Intraepiteliální lymfocyty

Intraepiteliální T buňky (IELs) tvoří linii T buněk, které jsou hojně přítomny v savčím gastrointestinálním traktu a reprodukčním traktu. Epitel tenkého střeva obsahuje přibližně 1 IEL na 10 enterocytů . Dělí se do dvou hlavním skupin podle toho, zda exprimují αβ T buněčný receptor (TCR) nebo γδ T buněčný receptor. V myších jsou obě skupiny zastoupeny téměř stejně. U lidí tvoří značnou část IEL T buněk αβ T buněk. Kolem 15 % IEL T buněk jsou γδ T buňky a představují tak, menší skupinu. Nicméně během některých onemocnění, jako je např. celiakie, dochází k značnému nárůst IEL T buněk.

Fenotyp

Většina intraepiteliálních T buněk (cca 80%) jsou CD3+ a kolem 75% všech IEL T buněk exprimuje CD8 koreceptor. Na základě toho, jaký CD8 koreceptor na svém povrchu exprimují, se IEL T buňky dělí do dvou skupin. +more Jedna skupina typicky exprimuje aktivační marker CD8αα a druhá skupina IEL T buněk exprimují CD8αβ+ marker (CD8αβ vede k aktivaci TCR, zatímco CD8αα tlumí TCR signály).

Myší i lidské IEL T buňky exprimují CD103, aktivační marker CD69, granzym B a perforin. V porovnání s efektorovými paměťovými T buňkami exprimují značně méně CD25 markeru.

CD8αα

CD8αα je významným projevem fenotypu IELs, ale ne všechny populace tuto molekulu exprimují. CD8αα homodimer je isoforma klasického CD8αβ heterodimeru, který je exprimován na klasických CD8 T buňkách. +more CD8αα je převážně exprimován efektorovými a diferencovanými antigen-zkušenými buňkami ve střevě. Tato molekula sice může vázat MHC I, ale oproti CD8αβ CD8αα snižuje senzitivitu TCR k antigenům. Tudíž CD8αα funguje jako represor aktivace T buněk, když rozpozná MHC I .

CD8αα také může rozpoznávat TL antigen, což je neklasická MHC I molekula, která je exprimovaný v brzlíku a ve střevním epitelu. +more Interakce mezi těmito dvěma molekulami neslouží k migraci IELs do epitelu, ale ovlivňuje imunitní odpověď IELs . Interakce mezi TL a CD8αα ovlivňuje přežívání a proliferaci IELs , konkrétněji tlumí jejich proliferaci, když zároveň dochází k slabé stimulaci TCR .

Vývoj

Indukované IEL T buňky (TCRαβ+ CD8αβ+) jsou generovány z naivních T buněk během imunitní odpovědi. TCRαβ+ CD8αα (přirozené IEL T buňky) buňky se diferencují v brzlíku.

Vývoj a cytolytická aktivace je zcela nezávislá na živých mikroorganismech. IEL T buňky se stávají cytolytickými v odpovědi na exogenní antigenní látky, které jsou přítomny ve střevech. +more EIL T buňky získávají svuj fenotyp aktivovaných paměťových buněk v odpovědi na antigeny, kterým jsou vystaveny na periferii. K aktivaci tedy nedochází v brzlíku.

Funkce

Role IEL T buněk v imunitním systému je nezbytná. Představují první obrannou linii a ochraňují před vstupem celé řady patogenů. +more Všechny IEL T buňky jsou antigen-zkušené buňky, které typicky vykazují funkční cytotoxický fenotyp. Mají schopnost specificky ničit viry, jsou schopny vykazovat aktivitu podobnou NK T buňkám a produkují řadu cytokinů, které jsou typicky produkovány Th1 a Th2 T buňkami a jsou také schopny poskytnout pomoc během B buněčné odpovědi.

Patologie

Zvýšené množství IEL T buněk může způsobovat řadu infekčních problému a nemocí. Např. +more u celiakie je zvýšené množství těchto buněk jedním ze specifických znaků, který pomáhá správně diagnostikovat chorobu. Vysoká schopnost IEL T buněk se aktivovat může vést k nemocem mezi které patří např. IBD a mohou vést ke vzniku nádorů a jejich růstů.

Klasifikace

IELs mohou být děleny do různých buněčných populací na základě molekulárních markerů. Rozdělení do jednotlivých populací je podle přítomnosti TCR, CD8αα a podle vzniku.

