Iljušin Il-2

Iljušin Il-2 „Šturmovik“ byl bitevním letadlem používaným zejména Sovětským svazem během druhé světové války. Celkem bylo vyrobeno 36 183 strojů všech verzí, což z něj činí nejmasověji vyráběné vojenské letadlo.

Vývoj

Letadlo Il-2 vzniklo na základě požadavků sovětských vzdušných sil na letadlo pro spolupráci s pozemními silami. Vývoj tohoto typu začal v druhé polovině 30. +more let 20. století z iniciativy konstruktéra Sergeje V. Iljušina.

Il-2M v muzeu ve městě Krumovo, Bulharsko První prototyp, interně označený CKB-55 (armádní označení BŠ-2), vzlétl +more_říjen'>2. října 1939. Unikátní na tuto dobu bylo pancéřování, které začínalo pancéřovým kuželem vrtule a končilo až za sedadlem pilota, kde se nacházel střelec kulometu ŠKAS ráže 7,62 mm. Křídla byla celokovová a jen zadní část trupu tvořilo dřevo. Stroj poháněl motor Mikulin AM-35 o výkonu 993 kW. Přestože měl solidní letové vlastnosti, byl stroj armádou kritizován pro malou rychlost a slabou ofenzívní výzbroj, kterou tvořily čtyři kulomety ŠKAS ráže 7,62 mm v křídle. Státní komisi, která letoun v létě 1940 přejímala, vadila poměrně nízká výkonnost motoru, nízký dolet a slabá výzbroj. Iljušin urychleně zpracoval všechny požadavky komise a 12. října 1940 vlétl nový prototyp CKB-57, který odpovídal všem novým požadavkům. V přídi byl nový dvanáctiválec AM-38 o výkonu 1600 k, výzbroj se změnila na dva pevné kanóny ŠVAK ráže 20 mm a dva pevné kulomety ŠKAS ráže 7,62 mm. Horší záležitostí byla otázka doletu. Nakonec došlo ke kompromisu: vojenské letectvo se zřeklo možnosti aktivní obrany dozadu, a tak se letoun stal jednomístným, přičemž došlo ke zvětšení zásoby paliva z původních 315 na 470 kg.

Il-2 v muzeu ve Varšavě První stroje se dostaly k jednotkám už před napadením SSSR, v květnu 1941. +more Za jediný měsíc, který zbýval Sovětskému svazu do začátku války, nemohlo proběhnout řádné přeškolení pilotů, což mělo zpočátku, společně s absencí stíhací ochrany v první fázi bojů za následek katastrofální ztráty v soubojích se stíhači Luftwaffe. Nevelká bojová skupina, která létala na šturmovicích ve středním úseku fronty, však získala první bojové úspěchy. Il-2 snesly prudkou palbu zbraní menších ráží, spolehlivě dolétly na mateřské základny i se značným poškozením a nevyžadovaly ani náročnou údržbu, ani upravené rozjezdové plochy. Na přelomu let 1941-1942 byly letecké továrny evakuovány na východ, přičemž v nových podmínkách docházelo k zjednodušení technologické náročnosti letounů Il-2. Z bojových zkušeností však bylo zřejmé, že bude znovu nutné zasáhnout do konstrukce a vytvořit místo pro zadního střelce. Navíc kvůli narůstajícímu nedostatku hliníku se začal trup a později i křídla vyrábět ze dřeva. To však mělo za následek zvýšení hmotnosti a z toho pramenící pokles výkonů. Potřeba aktivní obrany však byla natolik naléhavá, že ještě před zavedením modernizovaného Il-2m2 do výroby bylo velké množství jednomístných Il-2 v polních podmínkách upraveno tak, aby mohly nést i střelce z velkorážního kulometu. Prototyp verze Il-2m2 prošel státními zkouškami v červenci 1942, ve třetím čtvrtletí téhož roku již byly tyto stroje dodávány k bojovým jednotkám.

