavřel cestu ke dvorským funkcím a také se zadlužil.

V roce 1415 připojil Hynek Krušina svou pečeť na stížný list proti upálení Jana Husa a již na sněmu konaném 5. září 1415 na Starém Městě pražském se stal členem branného svazu husitské šlechty. +more Mezi východočeskými kališníky, kteří se podle návrší nad Třebechovicemi zvali orebité, byl jakožto šlechtic s vojenskými zkušenostmi vůdčí osobností a stal se jejich hlavním hejtmanem. Na jaře roku 1420 shromáždil orebitské vojenské jednotky a přivedl je do Prahy na pomoc proti první křížové výpravě. Orebitské oddíly přišly do Prahy z venkovských posil jako první. Bitvy na Vítkově se Hynek nezúčastnil, vrátil se domů chránit své statky, ohrožené po pádu Hradce Králové do Zikmundových rukou. Do Prahy se na podzim s dalšími posilami vrátil a jako hlavní velitel spojených husitských vojsk vedl obléhání Vyšehradu. Po delším obléhání dojednal s vyhladovělou vyšehradskou posádkou vydání pevnosti s podmínkou svobodného odchodu, pokud se do 1. listopadu Vyšehradu nedostane pomoci ze strany Zikmunda. Tím se dostal do sporu s velitelem táborských oddílů Mikulášem z Husi. Ve vlastní bitvě pod Vyšehradem měl hlavní zásluhu na vítězství husitů a byl poté odměněn rytířským pásem. Protože patřil k umírněným husitům a neměl rád radikály, byl proti tomu, aby pražané podpořili tábory Mikuláše z Husi při obléhání Říčan. Na protest se vzdal funkce vrchního velitele, spojencem pražanů však zůstal i nadále. Na jaře 1421 vedl orebity na úspěšném tažení ve východních Čechách a na Čáslavském sněmu byl zvolen do prozatímní zemské vlády. Krátce poté velel spolu s Čeňkem z Vartemberka husitskému vojsku vyslanému proti vpádu Slezanů. Místo odvetné akce uzavřeli hejtmani se Slezany nevýhodné příměří, což vyvolalo ve vojsku nespokojenost a oba museli uprchnout před rozzuřenými cepníky; navíc se museli v Praze obhajovat proti žalobě kněze Ambrože, jehož pozice mezi orebity posílila. V létě roku 1421 Hynek Krušina orebský svaz opustil a stáhl se do ústraní, jeho místo zaujal Diviš Bořek z Miletínka. Po pádu Želivského diktatury se znovu zapojil na straně pražanů, podporoval Zikmunda Korybutoviče, účastnil se obléhání Karlštejna. V roce 1423 byl v bitvě u Strauchova dvora na straně poražených, na svatohavelském sjezdu byl jmenován do dvanáctičlenné zemské vlády, která měla porážkou Žižkova nového bratrstva nastolit v zemi. Dále se však již vojensky neangažoval.

Postupně se přiklonil na stranu odpůrců husitství. V roce 1426 uzavřel spolek s představiteli tzv. +more opočenské strany, v létě 1427 je již zmiňován jako přívrženec Zikmunda Lucemburského. V následujících letech poskytoval informace o pohybech husitských vojsk slezským a lužickým katolíkům, ale více se věnoval kořistnickým nájezdům v oblasti východních Čech, Kladska a Slezska. Do roku 1429 se pravděpodobně vrátil ke katolické víře. Od Zikmunda získal řadu zástav. Po Zikmundově smrti podporoval jako jeho nástupce Albrechta Habsburského, při jehož korunovaci nesl královský meč. V době Albrechtova tažení do Uher byl zvolen členem panské vlády určené ke správě země. V roce 1440 přešel na stranu Hynce Ptáčka z Pirkštejna a v roce 1441 doprovázel královnu-vdovu Barboru z Kladska do Hradce Králové. V tomto i následném období se však více věnoval aktivitám ve Slezsku. Několik let usiloval o koupi rozsáhlého, avšak zadluženého dědictví po Půtovi z Častolovic, až se mu ho podařilo v roce 1440 odkoupit od jeho vdovy Anny z Koldic, s níž se krátce na to oženil a které pomohl získat zpět unesenou dceru. O Kladsko a Minsterbersko pak však vedl se Slezany dlouhé války. V průběhu těchto válek se dále zadlužil, takže ke konci života častolovické panství prodal za nemalou sumu Jiřímu z Poděbrad s tím, že převod majetku se uskuteční až po jeho smrti. Jednou z Hynkových posledních politických aktivit byla účast na volbě Jiřího z Poděbrad zemským správcem v roce 1452.

Rodina a državy

Jeho otcem byl Jan Krušina (IV. ) z Lichtenburka, matka není známá. +more Měl mladší bratry Alexandra a Jana. Byl dvakrát ženat, první manželkou byla Anna z Házmburka, druhou Anna z Koldic. Z prvního manželství měl syna Viléma, z druhého dvě dcery, Eufémii a Reginu. Základem rodinného majetku byl hrad Kumburk a zpočátku též Opočno, které však Hynek brzy prodal. Za zásluhy ve válkách na straně pražanů získal hrad Lichnici, po smrti bratra zdědil Hostinné, od císaře Zikmunda dostal Miletín. V roce 1440 se jeho državy značně rozrostly koupí častolovického panství, které zahrnovalo vedle zástavního práva na Kladsko a Minsterbersko např. Potštejn, Častolovice, Nové Hrady a Choceň. Po prodeji většiny statků zůstaly jeho synovi jen Kumburk, Miletín a Hostinné.

Odkazy

Literatura

ŠMAHEL, František. Pan Krušina na Zlaté Hoře: drobná historie malých záhad. +more In: Dějiny a současnost 21, č. 3, (1999), s. 13-16. * URBAN, Jan. Bratr Žižka, pan Hynek Krušina a ti ostatní: pokus o komparaci.   In: Jan Žižka z Trocnova a husitské vojenství v evropských dějinách. VI. mezinárodní husitologické sympozium, Tábor 12. -14. října 2004, Tábor: Husitské muzeum v Táboře, 2007 s. 571-584. * URBAN, Jan. Hynek Krušina z Lichtenburka a husitská revoluce.  In: Folia Historica Bohemica, č. 4 (1982), Praha: Ústav československých a světových dějin ČSAV, s. 7-47.

Externí odkazy

[url=http://husitstvi.cz/rejstriky/rejstrik-osob/hynek-krusina-z-lichtenburka/]Hynek Krušina na husitstvi.cz[/url]

Hynek Krušina IV. z Lichtenburka Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Husitští hejtmani Kategorie:Orebité Kategorie:Narození 1392 +more_března'>Kategorie:Úmrtí 4. března Kategorie:Úmrtí 1454 Kategorie:Úmrtí v Kladsku Kategorie:Muži Kategorie:Čeští vojevůdci Kategorie:Účastníci bitvy pod Vyšehradem.