Indukované TCR+ IELs

Populace indukovaných IELs vznikají z klasických periferních CD4 T lymfocytů. Je jim společná exprese TCR a také mohou exprimovat CD8αα, což je indukováno po migraci těchto buněk do střevního epitelu.

TCRαβ+CD4+ IELs

TCRαβ+CD4+ IELs vznikají z klasických periferních CD4 T lymfocytů. Tyto buňky migrují do střevního epitelu jako efektorové nebo paměťové buňky.

Až 50 % těchto buněk u myší může exprimovat CD8αα, k čemuž dochází až ve střevním epitelu po stimulaci TGF-β, IFN-γ, IL-27 a retinovou kyselinou. Funkce těchto buněk není jasná. +more I přesto, že exprimují granzymy a mají cytolitické vlastnosti, existují důkazy, že můžou mít i regulační funkci při chronických střevních zánětech .

TCRαβ+CD8αβ+ IELs

Tato populace buněk také vzniká z periferních T lymfocytů, ale pouze z CD8 T lymfocytů. Buňky migrují do střevního epitelu, kde fungují jako efektorové nebo paměťové buňky. +more Exprimují integrin β7, granzym B, CD103 a CD69 a oproti klasických CD8 T lymfocytům produkují méně TNF-α a IFN-γ .

Některé TCRαβ+CD8αβ+ IELs také mohou exprimovat CD8αα homodimer a být patogenní při celiakii u lidí .

Přirozené TCR+ IELs

Přirozené IELs také exprimují TCR, ale migrují do epitelu hned po jejich vzniku, kde začnou eprimovat také CD8αα.

TCRαβ+ IELs

Tato populace je nejpočetnějšími IELs při narození u myší a s přibývajícím stářím ubývá. U lidí jsou tyto buňky přítomné v době těhotenství a jsou naopak vzácné u dospělých jedinců. +more TCRαβ+ IELs se vyvíjejí v brzlíku, kde prochází pozitivní selekcí a reagují s tělu vlastními anitgeny. Nicméně tyto buňky mají regulační vlastnosti a v experimentálních zvířecích modelech chrání proti kolitidě. Jsou ovlivňovány složením střevní mikrobioty a vitaminem D. Receptor NOD2, který je exprimován antigen prezentujícími a epitheliálními buňkami ve střevě rozpoznává mikroby a spouští produkci cytokinu IL-15, který podporuje TCRαβ+CD8αα+ IELs .

TCRγδ+ IELs

TCRγδ+ IELs se vyvíjejí mimo brzlík a jejich udržování a funkce ve střevním epitelu je ovlivňována kontaktem s enterocyty a navíc s jejich pomocí mohou skrze epitel migrovat . Tyto buňky mají cytotoxické vlastnosti a produkují cytokiny TGF-β, TNF-α, IFN-γ, IL-13 a IL-10 a antimikrobiální peptidy. +more U myší většina těchto buněk je Vγ7 pozitivní a u lidí naopak Vγ4 pozitivní. Jejich funkce spočívá v ochraně střevní bariéry proti patogenům při brzké infekci a později naopak zánět tlumí a chrání bariérů proti nadměrnému poškození. Podobné poznatky byly nalezeny i u kolitidy, kdy TCRγδ+ IELs mají na začátku patogenní funkci, kdežto později ochraňují epitel proti poškození .

TCR− IELs

IELs které neexprimují TCR.

ILC-like IELs

Tyto buňky vykazují vlastnosti ILC1 buněk, konkrétněji NK buněk. U lidí jsou jejich počty zvýšené při Crohnově chorobě a u myší jsou patognní při kolitidě .

iCD8α

Tyto přirozené lymfocyty exprimují CD8αα a CD3 a vyvíjejí se mimo brzlík. Mají cytotoxické a fagocytické vlastnosti, exprimují MHC II a mohou tedy prezentovat antigeny klasickým CD4 T lymfocytům. +more iCD8α brání bakteriálním infekcím a podporují experimentální kolitidu .

TCR−iCD3+CD8αα− IELs

Tyto buňky jsou velice podobné iCD8α populaci a není jasné, zda se jedná o vývojově odlišnou populaci buněk nebo jsou to prekurzory pro iCD8α buňky .

Reference

Kategorie:Bílé krvinky Kategorie:Trávicí soustava