Ilidža (nádraží)
Author
Albert FloresIlidža je název pro železniční stanici v Bosně a Hercegovině, která se nachází v nedalekém předměstí Sarajeva. Stanice je součástí železniční trati, která spojuje Sarajevo se Záhřebem a dalšími významnými městy v regionu. Ilidža je jednou z nejdůležitějších zastávek na této trati a slouží především jako výchozí bod pro cestovatele směřující z vesnic a měst v okolí do Sarajeva. Stanice je veřejně přístupná a nabízí různé služby, včetně informačního centra, nápojových automatů a možnosti zakoupení jízdenek. Ilidža je také známá svou architekturou, která odráží historické a kulturní dědictví města. Budova stanice je postavena v charakteristickém stylu z počátku 20. století a je považována za významnou památku. Nádraží Ilidža je důležitým uzlem ve veřejné dopravě a přispívá k propojení oblasti okolo Sarajeva s ostatními částmi Bosny a Hercegoviny. Stanice často slouží jako přestupní bod pro cestující směřující na jiná místa v zemi. Celkově lze tedy dospět k závěru, že Ilidža je významná železniční stanice v Bosně a Hercegovině, která hraje klíčovou roli ve veřejné dopravě a slouží jako vstupní brána pro cestovatele směřující do Sarajeva a dalších měst v regionu.
Ilidža (v srbské cyrilici Илиџа) je bývalá železniční stanice, která se nacházela ve stejnojmenné obci (dnes součást města Sarajeva), na železniční trati Sarajevo-Ploče. V současné době se jedná o objekt, který je památkově chráněný, neslouží však svému účelu; trať byla přeložena a původní budova zachována. Budova se nachází na adrese Muhameda Mehmedbašića 22.
Budova nádraží je orientována ve směru západ-východ. Postavena byla ze dřeva a kamene. +more Její půdorys zabírá plochu obdélníka o rozměrech 30 x 13 m. Z přízemní budovy vystupovala průčelí s prvky typické horské architektury. Na některých místech tak měla budova až dvě patra.
Historie
Nádraží původně úzkorozchodné trati bylo slavnostně otevřeno v roce 1892. Jako jedna z prvních železničních stanic stálo v historickém centru dnešní Ilidži a umožnilo transformaci obce z obyčejné vesnice v lázeňské letovisko Rakousko-uherského střihu, prvního na území současné Bosny. +more Budovu stanice navrhlo Technické oddělení státních drah Bosny a Hercegoviny. Vznikla podle standardů platných právě v Rakousku. Pro něj ji pravděpodobně vypracoval český architekt František Blažek. Stejně jako stanice na Bistriku bylo inspirováno alpskou architekturou.
Nádraží sloužilo svému účelu až do roku 1966, kdy byla trať přeložena severněji, do své současné stopy. Přeložka trati byla realizována v souvislosti s její modernizací a přerozchodováním. +more Namísto původní trati byla zbudována víceproudá silnice (ul. Samira Ćatovića Kobre). Později ji obklopilo sídliště unifikovaných domů.
Budova přečkala dobře téměř celé 20. století, včetně války v 90. +more letech 20. století. V roce 1996 ji nicméně zasáhl požár, který zničil střechu. Poté začalo do stavby zatékat a její technický stav se postupně zhoršoval. V roce 2002 byla předpokládána kompletní rekonstrukce objektu, která ale nebyla nikdy uskutečněna. Později byla obnovena alespoň střecha. V roce 2020 byl objekt v havarijním stavu; vláda Kantonu Sarajevo i općiny Ilidža usilují o obnovu objektu.
Soubor:Station Ilidža. jpg|Stanice nedlouho po dokončení Soubor:Ilidza Former-Railway-Station-Ilidza 2010-07-05 (2). +morejpg|Stanice v roce 2010. Soubor:Ilidza Former-Railway-Station-Ilidza 2010-07-05 (5). jpg|Zřícené části nádraží. Soubor:Ilidza Former-Railway-Station-Ilidza 2010-07-05 (3). jpg|Propadlá část nádraží zakrytá reklamní plochou. Soubor:Ilidza Former-Railway-Station-Ilidza 2010-07-05 (4). jpg|Štít budovy.
Literatura
Studija brze gradske željeznice Sarajevske metropolitanske regije, Sarajevo 2013