Iljušin Il-80

Iljušin Il-80 (v kódu NATO: "Maxdome") je ruské letadlo velení a řízení, které vzniklo na bázi civilního dopravního letadla Iljušin Il-86.

Vývoj

Počátkem 80. let +more_století'>20. století začalo nové kolo soupeření mezi SSSR a USA. V souvislosti s intervencí sovětských vojsk v Afghánistánu dosáhlo napětí mezi velmocemi nové maximum, které bylo srovnatelné s obdobím karibské krize. Důsledkem složité politické a diplomatické situace byla nová etapa závodů ve zbrojení, jakož i zvýšené nebezpečí, že studená válka přejde do "horké" fáze.

Proto se Generální štáb ozbrojených sil SSSR rozhodl vytvořit letadlo, ze kterého by bylo možné zajišťovat velení vojskům i v podmínkách jaderné války.

Vývojem tohoto letadla byla pověřena konstrukční kancelář Iljušin. Ta si jako základ pro nový stroj vybrala civilní dopravní letadlo Il-86. +more Důvodem byl fakt, že Il-86 měl dostatečně široký trup k umístění potřebného rádiového vybavení a palubní elektroniky. Prototyp nového letadla se poprvé vznesl do vzduchu 29. května 1985. Letové zkoušky s požadovaným palubním vybavením však začaly až o dva roky později 25. března 1987. Zavedení Il-80 do služby se konalo v roce 1992. Celkově byly postaveny čtyři letadla tohoto typu, která jsou dodnes ve výzbroji ruského letectva.

Konstrukce

Il-80 je dolnoplošník s jednou svislou ocasní plochou. Od Il-86 se odlišuje absencí oken, aby se snížil vliv škodlivých faktorů jaderného výbuchu. +more Na vnitřních stranách křídla jsou přídavné gondoly se dvěma elektrickými generátory (délka 9,5 m, průměr 1,3 m), které zásobují energií speciálně palubní vybavení. Součástí letadla je i nástavec pro tankování ve vzduchu. V zadní části Il-80 je instalována nízkofrekvenční anténa, která slouží ke komunikaci s ponorkami.

Hlavní předností Il-80 jsou vlastnosti vhodné pro roli letadla "soudného dne". Díky zvýšené ochraně před možnými účinky jaderného výbuchu, jakož i možnosti doplňování paliva ve vzduchu, je schopno vykonávat své primární úlohy v téměř jakýchkoliv podmínkách. +more Velkým plusem je i spolehlivost Il-80 a jeho stabilita ve vzduchu.

Il-80 má však i několik nevýhod, které zdědil od Il-86. Jednou z hlavních nevýhod je velká hmotnost, což má za následek, že pro nezkušeného pilota je velmi obtížné zvednout letadlo do vzduchu. +more Právě z tohoto důvodu vyžaduje Il-80 delší vzletovou dráhu, což zároveň vylučuje možnost provozu letadla z některých letišť. Další nevýhodou letadla je jeho morální zastarání, protože Il-86 byla vyvinuta a šla do sériové výroby v polovině 70. let 20. století.

Uživatelé

Ruské letectvo k prosinci 2018 disponovaly 4 letadly.

Specifikace

Technické údaje

Posádka: 5 * Rozpětí křídel: 48,1 m * Délka: 59,5 m * Výška: 15,8 m * Nosná plocha: 320 m² * Normální vzletová hmotnost:208 000 kg * Pohonná jednotka: 4 × dvouproudový motor NK-86

Výkony

Maximální rychlost:970 km/h * Cestovní rychlost: 850 km/h * Dolet: 3 600 km * Dostup: 11 000 m

Odkazy

Související články

Boeing E-4

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.valka.cz/Iljusin-Il-80-kod-NATO-Maxdome-t8999]Iljušin Il-80 (kód NATO: Maxdome)[/url]

Kategorie:Letadla Iljušin Kategorie:Sovětská a ruská průzkumná letadla