Kokpit Il-2M v muzeu v Bělehradě Obranu zadní polosféry zajišťoval střelec-radista-pozorovatel, který ovládal pohyblivý kulomet UBT ráže 12,7 mm. +more Jeho postavení nebylo v prvním období zavedení dvoumístných Il-2 typ 3 záviděníhodné, jeho kabina nebyla pancéřována, tudíž střelci měli 7× vyšší ztráty než piloti a teprve v průběhu dalšího vývoje se střelcům dostalo improvizované ochrany. Protože tím vzrostla hmotnost letounu, muselo dojít k experimentům ve výzbroji, která byla modernizována na lehčí modernější modely. Bitevníky Il-2 byly od počátku roku 1943 vybaveny motory AM-38F s výkonem 1750 k. Jejich standardní výzbrojí byly 2 kanóny ráže 20 nebo 23 mm, 2 kulomety ráže 7,62 mm, 8 neřízených reaktivních střel ráže 82 mm nebo až 600 kg bomb; jako ochrana před stíhači nepřítele jeden kulomet Berezin UBK ráže 12,7 mm. Od května roku 1943 byly některé šturmoviky vyzbrojeny dvěma protitankovými automatickými kanóny 11-P-37 ráže 37 mm, což v bitvě u Kurska znamenalo pro Němce nepříjemné překvapení. Další novou výzbrojí byly tzv. PTABy, což byly kumulativní bomby o hmotnosti 1,5 kg (dle jiných zdrojů 2,5 kg), které propalovaly pancíře tanků až do tloušťky 70 mm. Ty při svržení z výšky 75-100 metrů pokryly na zemi pás široký 15 m a dlouhý asi 70 m, na němž vykonaly zkázu. Tyto bombičky byly rozsévány ze zásobníků DAG-10, kde jich bylo 192 kusů, přičemž zásobníky zavěšené pod křídly se daly v případě nebezpečí jako celek odhodit. Šturmoviky se osvědčily také u pobřežních jednotek sovětského námořního letectva, kde útočily na plavidla nepřítele nejen svými běžnými zbraněmi, ale i torpédy. Výroba šturmoviků se neustále stupňovala, roku 1943 byl téměř každý třetí letoun vyrobený v SSSR právě Šturmovik. Během druhé světové války se paleta typů dále rozšiřovala. Experimentovalo se zejména s výzbrojí. Na konci války byla zavedena modernizovaná verze Il-10.

Během svého nasazení na frontách Velké vlastenecké války si brzy získal dobrou reputaci. Jeho objevení se bylo pro Němce nemilým překvapením. +more Nehledě na to, že taktika nasazení bitevních letadel k přímé podpoře pozemních vojsk byla v začátcích, začaly sovětské stroje způsobovat nepříteli silné ztráty a vyvolávat paniku v jeho řadách. Německými vojáky byly stroje Il-2 brzy přezdívány černá smrt . V sovětské armádě byly nazývány „létající tank“, „létající pěšák“, „iljuša“ nebo „hrbatý“. Asi nejznámější přezdívkou byl název šturmovik („bitevník“ - od slova штурм, „útok“), který se stal v ruštině i oficiálním názvem kategorie bitevních letadel.

Bojové použití

bitvy u Kurska Il-2 v prvních letech války nebyl úspěšný, což se dalo zdůvodnit nejen absencí aktivní obrany chránící letoun při napadení zezadu, ale zejména nevalnou vycvičeností posádek a špatnou bojovou taktikou. +more I přes poměrně velké ztráty byla jeho výzbroj impozantní a Němci i jejich spojenci měli z tohoto letounu obavy. Od počátku roku 1943 se situace začala výrazně měnit ve prospěch Sovětů. Na frontu proudily Šturmoviky, které měly již zadního střelce, formace těchto bitevníků začaly chránit v daleko větší míře stíhací letouny (ať sovětské či zahraniční výroby), jejichž počet rychle narůstal. Iljušiny Il-2 používaly taktiku „vytvoření kruhu,“ při které zpravidla útočilo i navzájem se krylo osm těchto letounů v bojové sestavě. Díky protitankovým kanónům, bombám, raketám i kumulativním PTABům, jimiž byly Il-2 vyzbrojeny, dosahovala Rudá armáda výrazných úspěchů při ničení techniky, komunikací, opevnění i živé síly nepřítele. Letouny Il-2 byla vyzbrojena i 1. československá smíšená letecká divize v SSSR, po ukončení 2. světové války sloužily letouny i v Československé armádě (známé též pod přezdívkou „kombajn“, kvůli charakteristickému zvuku motoru).

