Irma Geisslová

Irma Geisslová (6. července 1855, Pešť (dnes Budapešť) - 27. května 1914, Jičín) byla česká básnířka a prozaička, autorka povídek pro dospělé, ale i pro děti a mládež.

Biografie

Současná podoba jičínského domu (Havlíčkova 168), ve kterém žila Irma Geisslová

Narodila se v rodině železničního úředníka Jana Slavomila Geissela (1828- 1896) a matky Marie, rozené Fořtové (1826-1870). Irma byla nejstarší ze čtyř sourozenců. +more Její otec byl vyšším úředníkem Rakousko-Uherské společnosti státní dráhy a rodina byla často služebně překládána (Pešť, Vídeň, Brno, Pardubice, Česká Třebová, Praha, Jičín).

V roce 1870 jí zemřela matka a Geisslová musela nahradit matku i svým sourozencům. Tyto pocity později vyjádřila ve své poezii, kde matku postrádá a nemůže se smířit s pocitem, že už se s ní neshledá. +more Nejmladší sestře Emilii byla téměř skutečnou matkou. Emilie psala o své sestře příspěvky do jičínských novin pod názvem Vzpomínky na můj sedmiletý pobyt v Uhrách. Irma Geisslová strávila zbytek života v Jičíně, kde se ve výslužbě (od roku 1884) usadil její otec a odkud pocházela její matka. Irma Geisslová zde po smrti otce dožila s rodinou nemocné sestry.

Zemřela roku 1914 v Jičíně a pohřbena byla na zdejším hřbitově.

Dílo

Irma Geisslová Pamětní deska Irmy Geisslové, Jičín

K literárnímu cítění vedl Irmu Geisllová od dětství její otec Jan Slavomil Geissel, uvědomělý Čech a vlastenec. Miloval život a v něm zvláště děti, pro které napsal i několik povídek. +more Inspirací mu byla příroda a umění. Své děti vodil na procházky do přírody, aby jim vštípil lásku k životu, k lidem a k přírodě. Toto cítění probudil Geissel i u své nejstarší dcery Irmy.

Otec Geissl byl velmi hrdý na dceřin talent a snažil se jí pomoci prosadit se v literárních kruzích. [[# ftn1|[1]]] Přivedl ji do Ženského výrobního spolku Karoliny Světlé, kde se její práce dostala až ke starostce tohoto spolku Elišce Krásnohorské. +more[[# ftn2|[2]]] Pracovnice slíbily Geisslové zasílat Ženské listy, půjčovat knihy ze spolkové knihovny a poradit v jejich prvních literárních krocích.

Své verše, ovlivněné Vítězslavem Hálkem, začala publikovat v roce 1874 v časopise Lumír. Přispívala do řady časopisů, jako Ženské listy, Lumír, Květy, Zlatá Praha, Česká včela, Almanach české omladiny, Světozor a jičínského Krakonoše. +more První sbírku básní Immortely vydala knižně přispěním Jana Nerudy. Až moderní literární bádání ji zařadilo mezi významné předchůdce poezie 90. let 19. století, dekadence.

Protože byla vytížena v domácnosti, nemohla po matčině smrti tolik času věnovat psaní. Nemohla být v centru dění, v Praze, kde by se mohla prosadit jako prozaička a básnířka a mohla by se dostat do povědomí širší veřejnosti. +more Přesto se však snažila literárně realizovat. Uchovávala si zážitky z dětství a později je vkládala do svých děl. Byla tu však ještě jedna literární inspirace, o které Geisslová často psala - láska k železnici, ke které měla blízko díky otcově zaměstnání. Všechny tyto zážitky, zkušenosti, dojmy a myšlenky byly základem, z něhož vyrůstala básnická, prozaická a dramatická činnost Irmy Geisslové.

Její prózy byly především výchovné a vlastenecké, např. podporovaly české podnikání. +more Poprvé uvedla do literatury železničářské prostředí. Dětská literatura je koncipována především jak vzdělávací. Její dramatické pokusy (Valdštýn v Jičíně, Nápadníci) nebyly úspěšné a byly hrány jičínskými ochotníky a kočovnými společnostmi.

Po přestěhování do Jičína i nadále udržovala Geisslová vztah s některými pražskými spisovateli. Můžeme říci, že nebyla zcela odtržena od pražských událostí. +more Sledovala se zájmem vše, co se v Praze odehrávalo. Posílala do pražských redakcí své příspěvky, četla noviny, časopisy. Geisslová příležitostně do Prahy jezdila a navštěvovala zde Sofii Podlipskou i Jana Nerudu. Brzy stala součástí jičínského kulturního světa. Účastnila se dýchánků pořádaných spolkem Literární jednota, pronesla v Jičíně i několik přednášek, lidé ji mohli slýchat i při projevech na různých akcích.

