Imhotep

Imhotep (v egyptštině „Ten, který přichází v míru“ nebo „Vítaný“, v řeckém přepisu Imúthés) byl egyptský vezír, kněz, architekt, lékař a mudrc žijící v době 3. dynastie za vlády panovníka Džosera; někteří badatelé jej pokládají za Džoserova syna. Prozatím neprokázanou literární tradicí je mu připisováno sestavení prvního ze staroegyptských naučení. V pozdější době byl pokládán za jednoho z bohů. Jeho nejslavnějším architektonickým dílem je Džoserova pyramida, vůbec první pyramida na světě, ba první velká kamenná stavba dějin. Sám Imhotep je prvním architektem, kterého zná historie jménem.

Historie

Imhotep To, že Imhotep skutečně žil a nejde jen o mytickou postavu, dokazuje podstavec Džoserovy sochy, na němž je zapsáno jeho jméno spolu s tituly: Jeho jméno je uvedeno také na několika kamenných nádobách nalezených v podzemí Džoserovy pyramidy. +more Dalším dokladem Imhotepovy historicity je nápis tuší na obvodní zdi nedokončeného pyramidového komplexu Džoserova nástupce Sechemcheta.

Tradicí nejpozději z doby přelomu 11. +more a 12. dynastie je Imhotepovi připisováno autorství nejstarší tzv. Knihy moudrých rad do života, tj. v Egyptě velmi oblíbeného veršovaného literárního útvaru s didaktickým zaměřením (dnes jsou tyto skladby označovány jako egyptská naučení), takže je nejstarším známým egyptským mudrcem a spolu s dalšími (např. Hardžedefem nebo Ptahhotepem) byl součástí historické paměti Egypťanů nepřetržitě po celý starověk. Žádný z doposud objevených textů tohoto druhu ovšem nelze Imhotepovi připsat.

Imhotep jako architekt

Viditelným projevem Imhotepovy činnosti je Džoserova stupňovitá pyramida v Sakkáře, vůbec první stavba svého druhu na světě. Podle výše uvedeného nápisu lze usoudit, že jeho dílem byla i nedokončená pyramida Džoserova nástupce Sechemcheta.

Imhotep jako bůh

Po smrti byl Imhotep zbožštěn. Náznaky jeho božského statutu lze vysledovat už v době +more_dynastie'>19. dynastie, zbožštěn byl v Pozdní době. Byl prohlášen za syna boha Ptaha a bohyně Sachmety, s nimiž vytvořil mennoferskou triádu (nahradil v ní boha Nefertuma). Místo Sachmety je někdy jako jeho matka zmiňována pozemská žena Chereduanch. Pro umocnění Imhotepova božství ovšem i jí mohl být přičítán božský původ - mohla být považována za dceru boha Banebdžedeta.

Nejdůležitějším centrem Imhotepova kultu byl Mennofer, resp. dnešní Sakkára, kde byl v období +more_dynastie'>26. dynastie (kolem roku 600 př. n. l. ) kromě jiných památek rekonstruován také Imhotepem postavený Džoserův pyramidový komplex a nad zdejší údajnou Imhotepovou hrobkou byla zbudována svatyně. Vystupoval jako bůh písařů, písemnictví a vzdělanosti.

Za Ptolemaiovců se Imhotepův kult rozšířil po celém Egyptě. Jeho svatyně v Sakkáře nazývaná Asklépeion se v této době stala pro celém Středomoří jedním z míst zázračných uzdravení: bůh Imhotep zde lidem prostřednictvím snu sděloval návod, jak dosáhnout uzdravení. +more V řeckém prostředí této doby proto Imhotepa ztotožňovali s řeckým bohem Asklépiem, jak dokládá řecky píšící egyptský kněz Manehto zpracovávající pro ptolemaiovské panovníky egyptskou historii: Imhotep této doby byl především bohem léčení. Za svého pomocníka jej speciálně pokládali bezdětní manželé toužící po početí syna. Podle mínění egyptologa Erika Hornunga Imhotep na konci ptolemaiovského období získal v Mennoferu větší úctu než zde od počátku historické doby uctívaný starobylý bůh Ptah.

V oblasti Vesetu, kde hlavní centrum jeho uctívání bylo v tehdy už dávno nefunkčním zádušním chrámu Džeser-Džeseru panovnice Hatšepsut v dnešním Dér el-Bahrí, tvořil Imhotep kultickou dvojici s Amenhotepem, synem Hapuovým.

Ikonografie

Způsob Imhotepova zobrazování se ustálil krátce po vzniku jeho kultu v době 26. +more dynastie. Jde o drobnější bronzové sošky muže sedícího na židli s rozvinutým papyrovým svitkem s vyrytým Imhotepovým jménem v rukou jako symbolem moudrosti a vzdělanosti. Oděn bývá do dlouhé kněžské suknice, hlavu má holou nebo krytou přiléhavou pokrývkou ikonograficky odkazující na jeho božského otce Ptaha. Podle Hornunga měla Imhotepova ikonografie důstojného starce vliv na pozdější představu Herma Trismegista.

Reference

Literatura

[url=http://pes. ff. +morecuni. cz/pdf/suplementa1-2003-barta. pdf]Bárta M. : Imhotep, stavitel nejstarší pyramidy na světě, In: Pražské egyptologické studie, suplementa, Praha 2003[/url] * Ray J. : Ve stínu pyramid, Albatros, Praha 2003, kap. 1.

Externí odkazy

[url=http://www. egyptologie. +morecz/1585/imhotep-velky-mudrc-a-vezir/]Imhotep na Egyptologie. cz[/url] * [url=https://www. britannica. com/biography/Imhotep]Heslo Imhotep v encyklopedii Britannica[/url] * [url=http://www. starovekyegypt. net/faraoni-stare-rise/imhotep. php]Imhotep na stránkách Starovekyegypt. net[/url] * [url=http://www. ancient. eu/imhotep/]Heslo Imhotep v Ancient History Encyclopedia[/url].

Kategorie:Starověcí egyptští úředníci Kategorie:Egyptští bohové Kategorie:3. +more dynastie Kategorie:Starověcí egyptští architekti Kategorie:Zbožštělí lidé Kategorie:Starověcí egyptští mudrcové Kategorie:Muži.