Varianty

Letoun měl mnoho variant, ale pro mnohé je známo dělení jen na jednomístné a dvoumístné verze, kdy jednomístná je většinou značena jako Il-2 a dvoumístná jako Il-2m3 či Il-2 typ 3. Chaos ve značení vzniknul již za války, kdy některé upravené verze dostávaly značení až po několika měsících od jejich vzniku a mnohdy byly na frontě vedeny pod jiným značením, či „zastaralým“ značením. +more Do konce války vznikly tři základní typy šturmoviků. * Il-2 typ 1 (Jednomístné verze a frontově upravené dvoumístné verze. ) ** Il-2 1. série (Vybavena dvěma 23mm kanóny MP-6, jedna z možných původních variant vyřazená na úkor méně problémové série s kanóny VYa. ) ** Il-2 2. série (Vybavena dvěma 23mm kanóny VJa-23, jedna z možných původních variant, která pro problémy s dodávkou kanónů VJa, byla sériově vyráběna až od srpna 1941 a od konce roku 41 plně nahradila ostatní čtyři série. I ostatní dvojmístné šturmoviky byly převážně vybaveny kanóny VJa-23. ) ** Il-2 3. série (Vybavena dvěma 20mm kanóny ŠVAK, nejčastější verze v prvních měsících války. ) ** Il-2 4. série (Vybavena dvěma 23mm kanóny SG-23, pokusná verze. ) ** Il-2 5. série (Vybavena jedním 20mm kanónem ŠVAK, pokusná verze. ) ** Il-2 I (Istrebitěl-stíhač. Jednalo se o odlehčenou variantu jedné z pěti sérií, která byla určena-pro nedostatek jiných stíhačů-na ochranu ostatních šturmoviku, nebo na napadání německých bombardérů. Sloužila například i v Moskevské protivzdušné obraně. ) ** Il-2 (Frontově upravené dvoumístné verze. Byly zpravidla nadále značeny původním sériovým číslem, pod kterým přišly k jednotkám z továrny. ) * Il-2 typ 2 (První dvoumístné verze s původním tvarem křídla většinou vedené pod názvem Il-2m2. Přidáním zadního střeliště, bylo změněno i těžiště letounu, které se posunulo dozadu, proto tyto šturmoviky měly velmi špatné letové vlastnosti a v ostrých manévrech byly i nebezpečné. Tuto chybu napravil až nový „zahnutý“ tvar křídla, který opět vrátil část vlastností ztracených po přidání zadního střeliště. ) * Il-2 typ 3 (Dvoumístné verze s novým tvarem křídla většinou vedené pod názvem Il-2m3. Tento typ byl nejpočetnější sériově vyráběný šturmovik. ) ** Il-2 T (Torpédový šturmovik, nasazován u námořního letectva. ) ** Il-2 NS-37 nebo Il-2 typ 3M (Tento šturmovik byl vybaven dvěma protitankovými kanóny NS-37 a byl určen pro boj s tanky. ).

Šturmoviky na území ČR

Iljušin Il-2m3 od 30. +more leteckého pluku 4. letecké divize, začátek roku 1946 Il-2m3 ve zbarvení 3. čs. bitevního pluku je vystaven v Leteckém muzeu Kbely. Tento letoun během Ostravské operace musel nouzově přistát mezi liniemi a po posunutí fronty byl odvezen, opraven, aby byl až do roku 1948 používán u čs. letectva. Po opravách a rekonstrukcích nakonec skončil neletuschopný šturmovik v muzeu.