V 21. století je Irma Geisslová téměř zapomenuta, avšak ve své době byla i přes izolaci od centra kulturního dění, Prahy, řazena mezi přední spisovatele. +more Např. Ženské listy uvedly článek k jejím padesátinám slovy: „Již tomu více než třicet let, co mezi nejpřednějšími spisovateli a spisovatelkami vyskytovalo se zvučné jméno Irmy Geisslové. “.

Knižní vydání

Immortelly (básně, V Praze, Grégr a F. Dattel, 1879 a Fr. +more Bačkovský, 1905) * Divoké koření (verše, povídky a hry humoristické, V Praze, vydala I. Geisslová, 1881) * Luční kvítí (básně a povídky, V Praze, Fr. A. Urbánek, 1882) * Lid na železnici (drobné povídky, Král. Vinohrady, M. Reisová, 1885) * Inženýr Racek (novela, V Praze, Přítel domoviny, 1887) * V písních a květech (básně a povídky pro mládež, s dvěma obrázky od Mik. Aleše, V Praze, Fr. A. Urbánek, 1888) * Vlnobitím ku přístavu (román, V Praze, Tiskem a nákladem Edvarda Beauforta, 1888) * Z Podkrkonoší (básně, V Praze, Grégr, 1889) * Lípové květy (básně pro milou mládež, V Praze, Urbánek, 1892) * Mračný a Hrabín (román, V Praze, Přítel domoviny, 1895) * Z podkrkonoší (básně, Praha, Hejda & Tuček, 1900) * Venouš (Povídka pro mládež, S 16 vyobrazeními od Pavla Körbra, V Nymburce, vlastním nákladem, 1904) * Stojanova říše (povídka, V Praze, E. Beaufort, 1912) * Z literární pozůstalosti Irmy Geisslové (pro útlou i dospělejší mládež, Básně, V Jičíně, E. Zelenková-Geisslová, 1915).

Novodobá vydání

Zraněný pták (výbor z díla 1874-1914, k vyd. připravil, uspoř. +more, doslov Neznámá Irma Geisslová a životopisné údaje o autorce napsal Ivan Slavík; Vilém Závada: Osudy básníků, úvod ; il. Jaroslav Cheben, Hradec Králové, Kruh, 1978) * Immortelly. Propast (původní grafikou (barevná suchá jehla se slepotiskem) vyzdobila Alena Bílková, obálku navrhl a typograficky upravil Ivan Krejzlík, předmluvou doprovodil Gustav Erhart, Praha, Spolek českých bibliofilů, 2005) * Temno nade mnou (výbor z díla, edičně připravil a doslov napsal Petr Fabian, Praha, Dybbuk, 2014).

Zajímavosti

Irma Geisslová udržovala čilou korespondenci s mnoha významnými literárními osobnostmi - Sofií Podlipskou, Josefem Václavem Sládkem, Jaroslavem Vrchlickým, Juliem Zeyerem. * Irma Geisslová zasílala své příspěvky i do Jednoty českých žen amerických v Chicagu, která pojmenovala svůj sbor „Sborem Irmy Geisslové".

Na přelomu let 1913 - 1914 se u ní projevila rakovina prsu, na kterou zemřela.

Posmrtná připomínka

Na úmrtním domě v Jičíně je umístěna pamětní deska * V Jičíně je po ní pojmenováno Nábřeží Irmy Geisslové

Zhudebnění

Básně Irmy Geisslové zhudebnila Monika Načeva a zpívají je různí interpreti: * ... Monika Načeva, album The sick Rose, 2010 * Touha I, Touha II, Tma, Iva Bittová, Lenka Dusilová, Monika Načeva, album Spolu, 2018 * Tma, Lenka Dusilová, Monika Načeva, album Řeka z roku 2020

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Irma Geisslová - [url=http://kramerius. mzk. +morecz/search/r. jsp. forProfile=search&forProfile_sorting_dir=&debug=&sort=&q=&issn=&title=&keywords=&author=irma+geisslov%C3%A1&rok=&udc=&ddc=&onlyPublic=on]Digitalizované knihy dostupné online[/url] * * [url=http://www. ucl. cas. cz/slk/data/2007/sbornik/10. pdf]Helena Dražná: Irma Geisslová, předchůdkyně české dekadence. [/url].

Kategorie:České spisovatelky Kategorie:České básnířky Kategorie:Narození 1855 Kategorie:Úmrtí 27. +more května Kategorie:Úmrtí 1914 Kategorie:Ženy Kategorie:Umělci z Jičína Kategorie:Narození v Pešti Kategorie:Úmrtí v Jičíně Kategorie:Pohřbení na Hřbitově v Jičíně.