Ilirska Bistrica

Ilirska Bistrica (německy: Illyrisch Feistritz; italsky: Villa del Nevoso) je sídelní město občiny Ilirska Bistrica v Přímořsko-vnitrokraňském regionu ve Vnitřním Kraňsku ve Slovinsku. V roce 2012 žilo v Ilirské Bistrici 4 539 obyvatel na ploše 34,8 km².

Geografie

Centrum města se nachází na starodávné stezce z Postojné do Rijeky na pobřeží Jadranu. Město leží v údolí řeky Reka. +more Na severovýchodě leží město na strmém okraji hustě zalesněné planiny Snežnik. Na jihozápadě tvoří pohoří Brkini přirozenou hranici se Slovinským přímořím.

Název a znak města

Název Ilirska Bistrica (Ilyrská Bystřice) pochází z doby Ilyrského království, jež bylo mezi lety 1816 až 1849 součástí Rakouského císařství. Označení Ilyrská obdržela kvůli existenci více Bystric v říši, například Slovenska Bistrica nebo Banská Bystrica.

Městský znak odkazuje na historii města, kdy zde v předslovanské době žil kmen Ilyrů. Dnešní městský znak byl vytvořen v polovině +more_století'>19. století a jedná se pouze o mírnou úpravu znaku Ilyrského království.

Historie

Ve 12. +more století vznikla středověká pevnost na místě někdejší prehistorické osady východně od centra města. Hrad byl v držení hrabat z Duina, od 14. století ho vlastnil rod Auerspergů.

První písemná zmínka o samotné osadě pochází z období kolem roku 1300. Její výhodná poloha, okolní krasové jeskyně a husté lesy vedly od +more_století'>15. století k hospodářskému rozvoji. Rozmáhalo se dřevařství, přibývalo pil. Po dlouhá staletí bylo město součástí Kraňského vévodství v rámci Habsburské monarchie. V 19. století zásobovali místní obchodníci se dřevem rakouské přístavy Terst a Rijeka. Roku 1873 byla společností Rakouská Jižní dráha uvedena do provozu železnice. Tato železnice spojovala město Pivka a Rakouskou Jižní dráhu přes Ilyrskou Bystřici s pobřežními městy Opatija a Rijeka.

Během posledních sto let byla tvář města ovlivněna především národy, kterými bylo město obsazeno. Od roku 1867 bylo město ovládáno Rakouskem-Uherskem. +more Roku 1920 bylo obsazeno Italským královstvím. Po druhé světové válce bylo součástí Jugoslávie a od roku 1991 je součástí samostatného Slovinska. Zbytky těchto obsazení lze spatřit na početných památnících nebo na italských kasárnách z druhé světové války.

Během posledních dní druhé světové války 97. +more armádní sbor Wehrmachtu pod velením generála horských vojsk Ludwiga Küblera bránil území mezi Rijekou a Snežnikem, také známé jako "Ingridstellung" nebo jako obranná linie Ingrid. Úkolem této linie bylo zabránit dalšímu postupu Jugoslávců proti Terstu a Lublani a týlu armádních skupin C a E. 97. armádní sbor se dostal do obklíčení v prostoru okolo Ilyrské Bystřice a Snežniku, když generál Tito rozkázal 4. armádě obklíčit Němce a dobýt Terst. Teprve když jugoslávští partyzáni dobyli Terst, dostal 97. armádní sbor rozkaz provést průlom přes Ilyrskou Bystřici, Postojnou na Lublaň. Průlom začal v noci z 2. na 3. května 1945. Během 5. a 6. května se Němcům podařilo obsadit Ilyrskou Bystřici, ale další postup se zdál nemožný. Dne 7. května v 6:04 byla podepsána kapitulace. Okolo 16 tisíc německých vojáků, 40 důstojníků a 3 generálové padli do zajetí. Ukořistěné vybavení zahrnovalo 31 tanků, 841 kusů dělostřelectva, 536 minometů, 1670 kulometů, 2468 lehkých kulometů a 716 různých motorových vozidel.

27. +more června roku 1991, během slovinské války za nezávislost, blokovala Teritoriální obrana Republiky Slovinsko silnici spojující město s Rijekou, kde se nacházel 13. pěší armádní sbor Jugoslávské lidové armády. Později stejného dne podnikli Slovinci útok na hlídku Jugoslávců ve vsi Koseze u Ilyrské Bystřice. Po těžkých bojích Jugoslávská lidová armáda ustoupila. Bitva skončila se třemi mrtvými jugoslávskými vojáky a několika zraněnými na obou stranách.

Masové hroby

Ilirska Bistrica je místem dvou známých masových hrobů z druhé světové války. Masový hrob Stražica (slovinsky: Grobišče pod Stražico), také známý jako masový hrob Černých polí (Grobišče Črne njive), se nachází severně od města, asi 170 metrů severně od vrcholu Stražica. +more Tento hrob obsahuje pozůstatky německých vojáků 97. armádního sboru, kteří padli na začátku května 1945. Hrob byl exhumován.

Masový hrob a hřbitov (Grobišče pod pokopališčem) se nachází vedle městského hřbitova. Obsahuje pozůstatky 82 německých vojáků pochovaných v bývalém zákopu. +more Asfaltová cesta a parkoviště byly položeny přes hrob, když byl hřbitov rozšířen.

Sport

Ve městě sídlí: * basketbalový klub KK Plama Pur, který hraje druhou nejvyšší slovinskou basketbalovou ligu, * fotbalový klub NK Ilirska Bistrica, který hraje třetí slovinskou fotbalovou ligu.

Ve městě také sídlí další kluby a asociace, jako třeba klub házenkářský, několik karatistických klubů a lukostřelecký klub.

Osobnosti

Dragotin Kette (19. ledna 1876 - 26. dubna 1899), slovinský básník

Náboženství

Městský farní kostel je zasvěcen svatému Petrovi a spadá pod Koperskou diecézi. Druhý kostel ve městě je zasvěcen svatému Jiří.

Turismus

Město je využíváno turisty jako počáteční místo k cestě na vrchol Snežniku Cesta z města na vrchol trvá jeden den. Nejvyšší bod pohoří, Velký Sněžník (1796 m n. +more m. ) (slovinsky: Veliki Snežnik), je nejvyšší nealpský bod ve Slovinsku.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.ilirska-bistrica.si]Oficiální stránky města[/url]

Kategorie:Občina Ilirska Bistrica Kategorie:Města v Přímořsko-vnitrokraňském regionu