Galerie

File:Dubna Ilyushin Il-2 1 of 4. JPG|Il-2 jako památník v ruském městě Dubna File:Dubna Ilyushin Il-2 2 of 4. +moreJPG|Stejný Iljušin v Dubně File:Dubna Ilyushin Il-2 4 of 4. JPG|Opět památník v Dubně File:Ilyushin at Sør-Varanger museum. JPG|Zrestaurovaný Il-2 v Norsku File:ila. jpg|Il-2m3 v USA 2012 File:Ilyushin Il-2m3 Shturmovik - Paine Field - USA (Sept 2012) - Ready to fly view 1. jpg|Il-2m3 - Paine Field - USA (15. září 2012) - připraven k letu.

Uživatelé

Sovětský svaz * Bulharsko * Československo * Čína * Mongolsko * Severní Korea * Polsko * Jugoslávie

Specifikace

Iljušin Il-2m3 byl dvojmístný jednomotorový samonosný dolnoplošník. Kovová kostra křídel byla potažená duralem, dřevěná kostra ocasních ploch překližkou. +more Pozdější verze měly ocasní plochy také duralové. Trup v přední části tvořila pancéřová a v zadní překližková skořepina. Stroj měl zatahovací podvozek, hlavní nohy podvozku se sklápěly dozadu, zadní ostruhové kolečko bylo pevné.

Technické údaje

300px * Posádka: 1. +more prototyp (CKB-55) - 1 pilot, 1 střelec, typ Il-2 (1941-1942) - 1 pilot, typ Il-2m3 (od konce roku 1942) - 1 pilot, 1 střelec * Délka: 11,60 m * Rozpětí: 14,60 m * Výška: 4,20 m (v některých pramenech je uváděno 3,40 m) * Plocha křídel: 38,5 m² * Plošné zatížení: 160 kg/m² * Prázdná hmotnost: 3990 kg až 4260 kg * Vzletová hmotnost : 5310 kg až 5790 kg * Pohonná jednotka: řadový kapalinou chlazený dvanáctiválec Mikulin AM-38 pohánějící trojlistou stavitelnou vrtuli VIŠ-225 * Výkon pohonné jednotky: 1600 k (1176 kW) až 1750 k (1286 kW).

Výkony

Maximální rychlost: 390 až 426 km/h dle typu a výzbroje (Il-2m3 410 km/h ve výšce 1500 m) * Dolet: 685 až 740 km * Dostup: 5500 až 7800 m * Stoupavost: 10,4 m /s min * Poměr výkon/hmotnost: 0,21 kW/kg

Výzbroj

Il-2 měly různé varianty výzbroje: * 2× 20 mm kanón ŠVAK v křídlech s 250 náboji pro každý a 2× 7,62 mm kulomet ŠKAS v křídlech se 750 náboji pro každý * 2× 23 mm VJa-23 s 150 náboji pro každý v křídlech a 2× 7,62 mm kulomet ŠKAS v křídlech se 750 náboji pro každý * 2× 37 mm protitankový kanón Sh-37 nebo NS-37 se 40 resp. 50 náboji pro každý a 2× 7,62 mm kulomet ŠKAS v křídlech se 750 náboji pro každý * 1× pohyblivý 12,7 mm kulomet UBT se 150 (nebo 300) náboji, ovládaný střelcem Nesené bomby a rakety: * 4× 100 kg bomba v bombovnici * 2× 100 kg nebo 250 kg bomba na vnějších závěsnících pod křídly * 8× neřízené střely RS-82 nebo RS-132 pod křídly (v případě že nenesl jinou podvěšenou výzbroj) * PTAB - kumulativní bomby v zásobnících DAG-10 * torpédo

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060227233827/http://people. ee. ethz. ch/~chapman/il2guide/downloads/technical/il2pilotnotes. pdf]Originální Il-2 příručka (rusky)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110515195955/http://break-left. org/air/il-2. html]Iljušin Il-2 Šturmovik[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20081208182529/http://www. plastikowe. pl/galerie/lotnictwo/iliuszyn-il-2m3]Fotogalerie Iljušinu Il-2m3[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070602022851/http://airwar. valka. cz/sssr/il_02/index. php]Il-2 - obsáhlé informace[/url] * [url=http://www. palba. cz/viewtopic. php. t=363]Iljušin Il-2 na palba. cz[/url].

Kategorie:Sovětská a ruská útočná letadla Kategorie:Letadla Iljušin